Je to už dosť rokov, čo som si začal viacej všímať praktickú realitu v súčasných cirkvách (ktoré tvrdia o sebe, že sú kresťanské) v porovnaní s tým, čo je napísané v evanjeliách, či s tým, ako Ježišove pokyny realizovala v praktickom živote prvá kresťanská cirkev. Vo viacerých prípadoch som zistil až vyslovene protichodné výklady či konania, ktoré mali v histórii kresťanstva katastrofálne dopady a to nielen na povedomie o kresťanstve u neveriacich ale i katastrofálne dopady spoločnosť celkove.

Tak som sa pokúsil nejak lokalizovať obdobie, kde v histórii kresťanstva nastal tento BOD ZLOMU, v ktorom sa kresťanstvo začalo odkláňať od pôvodného Ježišovho učenia.

Ako iste viete, kresťanstvo v počiatkoch bolo prenasledované, v lepšom tolerované. No v žiadnom prípade sa nedarilo Rímu ho pokoriť či ovláďnuť. Až prišiel na scénu cisár Konštantín I. (roky cca 273 až 337). Ten urobil geniálny štátnický ťah, ktorý sa s obľubou praktikuje dodnes, roku 313 sa rozhodol ukončiť prenasledovanie kresťanov a aby si mohol kresťanov podrobiť (keď to dovtedy nešlo po zlom), rozhodol sa ich spriahnuť (skorumpovať) so štátnou mocou. Korunu tomu nasadil cisár Theodosius I. keď roku 380 definoval kresťanstvo ako štátne náboženstvo. Od tohoto obdobia začali kresťanskí duchovní vodcovia prispôsobovať kresťanskú náuku viac potrebám štátnej moci ako potrebám Boha.

Teda môžeme konštatovať, že vzniklo nové náboženstvo, ktoré si ponechalo v názve pôvodnú osvedčenú "ochrannú známku“ Ježišovho učenia, a to:

Kresťanstvo verzia 2.0

Toto kresťanstvo verzia 2.0 sa postupom času nabaľovalo takými zrúdnosťami, že niektorí duchovní vodcovia ako napr. Luther, náš Hus apod. to už vnútorne nevydržali a tak sa snažili aspoň čiastočne zbaviť nahromadeného balastu v cirkvi. Hlavným problémom ale u väčšiny z nich vidím v tom, že sa snažili reformovať cirkev iba v rámci kresťanstva verzia 2.0. O reálnom návrate ku kresťanstvu verzia 1.0 prakticky neuvažovali. Jediným známejším (v našich zemepisných šírkach) reformátorom v tomto období, ktorý chcel realizovať návrat ku kresťanstvu verzia 1.0, bol Petr Chelčický.

Za zjavné rozpory medzi kresťanstvom verzia 1.0 a kresťanstvom verzia 2.0, ktoré sú aktuálne práve v súčasnej dobe, môžeme zaradiť práve tieto dva:

1. Vzťah k válčeniu.

Kresťanstvo vzhľadom k násiliu môžeme definovať ako náboženstvo nenásilia. Je to odvoditeľné z viacerých miest Nového zákona. Ako postačujúci a jedno-jednoznačný dôkaz nájdeme napríklad u Matúša, 5. kapitola, 38. až 48. verš. Tak to chápali prví Ježišovi učeníci a na základe tohoto učenia prví kresťania odmietali účasť na akýchkoľvek vojenských výpravách. Až Augustín (cca 400 rokov po Kristu), po spriahnutí sa cirkve so štátom, začal vymýšľať doktríny, ktoré začali schvaľovať válčenia kresťanov. V súčasnosti (v dobe kresťanstva verzia 2.0) situácia dospela do takého štádia, že už ani štát nemusí kresťanov nútiť ísť válčiť - oni tam idú dobrovoľne. Čo je však ešte viac šokujúce je to, že vo vojenských mundúroch nájdeme značné množstvo farárov - duchovných vodcov kresťanov a to nie ako prostých vojakov ale rovno i s dôstojníckymi frčkami. Ak by boli išli do týchto válečných zrúdností farári samostatne ako vojaci bez požehnania, posvätenia či súhlasu cirví, dalo by sa to brať ako zlyhanie jednotlivca, čo je síce smutné ale stáva sa to. No oni boli vyslaní priamo cirkvami, naprieč denominačnému spektru! Toto konanie cirkví radím však do kategórie vedomého spreneverenia sa svojmu poslaniu, ak vôbec ešte súčasné cirkve sú schopné takýto pojem pochopiť.

