Dobrý den, srdečně zdravím Všechny sestry a bratry z Evangelické Církve. Píši Vám proto,abych Vám přiblížila Duchovní situaci v Motolské nemocnici. Byla jsem tam od 28.4.2013-7.5.2013 hospitalizována.Když už jsem byla po operaci trošku mobilnější,dočetla jsem se ,že je možné navštívit Bohoslužby.Vzhledem k tomu,že jsem z rodiny hluboce Evangelicky zakořeněné mnoho generací,bylo jasné na jaké Bohoslužby budu směřovat. V neděli ráno ,asi v 8.hodin jsem psala sms zprávu na telefon z nemocnice s dotazem,zda budou nedělní Bohoslužby(byla totiž 1.neděle měsíce a v letáku bylo uvedeno,že ev.bohoslužby jsou 2,3,4neděli).Asi za hodinu mi volala nějaká paní,velmi milá(bohužel si nepamatuji jméno),že vše zjistí a určitě mi dá vědět. Nikdo se mi neozval,ale já jsem se těšila a tak jsem do Prostoru Ticha stejně šla. Bohoslužba pro Evangelíky měla být od půl 17,já tam byla o 15.minut dříve.Slyšela jsem,jak nějaká stará pacientka hovoří asi s nějakým Duchovním. ´Cekala jsem v předsálí.V 16,45 jsem se osmělila,ta stará paní odešla a já jsem vstoupila do prostoru kaple.K neuvěření,nikde nikdo(žádní pacienti,jen já).Z malé místnosti vedle kaple vystoupil nějaký pán v jiném taláru než je u nás .Já jsem se ho zeptala,zda přijde evang.farář? On,že neví.Tento muž byl katolickým knězem ,asi 15.minut jsme hovořili a já zklamaná odcházela na oddělení. To ,proč píšu,je Velká prosba.Byla bych moc vděčna,když by v tak velké nemocnici jako je Motol byl farář z naší EV.církve ,možná,by bylo dobré třeba jednou za měsíc přijít s mládeží a zazpívat třeba jednu povzbudivou písničku.Až do té doby,než jsem to zažila na vlastní kůži,netušila jsem,jak moc je tato Služba v nemocnici důležitá. Budu se modlit,aby Pán Bůh k této práci povolal silně Duchovně zakotveného člověka. S pozdravem, Miriam Vorlová(Smetanová).