Diskuze k článku: Přátelé Herlíkovic se prezentují (aktualizováno)

Občanské sdružení SEM Přátelé Herlíkovic je přidružená jednotka k již existujícímu Sdružení evangelické mládeže (SEM). Výhodou začlenění pod SEM je zavedená značka. Zároveň ale může být jednotka právně samostatná s vlastním účtem.




Téma: Postřehy k rekreačnímu středisku Herlíkovice

Od: Uživatel Evangnetu Jan Kirschner <>
Kdy: 04. 06. 2012 18:13
Předmět: Postřehy k rekreačnímu středisku Herlíkovice

Navigace: link | přehled | fórum
Vážení, úvodní text vznikl z delšího článku. Nakonec jsem se pro přehlednost rozhodl publikovat jen krácenou verzi a do diskuzí vložit pro zájemce o více informací celý text. Text i úvodní článek může být základem pro diskuzi o budoucnosti rekreačního střediska v Herlíkovicích. Uvítám vaše postřehy, nápady, kritiku.
Jan Kirschner
Impulsem pro založení Občanského sdružení je mimo jiné i stav objektu tzv. Kunzárny, na kterém již cca dva roky probíhají záchranné práce. (Zde se můžete podívat, co udělali brigádníci během mezinárodního tábora loni v létě.) https://www.evangnet.cz/files/1822-herlikovice-stavporoce.pdf
Jde o jedinou tradiční horskou chalupu ve středisku. Na stav objektu jsou vypracovány odborné zprávy a existuje reálná možnost, jak na jeho obnovu získat prostředky z Programu rozvoje a ochrany kulturního dědictví venkova Státního intervenčního zemědělského fondu (SZIF) až do výše 90% investice. Národní památkový ústav musí ale objekt nejdříve prohlásit památkou místního významu. Nejedná se ale o status památky kulturní, takže oprava může být provedena zcela v duchu moderního bydlení při zachování charakteru tradiční krkonošské chalupy. Omezující podmínkou pro přidělení grantu od SZIF je případné nekomerční budoucí využití objektu. Pro srovnání analogický precedens již v církvi máme. Díky šikovnosti Davida Šorma a SEM Slunečnice vzniklo úspěšné ekologické centrum ze staré evangelické školy v Horní Krupé. Podobné centrum s levnou ubytovnou může sloužit v budově Kunzárny jako přidaná hodnota pro aktivní využití dovolené klientů Horského domova a prezentaci tradičního života Krkonoš.
Horní Krupá je pro nás inspirací, ale hledáme i jiné koncepty využití objektu a náplň činnosti občanského sdružení. Jsme teprve na začátku, tak nelze očekávat hotový plán do všech detailů a podrobností. Grant z fondu EU je dlouhodobý cíl, přestože je otázka, jak budou grantové programy nastaveny po roce 2013 a zda zbytečně nemarníme příležitosti. Bez souhlasu vlastníka budovy (SR ČCE) se o takový grant těžko můžeme pokusit. V letním období bychom se rádi soustředili jen na pokračování sanace na objektu roubenky a pomoci i na ostatních budovách ve středisku převážně na základě dobrovolnické iniciativy. Cílem občanského sdružení ale není jen nostalgické navazování na tradici herlíkovických brigád z období totality, přesto že střediskem prošly stovky „evangdělníků“. O této minulosti by však bylo dobré vytvořit historickou publikaci.
Občanské sdružení nevzniká na zelené louce