2. Cirkevné reštitúcie

Obhajovanie cirkevných reštitúcii bolo sprevádzané ľúbivým sloganom - "co bylo ukradeno musí být vráceno". Cirkev si v reštitúciach nárokuje majetok, ktorý akože legálne nadobúdala stáročia spätne. Tento majetok (okrem iného) pochádzal z povinných odvodov desiatkov cirkevníkmi.

Zásadná otázka číslo 1. ohľadom právno-morálneho nároku na reštituovaný majetok teda znie: Ako sa teda mohli slobodne demokraticky poddaní rozhodnúť pred 200, 300, 500, 1000 rokmi či budú členmi cirkve alebo nie?!! Práve si primomíname, že pred 600 rokmi "nejaký Hus" ani nechcel vystúpiť z cirkve, len ju chcel trochu reformovať, a všetci dobre vieme ako skončil.

Skúsme sa na cirkevné reštitúcie pozrieť i zo stránky kresťanskej vierouky. Na pomoc si zoberiem 16-ty verš z 5-tej kapitoly Matúšovho evanielia: "Nech tak svieti vaše svetlo pred ľudmi, aby videli vaše dobré skutky a oslavovali vášho Otca, ktorý je v nebesiach".

Zásadná otázka číslo 2. teda znie: Koľko asi neveriacich ľudí prijalo Ježiša ako svojho spasiteľa, keď videli u cirkví, naprieč denominačnému spektru, dobrý skutok vo forme cirkevných reštitúcii?!!

Alebo, že by mala otázka skôr znieť: Koľko ľudí asi nadobro odradila hamižnosť cirkví v presadzovaní cirkevných reštitúcii, aby sa stali kresťanmi?!!

Po obsiahlejšom úvodníku môžem pristúpiť k deklarovanej otázke v nadpise.

Hľadám cirkev, kresťanskú, ktorá vyznáva hodnoty kresťanstva verzia 1.0 a teda aj háji podobné názory na válčenie kresťanov a súčasne i na cirkevné reštitúcie a v praxi ich aj naplňuje.

Ak by bol problém s cirkvou, tak hľadám aspoň zbor s farárom, ktorý vyznáva hodnoty kresťanstva verzia 1.0 a teda aj háji podobné názory na válčenie kresťanov a súčasne i na cirkevné reštitúcie a v praxi vo svojom zbore ich aj naplňuje.

Poradíte mi, prosím?

Příteli. Napiš nám, kde žiješ. Podle toho se podíváme, jaká křesťanská společenství máš k dispozici.

Morava a Slezsko, no postačuje i celá ČR.

Slezská církev evangelická. To bych zvolila já. A nebo pokud nějaká zcela nezávislá na státních penězích, tak některá ta nová. Církev Nová Naděje třeba. Záleží, jestli nevadí letniční. Varuji před sektami - Jehovosté a tak.

Vďaka za radu.

- Letniční apod., no jak bych to riekol, som poněkud konzervatívny typ.

- Slezská církev evangelická, na ARESu čítam: "Oprávnění k výkonu zvláštních práv: Pověřit osoby vykonávající duchovenskou činnost k výkonu duchovenské služby v ozbrojených silách ČR." http://www.kaplani.army.cz/index.php?id=86

no a reštitúcie, napr. tu: http://www.nestranici.cz/clanky/prehled-statem-uznanych-cirkvi-jejich-podil-na-restitucich-dle-zakona

To znamená, že může dělat kaplana vojákům. V tom nevidím problém. Z konzervativních, kteří nemají nic se státem, co třeba církev Křesťanské Sbory?

Píšeš: "To znamená, že může dělat kaplana vojákům. V tom nevidím problém." Ty zrejme, ako zástankyňa náboženstva s názvom Kresťanstvo v.2.0, v tom problém nevidíš. No ja, ako zástanca náboženstva Kresťanstvo v.1.0, v tom vidím problém, a to dosť zásadný. Katastrofálne dôsledky skutkov kresťanov v.2.0 na povedomie o kresťanstve u neveriacich a i spoločnosť celkom, som spomenul už v prvom odstavci môjho "inzerátu".

- Kresťanské zbory, no to sa už javí lepšie. Podľa toho, čo som sa zatiaľ o nich dočítal, to vyzerá tak, že pochopili, že správny spôsob financovania cirkve je ten, ktorý vychádza zo spôsobu, ktorý realizovala prvá Ježišova cirkev. Čo sa týka vzťahu k válčeniu, zatiaľ som nenašiel nič.

