Vas text se mi zda nejasny. Muzete vyjasnit tyto body?

1) mluvite o praci s detmi, mladymi lidmi nebo rodinami?

2) co je nadbihani mladezi, taktiky konkretne?

3) co je onou zminovanou slabosti mladeze?

4) sama znam pouze o senioratni farari pro mladez, kteri zadnym mistem pravidelnych bohosluzeb nedisponuji, nybrz organizuji senioratni aktivity. Je v CCE sbor, ktery ma sveho "bezneho" a "mladeznickeho" farare?

5) jak urcuje vule mladych smerovani cirkve? mluvite o mladych nebo o tech, kdo s nimi pracuji?

6) kritika "nehledeni si starych clenu sboru" smeruje vuci fararum jednotlivych sboru, sborum nebo vuci cirkevnimu vedeni?

7) napadate prehlizeni starsich v nasich kostelich nebo opomijeni misie mezi starymi lidmi?

Souhlasila bych s nazorem, ze je treba se venovat vsem vekovym a socialnim skupinam a neopomijet ani ty, kteri pro nas nejsou "ve vyhledu k budoucnosti" vyhodni. Nechapu ale, proc jsou zde k zdurazneni tohoto faktu snizovany skupiny jine. Tak jak jsou vytky vedeny, zni jako ucelove a nepodlozene utoky. Muzete mi sva stanoviska vice objasnit?

Dekuji.

1) Mluvíme o přehnaném soustředění na všechny mladé (v tom jsou tyto tři základní podskupiny). 2) Znamená to v zásadě nejprve mládež jen pozorovat, abychom ji posléze mohli ovládnout nebo jakkoliv získat pro sebe. Což je v rozporu s misijními snahami při nejmenším prvnotní církve 3) Mládež je slabá např. v tom, že je nezkušená, nevyzná se tolik, nerozumí tolik církevní tradici . Neorientuje se tolik. Není tak vycvičená ve zbožnosti potřebné pro niterné prožívání bohoslužeb - to vše ve srovnání se staršími, atd…. Neplatí to automaticky a vždy . Může nás mládež i překvapit. Ale většinou to tak je. 4) ? Tady je asi rozdíl jen mezi institucionalizovanými faráři pro mládež a těmi, kteří jimi chtějí být především, tj. práci pro mládež řadí na první místo. 5) Jsou situace, kdy mladí spoluurčují dění a rozhodování v církvi, přestože k tomu nejsou ještě dost připravení a kompetentní, řekněme, vyzrálí. Leckterá jejich kritika církve a návrhy na reformy vycházejí někdy také z jejich nepochopení církevní tradice a z nedostatečného zahlédání cíle či cílů celého církevního života. Například její touha po zábavě může někdy také vycházet z toho, že vlastně nevidí dost jasně cíl, kterým se církev jakožto lid Boží ubírá nebo má ubírat. osobně bych zábavu z církevního života nevylučoval, ale vidím ji spíš jako jakési zastavení na cestě, jakousi pauzu na společné cestě. 6) V našem článku nám , myslím, vůbec nešlo o kritiku někoho. když už, tak nám šlo o kritiku neblahých tendencí. (ve smyslu: "nebojujeme proti tělu a krvi (lidským nepřátel§m) , nýbrž proti nadzemským silám zla" atd… Ef 6,12) 7) kdekoliv

S pozdravem, A.Balcar

Vážený pane faráři (oslovení bratře se mi příčí) ač píšete, že Vám ve článku, nešlo o kritiku někoho, mám pocit, že jste se jí plně dopustil. Mám pocit, že jste mě jako dvacetiletého mládežníka a mé vrstevníky označil za kretény, kteří nemají šajn o životě a vůbec nerozumí historii "našich otců" nejraději by hráli hry, nebo chlastali a ještě by se montovali do dění církve. Jediné co mezi touto kritikou zazní je: "Neplatí to automaticky a vždy . Může nás mládež i překvapit. Ale většinou to tak je" Začínám se stydět, že existuje věk mezi desíti až třiceti lety a zároveň mě napadá, že některé theologické debaty by šli řešit i fyzicky.

Vojta Máca

K násilí dochází, bratře, tam, kde schází argumenty.

Mě argumenty nedošly, ale tam, kde debata pokulhává a místo věcných poznámek dochází k pomlouvání (tedy kritice) občas rána neuškodí (když pan Balcar nastaví druhou stranu tváře neodmítnu)

Vojta Máca

Než nás všechny zbijete, bratře, protože nemáte rád kritiku, ještě bych se rád zeptal, proč se vás tak dotklo, že vás chceme brát vážně? Že naším cílem je pozvat vás do společenství bohoslužby, kde se každý učí celý život a mladý člověk, protože má více sil, musí se učit více. Chci se zeptat, jestli je pro vás věk mezi desíti a třicíti ten ideální stav, který by nikdy neměl být opuštěn. Nevím, ale když jsem byl mladší, spíše mi vždy lichotilo, když se mnou dospělí jednají na rovinu, když mě berou mezi sebe a chtějí mi něco předat. Vlastně mi to lichotí doteď.