Občanské sdružení nevzniká na zelené louce. Mělo by úzce spolupracovat s existujícím subjektem rekreačního střediska Horský domov (www.horskydomov.cz) při zachování organizační nezávislosti. Občanské sdružení může přispět k jeho zefektivnění, případně i k jeho zeštíhlení. Nabízíme poradenskou činnost (z mé strany stavebního inženýra např. v oblasti energetických úspor i dalších stavebních prací) nebo brigádnickou pomoc (zejména při přípravě dřeva pro topení na Hlavní budově).
V Horském domově probíhá mnoho důležitých duchovních pobytů, ale středisko se dlouhodobě potýká s nedostatkem klientů i s technickým stavem budov. Horský domov má tři funkční objekty s poměrně vysokou energetickou náročností provozu. Hlavní budovu s hotelovým standardem, Vilku, která spíše slouží pro nenáročné klienty a vzdálenější Vokurku, na které je sice u každého pokoje sociální zařízení, ale již s poměrně zastaralým vybavením. Naplněnost střediska (cca 60 lůžek) nebývá stoprocentní. V dnešní době lidé spíše preferují individuální dovolenou v rodinných penzionech a apartmánech než pobyty v hromadných zařízeních. Proto se nabízí využít realitu „pavilonovitosti“ střediska a zlepšit sociální i společenské zázemí na jednotlivých objektech (do budoucna třeba až na úroveň apartmánů). Minimálně lze vybudovat na Vilce a Vokurce čajové kuchyňky s menším sezením, aby nebylo nutné běhat na kafe či ohřívat příkrmy pro děti na Hlavní budově. V drsném a sychravém horském počasí to zajisté klienti ocení. Vycházím i ze zkušenosti z mnoha pobytů ve středisku a jde i o finančně nepříliš náročné opatření. Otázkou do budoucna je, zda některou z budov neprodat (nabízí se nejvzdálenější Vokurka) a peníze investovat do modernizace a energetických úspor dalších budov. Snížení počtu lůžek by mohlo přispět i k omezení stresu z neustálé honby za obsazeností střediska.
Pokud Vás tyto informace zaujaly a chtěli byste se i konkrétně zapojit do činnosti našeho sdružení, či se stát jeho členy, ozvěte se prosím na e-mail: nebo přijeďte zcela nezávazně na některou z brigád či dalších pobytů, které v Herlíkovicích budeme během léta spolupořádat. (International Camp 15-22 července, nebo letní brigáda poslední týden v srpnu). Členství ve sdružení není omezeno věkem, naopak, aktuálně je věkový průměr výboru okolo 50let. Mládež je tedy vřele vítána. Já jsem se stal mládežníkem ve čtyřiceti:-), místopředseda farář ze Žižkova Jaromír Strádal brzy oslaví padesátku. Dalšími členy výboru jsou důchodci paní Hana Jüpterová, bývala učitelka němčiny na gymnáziu v Jilemnici a Pavel Hlaváč, editor souboru publikací Cesty církve v dobách totality (jeden díl byl věnován i evangelickým brigádám).
Naším záměrem je být maximálně otevření. To symbolicky vyjadřuje i transparentnost účtu. Jedná se o účet u Fio banky č. 2700264997/2010, který je zcela bez poplatků, jak za vedení, tak za příchozí i odchozí platby. V létě bychom rádi prostředky z účtu použili pro nákup drobného stavebního materiálu, případně i jako příspěvek na aktivity mládeže a dalších brigádníků bez rozdílu věku. Za případný dar Vám budeme velmi vděční a můžeme Vám vystavit potvrzení pro odpis z daní.
Uvítám případně vaše komentáře a diskusní postřehy.
Od: Anonym: Ondra G194.228.169.--- )
Kdy: 06. 06. 2012 16:19
Předmět: Re: Postřehy k rekreačnímu středisku Herlíkovice