Příteli, ještě je otázka, zda-li máš nějakou představu o učení. Ještě by mohla být v úvaze církev Křesťanská společenství. S vojenskou službou to vidím tak, že křesťan má bránit svou vlast. Viz. Hitler. Kdybych tenkrát byla knězem, žehnala bych zbraním v případě obrany národa.

Jana,

- Nechápem ten Tvoj dotaz "o učení".

- Na to, aký má mať kresťan vzťah k válčeniu (či k iným činnostiam) sa snažím nájsť odpoveď buď v Novom zákone alebo od činov prvej cirkve, ktorú to učili priamo Ježišovi učeníci, viz. hore môj "inzerát".

- Podľa webových informácii sa mi javia čitateľnejšie (a aj názorovo sú prijateľné) Kresťanské zbory. Ak je niekde zverejnený ich názor na válčenie kresťanov, môžeš mi napísať link na tie stránky, prosím?

Je to nová církev, za války neexistovala. Co třeba napsat mejl s otázkami do té církve nebo do nejbližšího sboru. Na jejich www stránkách je seznam sborů.

Společnosti malá diskutující - Rastislave, Jano - vy vážně necítíte, jak vám to tady zapáchá člověčinou? Vy jako byste vymýšleli církev u zeleného stolu - a odtud také soudili stávající. Vy opravdu nejste schopni vidět jednotlivé denominace jako stovky, tisíce lidí, kteří všichni už daleko před vámi bojují o poctivé uchopení víry, o důsledné odpovězení těžkých otázek? Běžte tam, a v živých souvislostech sledujte proč lidé přemýšlejí, modlí se, třeba i selhávají tak či onak. Není žádná dokonalá církev - ale na druhé straně myslím, že většina denominací je poctivých, upřímně hledajících…

Vážený pane kazateli Wrano. Já jsem byla 7 let ve vaší církvi ČCE. Co píšete, to jsem v této církvi nenašla. Boj o poctivé uchopení víry, modlitby, nic takového ve vaší církvi nebylo. Když jsem chtěla poctivě uchopit víru, starší sboru se smáli, že dnes se už podle Bible nežije, že je jiná doba. Když jsem se chtěla modlit, tak jedině sama nebo s místními katolíky či v ekumeně ve větším městě. Nakonec tato denominace integrovala homosexualitu jako standardní alternativu vztahu, který náleží jen muži a ženě. To byla pro mne poslední kapka. Máte pravdu, že většina denominací usiluje o správné hodnoty a reformy. Ta vaše ale mezi ně nepatří. ČCE je denominace, ve které nejsnadněji odpadnete od Boha. Takovou jsem ji poznala já.

Promiňte, nevěřím vám. Zřejmě trochu přeháníte, máte potřebu přehánět. Nevěřím vám, že se někde starší sboru smáli, že je Bible neaktuální. - K modlitbám: ve všech sborech, které znám, byli lidé, kteří se scházeli k modlitbám. Bylo jich vždy jen pár, ale byli. - A není to tak, že by ČCE "integrovala homosexualitu jako standardní alternativu vztahu".

Aleši, keďže si sa zapojil do tejto debaty, dávam Ti na posúdenie tento praktický príklad:

Banda grázlov sa chystala na násilné lúpežné prepadnutie. Odrazu im došlo, že je to dosť nebezpečné a mohli by pritom prísť k úrazu. Rozhodli sa teda požiadať lekársku komoru, aby im na túto akciu poskytla vhodného lekára, ktorý by im prípadné zranenia ošetril. Lekárska komora im vyšla v ústrety a lekára im poskytla. Násilné lúpežné prepadnutie nakoniec dopadlo úspešne, lekár zranenia poošetroval a všetci sa spokojne vrátili domov. Časom ale nastal problém, polícia celú bandu i s lekárom a lekárskou komorou pochytala a postavila pred súd.

Otázka na Teba znie, je ten lekár i s lekárskou komorou spoluvinníkom tohoto násilného lúpežného prepadnutia alebo nie?

