V zásadě jsme se tedy shodli na tom, že důležitější je zřejmě teologická výpověď a nikoliv historicita knihy. Možná mi namítnete, že historicita ovlivňuje i teologickou výpověď a s tím bych asi musel souhlasit. Ono když se chceme pustit do takového biblického bádání, tak se možná nevyhneme otázce, do jaké situace byl text psán a jak se s textem zacházelo - k čemu byl určen. Avšak nedokážu si představit situaci, ve které by mi takové otázky narušily výpověď textu o tom, že Hospodin jest Veliký (což je pro mě velmi základní teologumenon).

Snad ještě pár poznámek k Vámi zavrhované biblistice. Pokud si vezmeme do ruky hebrejský text - dnes se nejčastěji užívá Stuttgartensie (která, pokud se nepletu, čerpá z Leningradského kodexu)- tak ten je rozdělen na Tóru, Proroky (přední a zadní) a Spisy. Daniel je tedy v tomto kánonu řazen mezi Spisy, nikoliv Proroky. Tím se dostávám k úskalí vaší připomínky o tom, že kniha Daniel je řazena v nějakém kánonu. Je nutné si uvědomit, že neexistuje jen jeden kánon. Můžeme tak hovořit o Palestinském kánonu, septuagintním kánonu, nebo o kánonu syrské Pešity (která obsahuje jen Tóru a zřejmě je to jeden z nejstarších kánonů co známe) atd. Snažím se vám tak ukázat, že argumentovat kánonem znamená říci, jaký kánon máte na mysli. Ve Vašem příspěvku se tak ozývá jakási neznalost biblistiky. Tím vás samozřejmě nechci nikterak popudit, ale na druhou stranu, já bych se neodvážil takto skálopevně argumentovat například jadernému fyzikovi, kdybych o jeho oboru měl takové znalosti jaké mám.

Abych se vrátil na začátek svého příspěvku, tak bych konstatoval, že celé toto téma spadá pod teologickou úvahu nad tím, jak vůbec bibli rozumět. Tím, že z Vaší dikce je patrný jakýsi fundamentální biblismus, tak bych tímto své působení v této diskusi ukončil. Stojíme názorově na odlišných pozicích. Tedy pokud Vy budete argumentovat, tak mě se bude zdát Váš argument příliš zužující, a pokud budu já argumentovat, tak se Vám bude zdát můj argument jako "hloupost a ne-pravověří"

S přáním všeho dobrého!