Omlouvám se za nepochopení tohoto článku. Máme tolik mládeže, že potřebuje další hotel? Nebo máme hotel, který si sám na sebe nevydělá, a tak se shání peníze po církvi? Máme tu drzost, že si řekneme o zaplacení náhrad za něco, co nám nikdo nevzal (církevní restituce), a ještě si necháme platit rekreační objekty "z 90 procent celkového investičního záměru"? Copak nám nestačí kupa nevyužitých nemovitostí a plnoúvazkoví pracovníci na ca 20 členů, kteří je chtějí vidět dvakrát týdně na jednu hodinu? Jak má potom chápat veřejnost církev: společenství těch, kteří se obohacují bez ohledu na druhé. A možná tohle praktikujeme i mezi sebou. Možná jsou naše rekreační střediska postavena z darů malých přispěvatelů, kteří se do nich sotva kdy podívají, jelikož jsou pro ně drahá, zatímco využívat je budou jiní, kteří si to nechají od církve proplatit (z darů týchž chudších lidí).
Přeji Boží vedení jak herlíkovickým přátelům, tak i vedení církve, když bude o těchto kapitolách rozhodovat.
Od: Anonym: Jan Kirschner <> ( ---.190.broadband6.iol.cz )
Kdy: 06. 06. 2012 17:02
Předmět: Re: Postřehy k rekreačnímu středisku Herlíkovice

Vážený pane Ondro G. děkuji za zajímavý a ostrý start do diskuze :-) Církevní restituce jsou pro mě moc vysoká politika, tak k tomu se nebudu moc vyjadřovat. Snad jen krátce: Myslím si, že to co o bylo církvím ukradeno, tak to má vráceno. Nemyslím si, že by církev musela být špatným správcem majetku, ale určitě majetek není prvotní starost církve. Do světa máme jít s mošnou a holí..
Snaha o záchranu jedné horské chalupy je ale o něčem jiném. Nejde o to vybudovat nový hotel pro mládež, hledá se využití objektu. To je základní problém a v horském prostředí s velmi nízkým počtem trvale žijících obyvatel (navíc v Sudetech, kde do války žilo až skoro 100% německého obyvatelstva.) dvojnásobný.
Společnost obecně podporuje rozvoj venkova, proto vidím naději na záchranu tohoto objektu z grantu na obnovu a rozvoj kulturního dědictví venkova. Církev dostane peníze na památky nikoliv na podnikání. Takže se nemusíte bát, že by společnost nějak okrádala a chtěla na tom rejžovat. Naopak takové projekty stoji obrovské úsilí a starostí, které se mohou někomu zdát jako zbytečné. Podmínkou zmiňovaného grantu je i nekomerční využití objektu.
Takové využití, které by mohlo sloužit jak mládeži, klientům nebo zaměstnancům Horského domova i širši veřejnosti. Velmi šikovně se o něco podobného snaží David Šorm a OS. SEM Slunečnice v Horní Krupé viz: http://slunecnice.semcr.cz/, kde ze staré evangelické školy vybudovali ekologické centrum.
V Herlíkovicích je třeba projekt přizpůsobit místním podmínkám i realitě soužití s rekreačním střediskem církve Horský domov, které má tři další funkční objekty. Je také trochu předsudek, že by toto středisko bylo příliš drahé ve srovnání např. se Sola Fide v Jánských Lázních nebo s jiným necírkevním rekreačním objektem v Krkonoších, ale jistě zde jsou rezervy, co lze zlepšovat.
Herlíkovice mají také tradici evangelických brigád z období totality, takže na to zatím navazujeme a děláme různé práce svépomocí a evropské peníze má zatím pan Rath v krabici :-(
Od: Anonym: Jan Kirschner <> ( ---.144.broadband6.iol.cz )
Kdy: 08. 06. 2012 10:49
Předmět: Proč jet na dovolenou do rekreačního střediska ČCE?

Snaha o oživení diskuze o rekreačních střediscích církve, konkrétně se zaměřením na Herlíkovice:
Blíží se léto, rád bych se proto zeptal, zda jezdíte nebo naopak nejezdíte na dovolenou do některého zařízení ČCE. Můžete udat důvody, co se Vám zde líbí a co naopak ne, co by bylo vhodné změnit apod?
Díky předem za postřehy. Jako přítele Herlíkovic mě samozřejmě nejvíce zajímá toto středisko:-)
Od: Anonym: Jan Kirschner <> ( ---.190.broadband6.iol.cz )
Kdy: 15. 06. 2012 11:50
Předmět: Člověk pastýř stvoření

