No tak jsem čekala, že se na mou otázku dozvím něco o Vás a Vaší církvi…proč bych se eventuelně při mých pochybnostech měla třeba více zajímat "jinde". Nějak jsem se nedozvěděla snad vůbec nic a když tak většinou z oblasti katolické církve. Ale kvůli tomu jsem nešla na evangelický net na to se můžu zeptat svého kněze, jakože jsem se na to samozřejmě zeptala, ale ne zcela jsem s tím souhlasila (prot jsem se snažila podívat jinde). Ale jak to tady vidím tak jsem přišla na to, že můžu zůstat tam kde jsem. Nicméně jsem Vám dlužna ještě jednu odpověď na Vaši diskuzi ohledně církevního zneplatnění svatby, bavit se o někom kdo má nedobrovolně zůstat sám je velice lehké, když se ho to netýká. Nicméně se mi nelíbí, že jsou schopni "rozvést" někoho kdo si obstaral falešné svědky a ne toho kdo zůstal nedobrovolně sám. To se pak pěkně někomu od kompu řekne…no tak to má dokolepat sám. Navíc podle mě je v bibli spousta zmínek o možnosti "rozluky" …myslím, že je to v Korinstkých, že pokud nevěřící odejde od věřícího tak ho to "nezavazuje", ale pokud nevěřící chce být s věřícím tak má s ním zůstat. Navíc situaci té paní úplně chápu. Pak mi přijde opravdu nefér, že se něco dá zneplatnit na základě "jakkoli sehnaných důkazů". Navíc říct, že po 22-letém manželství už musela vědět …nemusela a i kdyby to věděla, mohla chtít jako věřící žít v souladu s Písmem (vdaná, ..i ve zlém) a to, že ji pak manžel opustil navíc kvůli jiné ji podle mě opravňovalo k tomu, aby mu "dala rozlukový lístek a nezavazovalo ji to". Citaci z bible bohužel neuvedu, abych nebudila rodinu. A teď k mému případu, vdala jsem se 24letech jako nepokřtěná v kat. církvi, po 3letech jsme se rozešli kvůli nevěře a hroznému chování manžela, rozvedli jsme se až za další 4roky co už dlouho žil s jinou a nehodlal ji opustit. Po dalších 3letech jsem si našla partnera se kterým jsme založili rodinu, posléze začali chodit do kostela a po 2letech jsme začali s přípravou na křest a biřmování….během této přípravy jsem již požádala o zneplatnění předešlého manželství. Můj partner ani já do té doby nemůžeme ke svátostem. Takže aby to bylo podle Vás v souladu máme se rozejít roztrhnout rodinu a žít nadosmrti sami? No nevím pokud se to samotného člověka týká tak už to posuzuje opravdu jinak. Nemyslím, že bych dala dětem dobrý příklad, myslím, že kdybych tohle udělala tak by mě i církev nenáviděli. Taky si dovedu představit co by si řekli všichni moji známí, rodina ať již jsou věřící nebo nevěřící. A taky si nemyslím, že tohle Bůh chce. Vždyť "nařízení" a veškeré Písmo má vést člověka k tomu, "aby dělal věci, které zajistí, aby se mu dobře žilo"…………tak jsem to tedy zatím pochopila já. Přeji Vám všem krásnou neděli