Nepředbíhejte, ještě jste se netrefil do tý první…

Také si myslím, že to Adam očividně přehnal. Nedivte se, že vzbuzujete takovéhle reakce - když provokujete. Celá tato diskuse vážně připomíná spíš provokaci, než cokoli jiného. Vraťme se raděj k pořádné práci, a zahlcujme dlouhosáhlými články tyto stránky jenom tehdy, když máme opravdu co říct.

jc

Járo, i já to beru jako provokaci, ale jsem za ní nesmírně vděčný a proto bych chtěl neokonzervativcům na tomto místě moc a moc poděkovat, že berou na sebe tu tíhu a odpovědnost mířit zcela mimo. Jejich provokace má totiž (alespoň u mne) ten efekt, že si uvědomuji, jaké mám obdarování pro práci s tou či onou věkovou skupinou. Jestli si někdo myslí, že se mládeži podbízíme, neměl by ani zkoušet se jí nepodbízet. Starší generace bude tuze vděčná za zájem (nebo podbízení?), který vpravdě přichází někdy zkrátka. Však to, že se dětem a mládeži hodně věnujeme, vyplývá také z toho, že zejména ta starší generace něco tuze zanedbala (předávání a vzdělávání ve víře). Jako faráři se často musíme ptát: "kde jsou vaše děti a vaši vnuci?" (řekni, kde ty kytky jsou?). Možná i proto jsou ti dříve narození v mém sboru největším spojencem v práci s mládeží a možná proto tu o mládež zatím není nouze. A nemyslím, že se podbízím. Jen jsem si uvědomil na posledním sjezdu mládeže při přednášce Jana Keřkovskýho, kdy jsem se zčásti válel smíchy, zčásti brečel a zčásti děkoval za cestu, která pro mne vedla zpátky do čistírny… "panečku, to je ale podbízeníčko". Díky Honzo, bez tebe a dalších takových počinů to nejde(asi). Bez některých to naštěstí půjde velice dobře.

Jo - provokace je někdy důležitá a dobrá. To, co udělal Adam, byla ovšem krom provokace urážka. Jestliže mládeži jako takové řekneš: jste až na vyjímky pitomci… Pak to nelze brát už ani jako provokaci.

Aloha.

Na tohle bych si klidně vsadil i v metafyzické sázkové kanceláři. Aloha.

- samozřejmě: tvoje peníze patří tvojí metafyzice! aloha!

No, Vojtěchu, to jste si dovolil na stařičkýho pana faráře příliš, jen co je pravda. Takhle se chováte běžně ke starým lidem, jako jste se zachoval dnes ke mně? Hm….

Ale te´d o něco vážněji : Nevím, proč se tak úzce až absolutně? ztotožňujete s tím svým věkem, jak by byl tak skvělý a nedotknutelný. A za další: když jsem ve svém domovském sboru ještě do nedávna chodil do mládeže, chodili tam i lidi, kterým bylo o něco míň než třicet. Z čehož usuzuji, že stále ještě patřím do kategorie "mládežník". Jestli je to, co jsem napsal podle vás kritika, tak jedině charakterizující, nikoliv odsuzující. A navíc je to zároveň sebekritika. Dobrý den!

Správně Vojto. Původně jsem radši ani nechtěl do diskuse zasahovat, ale tomuhle názoru musím zatleskat.

hmmmm mas pravdu ses kreten ale to uz jenom tim nazorem ze neco by se melo resit fyzicky. smeju se ted nad tvym nazorem

K dokonalosti tohoto příspěvku chybí opravdu jen málo, přidat interpunkční znaménka, opravit gramatické chyby a Váš podpis. S pozdravem Vojta Máca

Bratře faráři Adame Balcare,

napsal jste:

"Mládež je slabá např. v tom, že je nezkušená, nevyzná se tolik, nerozumí tolik církevní tradici. Neorientuje se tolik. Není tak vycvičená ve zbožnosti potřebné pro niterné prožívání bohoslužeb - to vše ve srovnání se staršími, atd…. Neplatí to automaticky a vždy . Může nás mládež i překvapit. Ale většinou to tak je."

A já se ptám:

Vy jste poznal osobně každého "mládežníka" v církvi, že máte odvahu takto zkušeně bilancovat? Moc Vás prosím - vyhněte se generalizacím všeho druhu. Možná se pak stanete (i ve svém povolání) věrohodnějším.

Pavel Hanych

Bratře,

píšete:"3) Mládež je slabá např. v tom, že je nezkušená, nevyzná se tolik, nerozumí tolik církevní tradici . Neorientuje se tolik. Není tak vycvičená ve zbožnosti potřebné pro niterné prožívání bohoslužeb - to vše ve srovnání se staršími, atd…. Neplatí to automaticky a vždy . Může nás mládež i překvapit. Ale většinou to tak je."

a) Když budu s Vaším názorem souhlasit, mám asi první a nejdůležitější argument pro pracovníka s mládeží.

b) není špatné když skupinka (či skupinky) mládeže mají duchovního, který má jejich důvěru, který se jim může plně věnovat a který zná jejich potřeby

c) ale stejně tak mají své specifické potřeby tzv. třicátníci a nebo senioři. Mimochodem tady mne napadá rozdím mezi(sociální) prací s mládeží a seniory. U seniorů jde o aktivizaci, kdežto u mládeže o usměrnění, budování hodnot(ač to zní příšerně) a podpory při budování smysluplné alternativy.

d) Pracovíci s mládeží jsou podle mne důležití, protože svou funkci plní a (jak doufám) nabízí se tato alternativa i lidem nevěřícím. Mnohdy ne bezvýsledně (a tady nejde jen o misii, ale o sociální práci v pravém slova smyslu-ne že bych ji stavěl nad misii, ale ta zase není z nás)

e) práci se seniory je třeba rozvíjet ale je třeba nejdříve znát jejich potřeby!!! Ne, že se tady usneseme, že musíme pro seniory něco dělat a pak se divit, že (nevděčníci) nemají zájem. Myslím si, že takový základ je na úrovni sboru v obyčejné lidské návštěvě. Co si tak adoptovat svou babičku, či dědečka? moji synové si ve sboru adoptovali již 2 babičky (anebo to bylo naopak?)

Jan