Mi­lí přá­te­lé, posílám Vám odkaz na text prof. Hellera, na který jsem si dovolil odkázat v prezentačním článku SEM Přátelé Herlíkovic. Včera jsem se procházel po herlíkovických loukách a kosou na ruční pohon kosil trávu kolem Kunzárny. Byl jsem tam sám a užíval jsem si ticha hor :-)
Nej­dří­ve se spo­lu za­mys­lí­me nad po­slá­ním člo­vě­ka, kte­rý měl být od po­čát­ku po­dle Bo­ží­ho roz­hod­nu­tí pas­tý­řem stvo­ře­ní a měl rá­zem své­ho jed­ná­ní, své­ho „pa­sení“, to­mu­to ji­nak neoslo­vi­telné­mu stvo­ře­ní do­svěd­čo­vat Bo­ží lás­ku. Ale člo­věk své po­slání pas­tý­ře zra­dil a stá­le zno­vu zra­zu­je. Z pas­tý­ře se stá­vá lov­cem, rozsé­va­jí­cím smrt a ži­jí­cím na účet dru­hých. A tak stvo­ře­ní, zba­ve­né tím vý­hle­du k Bo­ží lás­ce, kte­rou mu měl člo­věk zpo­dobňo­vat, lká pod pří­kro­vem mar­nos­ti, jsouc lo­vec­kou své­vo­lí člo­vě­ka od­su­zo­vá­no k ne­smy­sl­né smr­ti. To je zá­važ­ný úkol pro sou­čas­nou teo­lo­gii, za­mys­lit se nad tím, co se vlast­ně dě­je s ce­lým stvo­ře­ním, když do ně­ho člo­věk, změ­ně­ný z pas­tý­ře v lov­ce, nevná­ší řád lás­ky a tím stí­ní vý­hled k lásky­plnému Stvořite­li.
Od: Anonym: Ondra G194.228.169.--- )
Kdy: 16. 06. 2012 07:21
Předmět: Re

Adam byl přece zahradník, ne? A lovectví a pastýřství dlouho existovalo vedle sebe, už několik set let ale jednoznačně (aspoň v západní společnosti) vede pastýřství. Lov (s výjimkou námořního rybolovu) je jen podružnou záležitostí. Souboj pastýřství a lovectví jde vidět např. při osidlování Ameriky bílými osadníky. Nevím, jestli by se tam prof. Heller stavěl jednoznačně na pastýřskou stranu těch bílých :-)
Od: Anonym: Martin Fér85.71.0.--- )
Kdy: 16. 06. 2012 09:11
Předmět: Re: Re

Jde snad přece o metaforu. Ti bílí do Ameriky přišli a chovali se jako lovci, zatímco ti místní - ač byli lovci - žili jako odpovědní pastýři stvoření. (Jde-li to historicky rozdělit takhle černobíle). Každopádně jsem rád, že Hospodin je můj pastýř a ne můj lovec…
Od: Anonym: Jan Kirschner <> ( ---.144.broadband6.iol.cz )
Kdy: 18. 06. 2012 18:12
Předmět: Známe předválečného majitele Kunzárny! Česko-německá pouť v Herlíkovicích?

