Bible kralická - Ř 3

Ř 3,1 Což tedy má více Žid nežli pohan? Aneb jaký jest užitek obřízky?
Ř 3,2 Mnohý všelikterak. Přední zajisté ten, že jest jim svěřen Zákon Boží.
Ř 3,3 Nebo což jest do toho, jestliže byli někteří z nich nevěrní? Zdaliž nevěra jejich věrnost Boží vyprázdní?
Ř 3,4 Nikoli, nýbrž budiž Bůh pravdomluvný, ale každý člověk lhář, jakož psáno jest: Aby ospravedlněn byl v řečech svých, a přemohl, když by soudil.
Ř 3,5 Ale jestližeť pak nepravost naše spravedlnost Boží zvelebuje, což díme? Zdali nespravedlivý jest Bůh, jenž uvodí hněv? (Po lidskuť pravím.)
Ř 3,6 Nikoli, sic jinak kterakž by Bůh soudil svět?
Ř 3,7 Nebo jestližeť pravda Boží mou lží rozmohla se k slávě jeho, i pročež pak já jako hříšník bývám souzen?
Ř 3,8 A ne raději (jakž o nás zle mluví a jakož někteří praví, že bychom říkali,): Čiňme zlé věci, aby přišly dobré? Jichžto spravedlivé jest odsouzení.
Ř 3,9 Což tedy? My převyšujeme pohany? Nikoli, nebo jsme již prve dokázali toho, že jsou, i Židé i Řekové, všickni pod hříchem,
Ř 3,10 Jakož psáno jest: Že není spravedlivého ani jednoho.
Ř 3,11 Není rozumného, není, kdo by hledal Boha.
Ř 3,12 Všickni se uchýlili, spolu neužiteční učiněni jsou; není, kdo by činil dobré, není ani jednoho.
Ř 3,13 Hrob otevřený hrdlo jejich, jazyky svými lstivě mluvili, jed lítých hadů pod rty jejich.
Ř 3,14 Kterýchžto ústa plná jsou zlořečení a hořkosti.
Ř 3,15 Nohy jejich rychlé k vylévání krve.
Ř 3,16 Setření a bída na cestách jejich.
Ř 3,17 A cesty pokoje nepoznali.
Ř 3,18 Není bázně Boží před očima jejich.
Ř 3,19 Víme pak, že cožkoli Zákon mluví, těm, kteříž jsou pod Zákonem, mluví, aby všeliká ústa zacpána byla a aby vinen byl všecken svět Bohu.
Ř 3,20 Protož z skutků Zákona nebude ospravedlněn žádný člověk před obličejem jeho; nebo skrze Zákon přichází poznání hřícha.
Ř 3,21 Ale nyní bez Zákona spravedlnost Boží zjevena jest, osvědčená Zákonem i Proroky,
Ř 3,22 Spravedlnost totiž Boží, skrze víru Ježíše Krista, ke všem a na všecky věřící. 23. Neboť není rozdílu.
Ř 3,23 Všickniť zajisté zhřešili, a nemají slávy Boží.
Ř 3,24 Spravedlivi pak učiněni bývají darmo, milostí jeho, skrze vykoupení, kteréž se stalo v Kristu Ježíši,
Ř 3,25 Jehožto Bůh vydal za smírci, skrze víru ve krvi jeho, k ukázání spravedlnosti své, skrze odpuštění předešlých hříchů, 26. v shovívání Božím,
Ř 3,26 K dokázání spravedlnosti své v nynějším času, k tomu, aby on spravedlivým byl a ospravedlňujícím toho, jenž jest z víry Ježíšovy.
Ř 3,27 Kdež jest tedy chlouba tvá? Vyprázdněna jest. Skrze který zákon? Skutků-li? Nikoli, ale skrze zákon víry.
Ř 3,28 Protož za to máme, že člověk bývá spravedliv učiněn věrou bez skutků Zákona.
Ř 3,29 Zdaliž jest toliko Bůh Židů? Zdali také není i pohanů? Ba, jistě i pohanů,
Ř 3,30 Poněvadž jeden jest Bůh, kterýž ospravedlňuje obřízku z víry, a neobřízku skrze víru.
Ř 3,31 Což tedy Zákon vyprazdňujeme skrze víru? Nikoli, nýbrž Zákon tvrdíme.