No, to už je pěkná porce :) Složité rituály ohledně eucharistie - určitě Vám říkali, že celá mše vyjadřuje jakýsi "příběh". U protestantů chápu jako vrchol bohoslužby kázání, v katolicismu je pak vrcholem právě eucharistická slavnost. Dříve byste byla jako katechumen po kázání zdvořile odejita z kostela, dnes to tak moc katolíci nehrotí. Eucharistická slavnost není jednoduchá, je plná symbolů a pokud se zeptáte svého kněze, jistě Vám je rád vysvětlí. Slovo "rituál" bych osobně nepoužil. Co se přijímání těla a krve týká - to je otázka věrouky. Stačí přijímat "pouze tělo", ale setkáte se také s tím, že hostie je máčena do vína a tím můžete přijímat "podobojí". Nejvíce moderní katoličtí kněží Vám pak podají hostii zvlášť a víno zvlášť.

Co se lidí a jejich přístupu k mši svaté týká - to co popisujete je smutný obrázek, ale je realitou a na nás je, abychom takoví nebyli. Víra se neposuzuje podle lidí, lidé jsou posuzování vírou. Můžete se za ně modlit, třeba se napraví. Co se chození do kostela týká - nevím co ty lidi vede k tomu, že si doma čtou Bibli, namísto toho, aby byli na mši svaté. Pokud jim nebrání nějaká objektivní překážka (babička, která je nemohoucí a nemá, kdo by ji do kostela dovezl - například), pak je to těžký hřích - člověk má žít ve společenství, má přijít do "chrámu Páně". Berte to jako bič na lenochy, na lidi, kteří prostě nemohou se těžký hřích nevztahuje.

K svatému přijímání mohou lidé pouze v milosti posvěcující, tedy bez těžkého hříchu. V praxi - ono stačí jít ke zpovědi, svůj hřích vyznat, litovat, snažit se o nápravu, uskutečnit pokání a přijmout rozhřešení, pak může k přijímání normálně jít. Co se očistce týká - vychází to ze starocírkevní praxe, ale nerozumím tomuto učení dost na to, abych jej dokázal popsat ve zkratce. V praxi je to tak, že v očistci si duše odpykávají trest za svoje hříchy. Za tyto hříšníky lze prosit Boha, aby je k sobě do nebe pustil dříve. V rámci katolické církve jsou spojeni lidé minulý, s lidmi součastnými s lidmi budoucího věku, takže za ty minulé stejně jako za ty budoucí se můžeme modlit.

Katolická církev si jistě nedělá co chce. Pokud popíšete, z čeho Váš pocit vychází, můžu se pokusit nějak ji obhájit (jakkoliv jsem protestant).

Co se manželství týká - nejsem si jistý, jestli je takové manželství svátostné (když je jeden nepokřtěný), ale jistě se to dá dohledat. Co se "spojil to Bůh?" týká - Bůh respektuje naše rozhodnutí, ostatně dal nám svobodnou vůli, takže za sebe říkám - proč by ne?