Vážení, napadla mě další finančně i personálně méně náročnější varianta využití objektu Kunzárny v Herlíkovicích: Lidové muzeum (historie, ochrana přírody, fotky zasloužilých brigádníků :-)- (provozované spíše během letní sezony). Když neseženeme člověka, který by pro pobavení turistů pásl ovce nebo jezdil s povozem, tak můžeme dát do muzea alespoň jeho starý povoz:-)
Objekt není nezbytně nutné obnovit pro ubytovací kapacity, zejména v situaci nenaplněnosti ostatních budov střediska a může přispět k vylepšení kulturní nabídky v izolované lokalitě.
Statické muzeum s prohlídkou na vyžádání lze oživit česko-německou poutí s bohoslužbou v kostele a dalším programem. odkaz pro inspiraci: http://www.christnet.cz/magazin/zprava.asp?zprava=23898 Slavnost, pouť nebo jarmark má dnes každá druhá obec
Mohli bychom se pokusit kontaktovat některé německé organizace, případně i potomky vysídlených Němců.
Myslím, že je třeba zdůraznit, že církev by měla provozovat rekreační střediska i v souvislosti s rozvojem a důrazem na historii lokality. To o Herlíkovicích platí dvojnásobně, vzhledem k jejich umístění v bývalé německy mluvící oblasti a v přírodním národním parku. (viz důraz na úsilí ČCE o česko-německou spolupráci a usmíření). K tomu patří i ochrana architektonického dědictví. Snaha o naplnění budov klienty se přeci nemůže postavit do protikladu s možností záchrany významného objektu. Dobré hospodaření nějakého podniku může oživení tradice naopak obohatit.
A na závěr jedna zajímavost: Nezdá se Vám zajímavé zjištění, kdo v nějakém objektu před 100 lety bydlel? Historik Krkonošského muzea v Jilemnici Jiří Louda ,člen sboru ČCE ve Vrchlabí mi právě napsal toto:
<em>"Kuncárna měla staré číslo popisné 21 v někdejší obci Herlíkovice, jejíž katastrální území bylo po válce rozděleno mezi Strážné a Hořejší Vrchlabí. Do války v Kuncárně bydlela rodina Fischerových. Majitelem byl Laurenz (Vavřinec) Fischer. Zajímavý je jeho syn Heinrich zvaný Hamburger (Hamburčan). Pracoval v Nettelově papírně na Tabulových Boudách (továrna pod špindlerovskou přehradou), byl to prý veselý člověk, který hrával na foukací harmoniku. Zajímavé je, že se jako interbrigadista účastnil občanské války ve Španělsku. Za druhé světové války sloužil u německého válečného námořnictva a z války se nevrátil. Jeho žena se jmenovala Mathilde".
„Konečně jsem se také dostal k adresářům, ale výsledek jen slabý. V letech 1905, 1912, 1924, 1933 je jako majitel čp. 21 vždy uváděn Laurenz Fischer, neprovozoval však žádnou živnost a ani není uváděn v žádné politické či samosprávné funkci. Zřejmě tedy šlo ho horského zemědělce a zaměstnance“. tolik Louda. </em>
Objekt je tedy minimálně 107 let starý a jmenuje se tedy spíše než po svém soukromém majiteli, po dalším údajném majiteli Krajském ústavu národního zdraví (zkratka KUNZ). Budeme pátrat dále!
Pokud chcete přispět na naše aktivity a pátrání, prosím zašlete svůj příspěvek na tento transparentní účet https://www.fio.cz/scgi-bin/hermes/dz-transparent.cgi?ID_ucet=2700264997
Od: Anonym: Martin Fér85.71.0.--- )
Kdy: 18. 06. 2012 21:38
Předmět: hurá! tak mu tu chalupu vraťme...

 Myslím, že je třeba zdůraznit, že církev by měla provozovat rekreační  střediska i v souvislosti s rozvojem a důrazem na historii lokality.
Myslím, že je třeba zdůraznit, že církev by neměla provozovat rekreační střediska. A už vůbec ne ta ztrátová, do kterých nalévá peníze a uměle vymýšlí, jak jejich existenci zdůvodnit.
Od: Anonym: Ondra G194.228.169.--- )
Kdy: 18. 06. 2012 22:37
Předmět: Re: hurá! tak mu tu chalupu vraťme...

