Bible kralická - Sk 6,8-7,2a; 7,48-60
Sk 6,8 Štěpán pak, jsa plný víry a moci, činil divy a zázraky veliké v lidu.
Sk 6,9 I povstali někteří z školy, kteráž sloula Libertinských, a Cyrenenských, a Alexandrinských, a těch, kteříž byli z Cilicie a Azie, hádajíce se s Štěpánem.
Sk 6,10 A nemohli odolati moudrosti a Duchu Páně, kterýž mluvil.
Sk 6,11 Tedy lstivě nastrojili muže, kteříž řekli: My jsme jej slyšeli mluviti slova rouhavá proti Mojžíšovi a proti Bohu.
Sk 6,12 A tak zbouřili lid a starší i zákoníky, a obořivše se na něj, chytili jej, a vedli do rady.
Sk 6,13 I vystavili falešné svědky, kteříž řekli: Člověk tento nepřestává mluviti slov rouhavých proti místu tomuto svatému i proti Zákonu.
Sk 6,14 Nebo jsme slyšeli jej, an praví: Že ten Ježíš Nazaretský zkazí místo toto, a promění ustanovení, kteráž nám vydal Mojžíš.
Sk 6,15 A pilně patříce na něj všickni, kteříž seděli v radě, viděli tvář jeho, jako tvář anděla.
Sk 7,1 Tedy řekl nejvyšší kněz: Jest-liž to tak?
Sk 7,2 A on řekl: Muži bratří a otcové, slyšte. Bůh slávy ukázal se otci našemu Abrahamovi, když byl v Mezopotamii, prve než bydlil v Cháran.
Sk 7,48 Ale Nejvyšší nebydlí v domích rukou udělaných, jakož dí prorok:
Sk 7,49 Nebe jest mi stolice a země podnož noh mých, i jakýž mi tedy dům uděláte? praví Pán. Anebo jaké jest místo odpočívání mého?
Sk 7,50 Zdaliž ruka má všeho toho neučinila?
Sk 7,51 Tvrdošijní a neobřezaného srdce i uší, vy jste se vždycky Duchu svatému protivili, jakož otcové vaši, takž i vy.
Sk 7,52 Kterému z proroků otcové vaši se neprotivili? Zmordovali zajisté ty, jenž předzvěstovali příchod spravedlivého tohoto, jehožto vy nyní zrádci a vražedníci jste.
Sk 7,53 Kteříž jste vzali Zákon působením andělským, a neostříhali jste ho.
Sk 7,54 Tedy slyšíce to, rozzlobili se v srdcích svých a škřipěli zuby na něho.
Sk 7,55 On pak pln jsa Ducha svatého, pohleděv do nebe, uzřel slávu Boží a Ježíše stojícího na pravici Boží.
Sk 7,56 I řekl: Aj, vidím nebesa otevřená a Syna člověka stojícího na pravici Boží.
Sk 7,57 A oni zkřikše hlasem velikým, zacpali uši své, a obořili se jednomyslně na něj.
Sk 7,58 A vyvedše jej z města, kamenovali ho. A svědkové složili roucha svá u noh mládence, kterýž sloul Saul.
Sk 7,59 I kamenovali Štěpána vzývajícího Boha a řkoucího: Pane Ježíši, přijmi ducha mého.
Sk 7,60 A poklek na kolena, zvolal hlasem velikým: Pane, nepokládej jim toho za hřích. A to pověděv, usnul v Pánu.
