… a tady vám můžu dopovědět, že mnoho křesťanů má prostě silné osobní prožitky spojené s přijímáním Večeře Páně. A rozumíme tomu tak, že Ježíš toto slavení ustanovil (a požaduje). Řekl: "To čiňte na mou památku." Přičemž "památka" už od hebrejských kořenů tady znamená "zpřítomnění", tedy něco silnějšího než připomínání si. - Váš výklad o pouhém světle je sugestivní, leč křesťanství v sobě holt má i nepomínutelný důraz na tělesnost, na skutečnou oběť krve v reálném pozemském dění. A to, co popisujete vy, nazývá asi gnosticismem (omlouvám se, nechci nálepkovat), s kterým se hádá už od počátku své historie.