Už jsem tu svoje k rekreačním objektům napsal, tak nebudu zastírat, že mi v mnohém mluvíte z duše. Ale přece jenom tu kategoričnost bych trochu ubral v bodě "církev by neměla". To je docela dobře možné, ale možná zároveň platí, že "pan Kirschner by měl/mohl". I František z Assissi opravoval kostel, než se vydal opravovat církev.
Aspoň za minulého režimu ty různé brigády byly příležitostí k setkání a sdílení víry. Jestli je to tak dneska, nevím. Setkávám se s tím, že ať nám to radši udělá odborná firma, bude to dražší, ale kvalitnější. Myslím, že je to škoda.
Pak je tu samozřejmě ještě jedna bolest, na kterou možná poukazujete v názvu svého příspěvku - převedení (nebo se to dá říct i jinak) majetku německých evangelických církví do církve naší. Proto bych byl z pozice naší církve opatrnější v otázce sudetského bezpráví. Prostě jsme v tom taky měli prsty. Proto bych radši viděl nejdřív pokání, potom gesta smíření.
Od: Anonym: Martin Fér85.71.0.--- )
Kdy: 19. 06. 2012 00:29
Předmět: Re: hurá! tak mu tu chalupu vraťme...

Omlouvám se za nejasnost, na původ majetku nepoukazuji. Použil jsem to pouze jako nadsázku pro vyjádření toho, že tohoto střediska bychom se měli vzdát (myslím prodejem). Je mnoho dalších míst, kde se i dnes evangelíci setkávají a sdílejí víru a není potřeba je dotovat z celocírkevního rozpočtu a vynakládat energii na jejich zachování.
Od: Anonym: Jan Kirschner <> ( ---.144.broadband6.iol.cz )
Kdy: 19. 06. 2012 01:16
Předmět: Synod neschválil prodej střediska v Herlíkovicích

Celkem s tebou Martine souhlasím a chápu i některé synodaly, kteří letos z pléna předložili na synodu návrh o prodeji střediska v Herlíkovicích. Synod ale tento návrh neschválil. Chtělo by to širší veřejnou diskuzi. Jak jsem jednání synodu sledoval loni, tak během 10 min, když se jednalo o střediscích, se návrh z pléna (jako např. o prodeji Herlíkovic) nedá odpovědně rozhodnout bez širší předchozí diskuze a přípravy. Prezentace faktů, ale třeba i vyvrácení různých předsudků (jako např. že Herlíkovice jsou dražší než Sola Fide apod.)
Synodálové by předem měli znát situaci na trhu, mít k dispozici tržní odhady cen apod a také se nezaměřit jen na Herlíkovice. Před rokem byla myslím ztrátová většina středisek. I o Herlíkovicích by jistě také mohlo platit, že nový majitel s investičním kapitálem (ale našel by se někdo takový?) bude vděčný za zavedenou klientelu, která do střediska jezdí. Já zde ale spíš vidím možnost prodeje jen některé budovy (Vokurka, Kunzárna, a peníze investovat do zlevnění provozu (energetické úspory) a modernizace Hlavní budovy a Vilky. To je i jednou z variant ve schválené koncepci rekreačních středisek na synodu.
V současnosti ale panuje v Herlíkovicích začarovaný kruh. Středisko si na sebe nevydělá = církev mu nepřispěje na investice a tak se dál třeba vesele topí Pánu Bohu do oken. To je bohužel i důsledek negativní atmosfery v církvi a časté neznalosti věci. Radikálně napsat, že církev by neměla provozovat žádná rekreační střediska, nebo nevlastnit žádný majetek je dost zjednodušující. Církev v Herlíkovicích vlastní i kostel, který i spolu s okolní zástavbou převzala po válce po Německé evangelické církvi a tak má za uvedenou lokalitu svoji zodpovědnost. Výhodou je na druhé straně poloha v turisticky atraktivní lokalitě.
Ale i přesto leží v Sudetech a tak nemůže čerpat žádné moc solidní dotace, jako třeba některé pražské sbory z magistrátu. Jediný dotační program, který jsem pro Herlíkovice našel je právě na obnovu Kunzárny v programu obnovy a rozvoje kulturního dědictví od SZIF, jak to popisuji i v úvodním článku. Většinou jsou dotační programy nastaveny i tak, že církev dostane peníze na obnovu památek, nikoliv na podnikání a když běžel program Zelená úsporám, tak ten byl zase určen jen na trvalé bydlení.
Myslím, že pokud by chalupa stála někde jinde než v sousedství střediska, byla by velmi rychle opravena, díky své historické hodnotě. Takto zde naopak existuje strach, že by mohla středisku konkurovat. Snažím se tedy majitele přesvědčit, aby ji obnovil alespoň jako memento muzeum, ekologické centrum apod bez rozšíření ubytovací kapacity nebo hledal odpovědného vlastníka. Fyzická osoba by ale z uvedeného programu nemohla získat grant na obnovu budovy.
Také si myslím, že mezi evangelíky je mnohem menší zájem o obnovu památek, než třeba mezi katolíky, kteří zakladají občanská sdružení na obnovu každé druhé kapličky nebo kostela. Maji i tradici fundací, zákládání misii a klášterů, s čím vždy souviselo i odpovědné hospodaření. My jsme kláštery spíše vypalovali :-(
Od: Anonym: Jan Kirschner <> ( ---.144.broadband6.iol.cz )
Kdy: 23. 06. 2012 00:30
Předmět: Das Fischer Haus - Evangelíci se snaží zachránit starou krkonošskou roubenku