Pane kazateli. Překvapilo mne, že nevěříte tomu, co jsem napsala. Je snad náš sbor jiný než ostatní? Pro člena jiné církve to neuvěřitelné je. Když to zmíním v ekumeně, velmi se podivují. Ale proč bych se chodila modlit jinam, jestliže bych měla u nás s kým. Modlil se pouze pan farář na bohoslužbách v neděli, kde má modlitba své místo v liturgii. Byly tady dvě rodiny, které měly zájem o modlitby a studium Bible, ale obě odešly do letniční církve, u nás ve sboru byly krátce. S tou Biblí, to se mi vysmála nejváženější členka staršovstva před ostatními staršími. Ti ostatní si Bibli ani nepřecetli, tak nevěděli, o čem vedeme řeč. Hovořili jsme na téma, zda má smysl modlit se za sbor, zda Bůh ty modlitby vyslyší. Ta starší zastávala názor, že ne, že dnes je jiná doba než když se psala Bible. V tom sboru není žádné modlitební setkání, jen bohoslužby v neděli. Mám chuť sem napsat, o který sbor jde, ale neudělám to. Ovšem sbory okolo nás jsou na tom podobně kromě jednoho. O homosexualitě jsem si zjistila své, o tom se hádat nebudu. Vše ve mně etablovalo v době, když jsem měla duchovní problém a sbor mne v tom nechal samu. Neodpadla jsem díky bratrům a sestrám z jiných církví. Proto pryč z ČCE, to je moje zkušenost.

OK. Pokud se vám v čce stalo něco těžkého, je mi to líto. Ale já tu církev potřebu zatracovat nemám, protože i moje zkušenost je jiná.

Jana, nakoľko kazatel ČCE Aleš Wrana, sa evidentne vyhnul odpovedi na moju otázku zo dňa 11. 06. 2015 12:23, môžeš sa nad ňou zamyslieť Ty a dať na ňu odpoveď, prosím?

Čau Rasťo. Já to vidím tak, že pokud ti lékaři věděli, koho že budou ošetřovat, tak spoluviníky jsou. A sleduješ na tom příkladu něco konkrétního?

Jana, ešte raz sa vrátim k Tvojmu výroku: "To znamená, že může dělat kaplana vojákům. V tom nevidím problém. "

Tu máš zoznam vojenských kaplánov, a to je iba z 10-miliónového Česka: http://www.kaplani.army.cz/index.php?id=49 Dobre si pozri ich vizitky, ich vojenské hodnosti a hlavne ich účasť v zahraničných misiách. Ježiš pred odchodom z tohto sveta dal svojim učeníkom tento veľmi dôležitý pokyn v Mat. 28, 19.-20. a to: Teda choďte a činte mi učeníkmi všetky národy, krstiac ich … Na válečných ťaženiach NATO na blízkom východe bolo hodne vojenských kaplánov z kresťanských cirkví. Otázka teda znie: ako títo farári naplnili tento Kristov pokyn? Koľko mohamedánov prijalo Krista, keď "videli ich dobré skutky"? O koľko sa rozrástli napr. kresťanské cirkve v Iraku? Podľa verejne dostupných informácii som sa dozvedel, že len za 12 rokov NATO-demokratizácie Iraku, Afganistánu a Pakistánu bolo povraždených cca 1,3 až 2 miliony ľudí (mohamedánov), prevažne civilistov a to včetne starcov žien a detí. Čiže farári sa podieľali na tom, aby títo ľudia-mohamedáni potenciálne nemohli prijať Krista!! Teda sa vedome podieľali na pravom opaku toho, čo im prikázal Kristus. Keď gangsterké bandy s krížami na prsiach pred cca 1000 rokmi vtrhli na ich územia a spustošili ich zem, zanechalo to na nich tak "dobrý " dojem, že si to pamätali do dnes. Dokedy si asi zas budú rozprávať príbehy o tom, že na začiatku 21. storočia k nim zas vtrhli zo západu NATO-demokratizéri aj so svojimi kresťanskými farármi, no s podstatne smrtonosnejšími zbraňami. Tu máš svedectvo jednoho českého lekára, ktorý sa na týchto demokratizáciach taktiež podieľal http://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Marek-Obrtel-Hluboce-se-stydim-za-zlocineckou-organizaci-jakou-je-NATO-Vracim-vyznamenani-351287

Keď opomenieme kresťanské pohľady, ako sa teda zlepšila životná situácia preživších týchto blízkovýchodných krajín po NATO demokratizácii? Za toho mizerného diktátora Sadáma v Iraku mali mizerný diktátorský socializmus, a čo majú teraz? A čo naše krajiny, odrazu všetci šalejú nad tým, že sa k nám hrnú hordy mohamedánov z krajín, ktoré predtým naše NATO vojská (kde pevnou súčasťou sú i naši vojenskí kaplani) zdemokratizovali do dokonalosti.

No a nakoniec otázka pre Teba, Jana:

Sú vojenskí kapláni (v podstate duchovní lekári vojakov s puškami či raketometmi) spolu s cirkvami ktoré ich vyslali spoluzodpovední za výsledky NATO-demokratizačného procesu v mohamedánskych krajinách?

