Mám tyto podněty: s. 1 vstupní modlitba: nestačí místo "vzdáváme ti díky" prostě "děkujeme"? - je to otázka odtažitosti bohoslužebného jazyka od našeho běžného

s. 3 vyznání vin: odpověď je "vyznáváme" - ze své praxe se stále více přikláním k tomu, aby odpovědi bylo osobní, tedy v singuláru "vyznávám" (jinak jako by to mluvilo o jakési kolektivní vině, a posiluje dojem, že v evangelické bohoslužbě osobní vyznání vin skutečně chybí) v tomto vyznání vin mi navíc chybí slovo o tom, že si odpouštíme navzájem

s. 4 pozvání: slovům "přistupujte obvyklým pořádkem" bych asi nerozumněl, navím si nejsem jist, zda je to správně česky modlitba po přijímání: zase otázka antropologie - co znamenají slova "ať v nás tato hostina vzbudí hlad a žízeň po spravedlnosti"? - že takovou žízeň nemáme? nebo chtějí říct "pravou žízeň"? nebo "ať v nás posílí žízeň"? nebo dokonce "ať v nás v předjímce ukojí žízeň"? za každou z těch možností se nachází dost různé pojetí naší situace před Bohem

Děkuji za trpělivost