Vážení přátelé Herlíkovic, Horského domova i Kunzárny -Fischerky, tak jsem přímo nadšen tím, jaké historické informace (včetně fotografií) s mnoha detaily o osudech původního vlastníka se dají dohledat k jednomu starému domu. Dovolil jsem si to sepsat do článku.
Pokud někdo víte více o poválečném dění v Herlíkovicích a máte třeba i fotky tak prosím napište na adresu: zde slíbený článek:
Das Fischer Haus Evangelíci se snaží zachránit starou krkonošskou roubenku
Od: Anonym: Datel <> ( 195.113.76.--- )
Kdy: 26. 06. 2012 12:32
Předmět: Re: Známe předválečného majitele Kunzárny! Česko-německá pouť v Herlíkovicích?

Zdravím, pokud jde o historika Jiřího Loudu, jen pro přesnost opravuji: jde o pracovníka Krkonošského muzea ve Vrchlabí a člena sboru ČCE v Jilemnici (resp. KS Valteřice), takže je to přesně naopak :-)
Jinak k samotnému místu: v září jsme tam měli svatbu, ode mě není potřeba víc dodávat. Herlíkovice musí zůstat!
Od: Anonym: Jan Kirschner <> ( ---.144.broadband6.iol.cz )
Kdy: 07. 08. 2012 12:57
Předmět: Až se budu po druhé ženit, tak jedině v Herlíkovicích! Aneb přijeďte na brigádu

Až se budu po druhé ženit, tak také jedině v Herlíkovicích :-) To jsou zřejmě vaše fotky pane tykkagone, že?
Letos v květnu zde měla svatbu i farářka Marie Medková a Honza Jüptner a prý to byla velkolepá akce. Místo svatební darů hosté přispěli na opravu oken kostela.
Marie spoluorganizuje letní brigádu, poslední týden v srpnu. Kromě zpracovávání dřeva se bude zazimovávat i Fischerova roubenka a zřejmě přijede promítat své fotky z Gruzie i Jakub Kašpar (ekonomický náměstek ředitele KRNAPu). Jakub by s námi měl i jeden den pracovat.
Kdo by měl zájem se před brigádou zúčastnit exkurse organizovanou KRNAPem, tak v sobotu 25.8. se jde ze Špindlu na exkurzi za kytičkami do hor. Možná také půjdu. http://www.krnap.cz/kalendar-akci/250/
Od: Anonym: Datel---.uiv.cz )
Kdy: 09. 08. 2012 16:16
Předmět: Re: Až se budu po druhé ženit, tak jedině v Herlíkovicích! Aneb přijeďte na brigádu

Jestli jsou to fotky, které jsou na webu Horského domova (ten odkaz bohužel nejde otevřít), tak ne, tohle nejsme my :-) Jinak svatba Honzy a Marušky byla opravdu moc pěkná, a to gesto s dary-nedary by nemělo být jen tak zapomenuto. Hezký!
Od: Anonym: Jan Kirschner <> ( ---.144.broadband6.iol.cz )
Kdy: 04. 09. 2012 11:26
Předmět: Okna na kostele v Herlíkovicích na jaře, na Kunzárně již letos!

