Nezlobte se na mě, situace měla východisko i v rámci katolické morálky (nebo věrouky, chcete-li), že se někomu nelíbilo? To situaci bezvýchodnou nedělá. Nikde netvrdím, že přechod jinam je ztráta víry v Boha, jen je to účelové opuštění určitých fragmentů víry (nebo mi chcete tvrdit, že paní nevěděla, že se jedná o svátostný nerozlučitelný svazek? Že nechtěla svatbu v kostele právě z tohoto důvodu?), které se najednou do života nehodily. Nebo mi chcete tvrdit, že víra ve svátosti není vírou na které by záleželo? Máte pravdu - jde o zásadní věci, proto se Vám to snažím trpělivě vysvětlit, ukázat.

PS: Vznik Nového Zákona byl složitý, ale vylučuje to inspirovanost těch, kteří do Písma zasahovali?? PPS: Pokud vím, nikoho jsem citáty netloukl, citovat Bibli je mnohdy k ničemu, protože se toho vní dá najít spousta a nic. To až v reakci na Biblické citáty Michala Vejvody..