Nedávno mě zaujal článek o předsedkyni rady Evangelické církve v Německu, která byla přistižena při řízení pod vlivem alkoholu. V Německu tento případ vyvolal velký skandál. Více se o tom dočteme na >http://zpravy.idnes.cz/sefka-nemeckych-evangeliku-zhresila-projizdela-se-hannoverem-opila-11g-/zahranicni.asp?c=A100223_150930_zahranicni_ash<; nebo na >http://www.christnet.cz/magazin/zprava.asp?zprava=19085<;

Nechci paní biskupku nespravedlivě soudit, protože i Kristus nás učí správně věci posuzovat - jak je velmi pěkně zapsáno Lukášově evangeliu (Lukáš 6,37). Ale na druhé straně máme dle ap. Pavla jistý druh skutků "nazývat pravým jménem". Tož se pokusím nějak vyjádřit svůj názor.

Když jsem byl mladý, taky jsem uměl "pařit". Vystřízlivěl jsem z mladického bláznění, uvěřil v Krista a začal jsem se po čase věnovat podobně postiženým. Probíral jsem to i s kolegou - samozřejmě trochu v humorné nadsázce. Dle našich odborných znalostí způsobí u člověka s dobrým metabolismem např. 2 desítky piva (0,5 lt) 0,8 promile. Čili paní biskupka mohla mít v sobě buď cca 4 "škopíky" nebo kombinaci 2 korbílků piva a pořádného panáka tvrdého. Ale mohla mít taky nemocná játra nebo by se daly přimhouřit oči kvůli specifikům ženského organismu. Takže toho mohlo být daleko míň. Anebo to mohl být i zbytkový alkohol - jako že před pár dny se něco u nich doma pěkně slavilo. Nebo někde jinde. Třeba na té Radě. Kolega je liberálnější - prej 1,54 promile nevadí, ale hlavně neměla jezdit na červenou. Takže já jsem v tomhle asi přísnější… :)

Nicméně by mě zajímal evangelický názor na podobné záležitosti. Apoštol Pavel nás učí, že "se nemáme opíjet vínem" (Efezským 5,18), ale raději dělat jiné, Bohu milejší skutky. Možná, že to je jen osobní selhání. A nebo je to systémová chyba církevního establishmentu celkově? Nebo že by to bylo spojeno s onou pověstnou "arogancí moci"? Ve smyslu - když JÁ jsem tady vedoucí, tak se mi nemůže NIC stát…

Podle mě je suma toho všeho asi taková - pro církevní pracovníky i pro nás ostatní:

Nechlastat, nejezdit na červenou luxusními auty a poctivě zvěstovat Kristovo evangelium. Tečka. Nebo otazník?

Co vy na to, lidi? :)

Opilou sestru biskupku jsme shodou okolností řešili s návštěvou, kterou jsme měli předevčírem. Hosté měli dobrý přehled o německém prostředí, takže nám to svými slovy převyprávěli. Tady jste mi ji připomněl.

Myslím, že se na to ani v evangelickém prostředí nedá zhodnotit jinak než Vámi naznačeným způsobem: Je to chyba, je to selhání, je to hřích - ať v osobě viníka nacházím schopnou rozvedenou mámu, farářku, biskupku, manažerku nebo kohokoli jiného.

Být opilý - to snad být hříchem nemusí. Stejně tak přehlédnout červenou. Ale ta kombinace - opilá sednout za volant a jet na červenou - mi přijde skandální pro kohokoli s aspoň minimální mravní zodpovědnosti.

U podobně vysoce postavených osobách pak přičítám ještě něco navíc. Člověk, který se něčeho takového dopustí, je podle mně pro podobnou funkci zdiskreditován, a nedělal bych tu rozdíly: křesťan - nekřesťan. Rezignaci po podobném selhání bych očekával od své biskupky, ale i předsedy politické strany, kterou volím, nebo od vysoce postaveného státního zaměstance. Kromě uplatňování faktických pravomocí přece působí i jako příklad a vzor pro sobě podřízené i celou společnost.

Pokud se ovšem upřímně omluvila, nemělo by z toho být nějaké věčné stigma. Následně by mohla být dobrou farářkou ve sboru, kde lidé osobně přijmou její omluvu a vyjádří ji následně důvěru, že podobnou chybu již nezopakuje…

Nelze než s libeňským sborem ČCE souhlasit. Současně si ale musíme ujasnit, jak vysoká je tolerance k porušování zákonů lidských i božích v ČCE, kolik duchovních u nás zasedá za volant, a ne ze strachu před postihem, nýbrž s ohledem na své bližní před tváří Boží přijme pravidla silničního provozu za svá? Někdy mám pocit vydím-li styl jízdy značné části našeho duchovenstva, že pravidla jsou jen pro pitomce, génius jezdí bez nich. I to by mělo být zváženo.