Okna na kostele se ze svatební sbírky Marušky a Honzy budou opravovat zřejmě příští rok. Na Kunzárně -Fischerce jsme je začali opravovat již letos při srpnové brigágě. Zatím jen v přízemí. Barvy a zasklení stálo naše sdružení cca 4 tis Kč. Pokud byste někdo chtěl přispět, tak budeme rádi. Zde na ukázku, jak to vypadá. Chalupa již nevydadá tak opuštěně a bezprizorně.
Od: Anonym: Jan Kirschner <> ( ---.144.broadband6.iol.cz )
Kdy: 25. 09. 2012 23:10
Předmět: Teze možného využití objektu Kunzárny a oživení lokality v Herlíkovicích

Inspirován exkurzí po východních Krkonoších a návštěvou archívu v Trutnově, doplnil jsem leták o možném využití Kunzárny (muzeum, levná ubytovna pro různé skupiny osob, občerstvení U Fischera, lehká agroturistika, obnova předválečných slavností) Co si o tom myslíte?
další materiály jsou k dispozici zde:
Od: Anonym: Jan Kirschner <> ( ---.144.broadband6.iol.cz )
Kdy: 05. 01. 2013 11:38
Předmět: Přátelé Herlíkovic mají nové webové stránky + PF 2013

Vážení čtenáři, přeji Vám vše dobré do nového roku 2013 a posílám odkaz na nové webové stránky našeho sdružení: http://pratele-herlikovic.evangnet.cz/
Rok 2013 je i rokem přípomínky 110. výročí posvěcení kostela ke kterému došlo v neděli 2. června 1903. Rádi bychom proto tuto událost připomněli slavnostní česko - německou bohoslužbou i menší slavností či koncertem. Potěšilo by mě, pokud by přijeli původní obyvatelé z Německa nebo jejich potomci, stejně tak mnozí Češi, kteří měli ke středisku v Herlíkovicích vztah v druhé polovině dvacétého století.
Letos se již třetím rokem budeme snažit v pokračování oprav tradiční horské chalupy Kunzárny -Fischerky. Na obrázcích v úvodní článku na našich stránkách: http://pratele-herlikovic.evangnet.cz/?q=node/7 můžete vidět, jak vypadala chalupa v roce 2010 před zahájením záchranných prací a z druhého obrazku z léta 2012 je patrné, co se za uplynulé dva roky udělalo.
Další obrázky zase prezentují dvě zapomenuté herlíkovické epochy. První fotka z roku 1940 epochu ztracených Sudet a druhá, fenomén herlíkovických brigád z období totality. Teologicky by se dalo argumentovat změnou paradigmat :-) a našly by se i biblická srovnání. Původní majitel Laurenz Fischer objekt čp. 21 vlastnil minimálně čtyřicet let a autor obrázku chalupy se stále zasněženým hřebeny v pozadí z roku 1970 Josef Svatoň, tajemník synodní rady, se o středisko obětavě staral také skoro čtyřicet let. Čtyřicítka je v Písmu symbolem zkoušky a postu, po které následuje příchod do zaslíbené země nebo vítězství Krista nad ďáblem. Na horách může vyjadřovat protivenství, drsný a těžký život. Každá sněhová bouře ale utichne a nad Žalým vysvitne slunce z mraků. Přeji Vám proto krásný pobyt na horách a někdy naviděnou v Herlíkovicích.