PS: V ČCE som vydržal skoro 30 rokov, až mi miestna farárka navrhla, vzhľadom k môjmu tvrdohlavému prístupu k reštitúciam a válečníctvu kresťanov, abych radšej ČCE opustil.

Ahoj Rasťo. No to jsi vydržel u ČCE dlouho. Mně bylo toto nabídnuto (odchod z církve) po 6 letech, že jestli chci něco víc v duchovní oblasti, než co sbor nabízí (nedělní bohoslužby), mám jít do jiné církve.

Ta otázka je docela těžká. Zkusila bych to rozdělit na 2 věci.

1. Války obranné - když na naši zemi zaútočí cizinec, vyvražďuje naše obyvatele, naše rodiny… V tomto případě si myslím, že je povinností křesťana, aby šel do války.

2. Války útočné - to když my jdeme někam někoho okupovat. Například to vidím v tom, jak USA a EU nyní okupují Ukrajinu, nebo prostě jak USA válčí v jednom kuse proti kde komu. V takovém případě se křesťan nemá účastnit války.

A nyní co s těmi kaplany, kteří slouží v útočných válkách. Záleží asi na tom, co tam dělají. A to já nevím. Myslím si ale, že máš pravdu v tom, že tam asi těžko protestují proti okupaci. Tady bych řekla, že se církev opravdu jakýmsi způsobem podílí na válce útočné. Jedině že by tam fakt seděli v zákopu a modlili se proti válce a okupanty přesvědčovali o tom, aby jeli domů. Pak by to bylo v pořádku. Ale tak to asi není. Nebo je? Já nevím.

Pak je druhá skupina kaplanů, co nevyjíždějí na tyto útočné akce, ale slouží zde v naší zemi a jsou proti útočení. Co slouží tady u vojáků, co se na útočení nepodílejí a ani se to nějak nepředpokládá, že by šlo o oddíly, co se cvičí na útok na někoho. Takových různých vojenských jednotek je hodně v různých městech. Starají se o sklady, techniku, hlídají munici… Proti těmto kaplanům nemám výhradu. Pokud takoví ale vůbec existují. Nebo pak kaplani ve věznicích - řeklo by se, že duchovně pomáhají darebákům, co jsou právem zavření. Ale tady vím, že oni se je tam snaží vést k uvědomění si spáchané viny, k pokání a obrácení.

Je to zajímavá úvaha, asi se o toto začnu víc zajímat taky. Nevím, jak si to přebraly jednotlivé církve, co v tom vidí. To by stálo za to požádat nějaké církve o vyjádření.

Tu vidím ten zásadný problém - delenia vojen na útočné a obranné, nespravodlivé a spravodlivé. To je to, čo vlastne spustil Augustín. Akonáhle je niekto schopný pripustiť, že u vojen 5. Božie prikázanie neplatí, je to katastrofa. A vôbec, vedela by sis spomenúť na nejakú vojnu, u ktorej by jej osnovateľ tvrdil, že ide začať nespravodlivú vojnu? Vždy je to len vecou mediálnej či inej demagógie. A na základe tejto demagógie i grázel Hitler začal svoju vojnu ako obrannú voči židom či boľševikom.

Ahoj Rasťo. To je jen můj názor, že v obranné válce má křesťan být. Vidím to tak, že pokud by někdo napadl naši zemi, křesťan ji má bránit. Kdybychom se nebránili fašistům, tak tady ani já ani Vy nejsme. Nechali bychom naši zemi a naše rodiny vyvraždit fašisty. Myslím si, že v případě obrany života může křesťan útočníka zabít, pokud je to jediná možnost, jak zachránit život svůj a svých blízkých. Ještě mne napadá, že on ten Mojžíš měl 5. přikázání, ale při tom Izraelci vedli války, když je do nich poslal Hospodin. Co se týká NATO nebo OSN, tak tam je to jednoznačné, s tím křesťan nemá mít nic společného. K té církvi Křesťanské Sbory. Tato církev nemá registraci ministerstva. To znamená, že nemá právo mít v armádě kaplany. Jestli tomu rozumím.

Křesťanské Sbory mají registraci , proto se při registraci za komunistů rozdělili na registrované a neregistrované části. Neregistrovaní nemají název, jelikož nemají registraci, jsou někdy známi pod jménem Křesinovci. Pak je jedna nová církev, která myslím již registraci má, ale novou, a ta je Křesťanské společenství. Takže dvě stejné zkratky a tak se mohou plést.

Mně ze všeho nejvíc vadí, že ČCE přijala homosexualitu.