Kuba - zajímavé informace
V současné době žijí na Kubě obyvatelé katolického vyznání, ale jen menší část z nich pravidelně navštěvuje mše. Na Kubě je téměř 700 katolických kostelů. Počet protestantů vzrostl v posledních letech a od roku 1992 se počet protestantských kostelů téměř zdvojnásobil na 1666. Katolíci jsou většinou ve městech, zatímco protestantské oblasti jsou většinou na vesnicích.
Vírou většiny Kubánců je ovšem santería, což je náboženství, které vzniklo sloučením několika směrů. Díky španělským kolonizátorům se na ostrov dostalo křesťanství. Černí otroci dovážení z Afriky s sebou přiváželi vlastní bohy. Černošské obyvatelstvo sice bylo donuceno přijmout křest, ale stejně dál vyznávali svá náboženství. A právě tak došlo k syntéze v santeríu. Údajně ji dnes vyznává 80% kubánského obyvatelstva.
Nikoho asi nepřekvapí, že vliv křesťanství byl v minulosti značně potlačen přičiněním Fidela Castra, který vyhlásil „ateistický stát“ v roce 1962. Od osmdesátých let pomalu docházelo ke změně stávající situace. Důležitým mezníkem pro křesťany se stal rok 1991, kdy jim byl povolen vstup do komunistické strany, a rok 1992, kdy byla vyhlášena náboženská svoboda – tehdejší vláda deklarovala přístup k náboženství vyjádřený heslem „žij a nech žít“.
Kubánské úřady kvůli návštěvě papeže zatýkají disidenty
Kubánská policie pozatýkala v Havaně více než sedmdesát disidentů. Většinou se jednalo o členky hnutí Dámy v bílém. Kromě toho zavřela dalších 12 disidentů. Tamní policie proti nim zasáhla sotva týden před plánovanou návštěvou papeže Benedikta XVI. na Kubě. Předpokládá se, že nejvyšší představitel římskokatolické církve nastolí otázku dodržování lidských práv v zemi.
Mezi zatčenými je i jedna z vůdkyň organizace Berta Solerová. Informoval o tom její manžel, kterým je známý disident Ángel Moya.
„Těmto ženám nejspíše hrozí nějaké krátkodobější zadržení, protože režim v poslední době změnil svou strategii proti odpůrcům. Už jim nehrozí nějaké dlouhé, například desetileté odnětí svobody, ale spíše se jedná o několikahodinové nebo několikadenní zadržení na policejní stanici a poté nějaké krátké vyhrožování,“ říká Tereza Nedorostková, projektová koordinátorka kubánských projektů Člověka v tísni.
Předpokládaný počet politických vězňů je podle ní na Kubě 80 až 90. Zprávy se různí. Zacházení s nimi je špatné. Kubánské úřady nepovolily inspekci například ze strany Mezinárodního červeného kříže. Z toho vyplývá, že podmínky jsou velmi špatné a režim nechce, aby se kdokoli pod tuto pokličku díval.
„Několik disidentů spoléhá na návštěvu papeže. Chtějí mu předložit požadavky na dodržování lidských práv. S očekávanou návštěvou papeže se ale nečekají žádné ústupky ze strany režimu. Naopak je možné, že bude následovat další vlna zatýkání, zejména ve východních provinciích ostrova, které jsou pod menším tlakem mezinárodního společenství a represivní postup vládních orgánů je tam méně viditelný,“ pokračuje Nedorostková.
Katolická církev na Kubě dlouhodobě ztrácí. Naopak čím dál tím více lidí se hlásí k protestantismu a mladým církvím. Podle Nedorostkové je to zejména proto, že představitelé katolické církve vycházejí až příliš vstříc režimu.
