V Británii teď strmě, skoro apokalypticky stoupl počet nákaz indickou mutací. Kosí hlavně nenaočkované z mladší generace, ty, kdo považovali očkování za zbytečné.
Hlupáci jako vy vymřou, takový je zákon přírody.
xxx
Potřebuji dnes spáchat aspoň jeden dobrý skutek, plním totiž modrý život. A tak vám zkusím vysvětlit, i když to vůbec k ničemu nebude, proč to dnes mají proroci jako vy (a jako Polák a jako Janča) tak těžké. Dokonce i kdybyste ze svého projevování eliminoval ohlušující, nepřehlédnutelné prvky duševní choroby, které jste tu sám i přiznal, ani tak byste nemohl uspět.
Proč? Za devatero horami a devatero řekami stálo město Královec a v něm kdysi žil filosof Immanuel Kant. A filosof Kant si uprostřed svého dlouhého života všiml, že dějiny filosofie a teologie před ním jsou plná děsně silných prohlášení a klidně i důmyslných systémů, kterým ale chybí jakékoli založení. Že myšlení před Kantem prostě opakovaně a nastokrát rozdílně prohlašovalo, že se světem a s vesmírem je to tak nebo onak. Anaximandros říká, že vesmír je v podstatě voda, Anaximenes, že vzduch, Hérakleitos říká, že svět je pohyb věcí, proud, sv. Augustin tvrdí, že je stvořený nevyzpytatelným Bohem, který v dějinách spásy ukazuje svou hroznou (Starý zákon) i milostivou (Nový zákon) tvář, jsou tu spory realistů s nominalisty ve středověku a Leibnizova teorie monád chvíli před Kantem. Jenomže žádný z těchto náhledů, že svět je takový nebo makový, nemá zvládnutou základní legitimizační rovinu: Jak mohu tvrdit o něčem tak přesahujícím, jako je svět, vesmír, jak mohu tvrdit věci, které tvrdím? Jak to o světě mohu vědět, jak to o světě mohu vypovídat? Jak to, že se všichni před prorokem (filosofem) mýlili nebo tonuli v nevědění a teprve prorok (filosof) zástupům ukázal Pravdu, kterou ale brzy jiný prorok nebo filosof zase zamítl? Filosofové a proroci před Kantem to dokázali jen jakýmisi pozorováními, spekulacemi a svévolnými zobecňováními. Ale takových, kteří tvrdí, že o světě a o tom, jak to s vesmírem je, něco vědí, že vědí, jak to je, těch bývá za pětník tucet a komicky si navzájem odporují. Prorocké vědomí, nějaké suverénní zvěstování, jak to se světem je, nemá pro nikoho dalšího sebemenší cenu, nejde ukázat, proč je možné takovému prorokovi věřit, kromě toho, že nás on sám vemlouvavě přesvědčuje o své vědoucnosti a výtečnosti. A to je dost málo, každý z nás si vzpomene na podobné sebevědomé proroky, kteří mleli různé suverénní nesmysly, nenáviděli a posílali do pekel jiné proroky, ale žádné pořádné vykázání toho, proč jsou věci tak a ne jinak, a proč jsou takto zřejmé jim a nejsou zřejmé ostatním, nenabízejí. Vaše šprky o antisemitských vzkazech Boha psaných na slunci může, P. A. Semi, řešit nanejvýš ošetřující lékař v Brně-Bohunicích, jinde se na to nebudou namáhat ani vykašlat. To, co se od Kanta zohledňuje zásadně a čím končí stará doba a začíná osvícenství, z jehož darů a milosti žijeme dodnes, je položení zásadních legitimizačních otázek: než se začneme vašimi plky vůbec zabývat, P. A. Semi, zajímá nás, kdo jsi; co je zač tvé vědomí; jak můžeš vědět to, co říkáš; jak to můžeš založit; proč tyto věci jsou utajené ostatním a zjevné vám; jaký je váš poznávací aparát? Že něco napsal americký přiboudlý serever XY, nemá přece velkou relevanci - dnes je na internetu možné napsat a publikovat cokoli, vy jste toho jedním z důkazů. Neexistuje dnes taková pitomost, aby se nenašel server, který o ní bude pozitivně psát. Nějaké víceméně podobné věci najdeme v Kantově Kritice čistého rozumu, 1. vydání Královec 1781.
Takže z otázek po obsahu proroctví se od Kantových dob v zásadě přesouváme k tematizaci prorockého vědomí. A tento přesun hlediska pro vás nemůže dopadnout jinak než krajně nelichotivě, P. A. Semi. Posuďte sám, ve svém světlejším okamžiku, co si tak asi někdo úplně neutrální, náhodný kolemjdoucí, může vzít z vašich slintů. Zaprvé jsou abnormálně dlouhé, za druhé používají naprosto nestandardní, přiboudlý jazyk, evidentně je napsal někdo, kdo není schopen autenticky komunikovat, zatřetí jsou plné vyhrocené negace a nenávisti ke všemu, co jde mimo vaše prorocké hromování (především proti židům, kterým neváháte přát likvidaci jejich nejen religiozity, ale i jejich fyzického života), začtvrté plné infantilního narcismu ve stylu "já hlásám vám! poklekněte před zjevenou pravdou", zapáté vykazují truchlivou informační negramotnost, zašesté komickou dychtivost po mystériích a proroctvích (číselné a hebrejské symboly, které tu vyjevuje někdo ryze svévolný, kdo hebrejsky apod. vůbec nerozumí). Nepředstavuje žádný závratný duševní výkon vidět, že jste psychiatrický případ, jehož weby a zvěsti by zasloužil číst jedině váš ošetřující lékařský personál. Bude dobře, když začnete pečlivěji řešit vaše psychické zdraví nebo aspoň elementární fungování, P. A. Semi, než vás budou řešit benga. (Ne tedy že byste byl jediný na evangnetu, komu se patří povědět tento závěr.) Představujete nejnižší stadium proroka a dogmatika, někoho, kdo suverénně ví, jak věci jsou: psychicky nemocnou bytost. Známe i vyšší stadia proroků a dogmatiků - duševně zdraví suveréni, ti, kteří neznají filosofii a ukázněné myšlení a nemají žádné myšlenkové nástroje k sebekritičnosti, pak manipulátoři, ti, kteří chtějí socioekonomicky a statusově žít z "nezpochybnitelných pravd", kterými se tváří disponovat a tak dál. Immanuel Kant nás ale, bohužel pro vaši prorockou živnost, už před 250 lety "probudil z dogmatického spánku".