V jedné věci je ale farář skutečně v problému - přijímání pod obojí (s ním každý, kdo dorazí k VP vozem). Nepodezírám sestru biskupku, že tak mocně slavila uzavření Nové smlouvy s Bohem. Ale naše předpisy jsou v této věci nekompromisní. 0 prom. a dost! Je tu i jistá tolerance vůči možné chybě přístrojů, takže interní pokyn vede k trestání až po nějkém tolerovatelném pásmu, do toho se snad usrknutí vína u VP vejde, ale stejně by bylo třeba takovou věc řešit i systémově. Jen nevím jak - v zemi tak bohorovné ve vztahu k zákonům si nemohou legislativci dovolit a ni sebemenší promile navíc, tím spíš, že sami jezdí často pod obraz. a i v tom by měla být církev jiná než svět.

Ale úhrnem, ať už biskupka řekne co řekne, odpustit ano, ponechat v úřadě rozodně ne. Měla by odstoupit sama, jinak musí být odstoupena. A to myslím platí i pro ČCE.

Musím v rámci objektivity říct, že i evangelický farář Sváťa Karásek (mě osobně velmi milý) měl před sedmi lety podobný problém - jako poslanec.

Jenže kdybychom o takových záležitostech, které se stejně dějí veřejně, nehovořili otevřeně, tak by to bylo spíš "zametání pod koberec". Nebo ne?

Včerejší příspěvek samozřejmě nebyl příspěvkem libeňského sboru, nýbrž mé osoby, sbor se tématem nijak nezabýval:-). Neohlídal jsem si automatické přihlášení, za což se omlouvám…

Margot Kässmannová samozřejmě odstoupila. K tomu lze jen dodat, že to je velká škoda, protože to je jedna z nejzajímavějších a nejlepších německých theoložek.

Tak to třeba zas taková škoda nebude. Opustí ouřadování a bude se víc věnovat theologii… :-)

To prohlášení se mi zdá celkem čestné, i když německy nerozumím ani zbla a četl jsem jen jeho otrocký překlad v Google překladači. V anlické mutaci jejich webu jsem to nenašel.

Možná jsem trochu "šťoural", ale proč evangelická teoložka cituje knihu Sirach (čili Sírachovce), když v reformované teologické tradici je to trochu "mimo mísu"? Nebo je v německé evangelické církvi jiný přístup k Písmu? Nebo je to dáno rozdílem mezi luterány a reformovanými?

Ano, luteráni apakryfy/deuterokanonické knihy uznávají, káží na ně a čtou je. Sir je z nich asi nejčastěji zmiňován v novém zákoně.

Má citovat qurʿân?

Sorry, mělo být samořejmě „qurʾân“…

Asi to bude skutečně nejlepší teoložka, jsou-li upřímná její slova, že je "zděšena sama sebou a svým počínáním". Ale právě proto musí vědět, kdy je čas odejít, a to, chvála Bohu, poznala. Mohla by tím být příkladem jiným, kteří se domnívají, že jako dobří teologové se musejí držet svých postů, i když na nich nějakým způsobem selžou. Kdyby po takovém průšvihu zůstala, odvolala se přitom i na vyslovenou důvěru své církve, už by nemohla být teoložkou ani dobrou. S Jirkou také souhlasím - možná bude lepší, vrátí-li se z administrativní do prakticko teoretické teologie.

Ještě by to chtělo, jak naznačuješ, poučení pro ČCE. Vždyť jsou tací, jak oba víme, kteří i u nás by si zasloužili výhost… I když, co když jsme na tom tak špatně, že strpění neřádstva se zdá být ctností?

To by se snad mělo soudit podle její celkové teologie, ne podle jednoho (ještě k tomu nepřiměřeně přeloženého) výroku…

Já bych jako jednu z příčin opilosti paní biskupky za volantem viděl to, že v inkriminované době oblížděla svoje farnosti a vracela se zrovna odněkud ze svatého přijímání. A když si vezmete, že si všude se svými ovečkami cvakne, tak to pak vyskočí jedno dvě promile jako nic. Mělo by se to asi posuzovat i v jiné rovině, něco ve smyslu že farářství je rizikové povolání. Anebo nejezdit bavorákem, ale drožkou jako za starých dobrých časů.

Tak jsem se dnes dočetl, že jistá paní farářka v Brně oddala snoubence za účasti 80 lidí, kteří to neměli „úředně potvrzené“ a svatba se musela zopakovat. Takže buď to byla první svatba paní farářky, nebo sama považovala církevní obřad za šaškárnu. Když se to zdánliví novomanželé dozvěděli (chtěli oddací list), tak to nevyřešili tak, že se dvěma svědky zašli na matriku, ale konala se nová církevní svatba, asi i Bůh potřebuje nějaké papíry z matriky. Je to úsměvné a určitě je křesťanský přístup lepší než přístup muslimů, kteří berou svoje učení vážně.