Práce s mládeží v ČCE sahá do doby vzniku církve. Od roku 1920 byla mládež organizována ve Svazu sdružení českobratrské mládeže evangelické (SČME), který navazoval na Svaz sdružení reformované mládeže založený roku 1898. Svaz SČME byl od roku 1922 „přiorganizován k YMCE v Československu jako její autonomní, církevní odbočka.“ YMCA má za svůj úkol mimo jiné duchovně pečovat o mladé lidi a tuto úlohu přebral v meziválečném období Svaz SČME, který si za svůj účel vytkl: „…stávající sdružení českobr. mládeže ev. spojovati, vědomí vzájemnosti mezi nimi udržovati, napomáhati jim ke vzrůstu a duchovnímu prohloubení, slabé mravně a hmotně podporovati, o utvoření nových sdružení pečovat, a tak sloužiti vzrůstu království božího v naší vlasti, zvláště mezi mládeží.“

Na začátku roku 1928 bylo ve Svazu 133 sdružení mládeže a 48 sdružení dorostu, celkem 5.600 členů (většinou dívek). Svaz měl v této době 14 okrsků, organizoval okrskové sjezdy, pracovní kurzy, konference delegátů a celorepublikové sjezdy. Podílel se na zakládání nových sdružení mládeže (např. v roce 1927 jich založil 23), vyvíjel publikační činnost, vydával příručky pro schůzky mládeže a měsíčník Bratrstvo. Práce s mládeží nebyla součástí práce ústředí církve a byla financována z členských příspěvků, ze zisku z vydavatelské činnosti, subvencemi přispívala YMCA. Za války mělo dojít na základě nového spolkového zákona k rozpuštění všech spolků. Svaz SČME se rozpustil sám a při Synodní radě vznikl výchovný odbor pro mládež, který práci s mládeží v církvi převzal a v drobných obměnách má práci s mládeží na starost dodnes.

Vedle pravidelných schůzek mládeže při sborech ČCE byly pro mladé lidí v církvi důležité celocírkevní konference a sjezdy mládeže v předválečných letech, v době komunistické totality se dařilo mladým lidem setkávat zvláště na lesních brigádách, později také na pracovních pobytech v různých soukromých objektech či při sjíždění řek.

Po roce 1989 byla obnovena tradice celocírkevních sjezdů mládeže a rozšířena nabídka biblických kurzů pro mládež, které se v době totality mohly konat jen za velmi omezených podmínek. V současné době odpovídá za celocírkevní práci oddělení ÚCK pro mládež. Neméně důležitá práce s mládeží probíhá na seniorátní (oblastní) a sborové úrovni. V roce 2006 bylo z pověření církve založeno Sdružení evangelické mládeže, které se hlásí k odkazu SČME a má za cíl práci s mládeží v ČCE podporovat a podílet se na ní.

Zhruba v polovině farních sborů se schází skupina mládeže k pravidelným týdenním setkáním. Ta obvykle začínají biblickou úvahou či biblickou prací. V současné době se klade důraz na interaktivitu, společnou práci, při které jde o osobní setkání s textem. Tzv. druhé programy bývají tématické – podle zájmu a možností účastníků, vedoucího, či místního duchovního. Na program mládeže patří také zpěv, hry, rozhovory, výlety, promítání filmů apod..

Téměř ve všech čtrnácti seniorátech se obvykle dvakrát za rok konají víkendová setkání, tzv. seniorátní dny mládeže. Tato setkání připravují seniorátní odbory mládeže, na dva roky volení zástupci mládeží. V několika seniorátech pracují na částečný či plný úvazek samostatní faráři pro mládež. V početně více zastoupených seniorátech mají dlouho tradici další speciální akce – sportovní (futsál, stolní tenis, volejbal), kulturní (divadelní festival Svatí blázni, filmový maratón) nebo taneční plesy. V Praze se v posledních letech pravidelně koná setkání VŠeliké (tj. vysokoškolské) mládeže, v roce 2007 vzniklo Otevřené sdružení mládeže (OSM).

Celocírkevní odbor mládeže – COM (devět volených mládežníků a kazatelů) má na starost přípravu celocírkevních akcí, které technicky zajišťuje oddělení mládeže ČCE. Od roku 2002 vede toto oddělení tajemník-farář mládeže. Dlouhou tradici mají biblické kurzy pro mládež. Jedná se o letní a zimní týdenní setkání. Na každý tento kurz jsou obvykle připraveny dvě přednáškové řady. Jedna biblická a druhá tématická (etická, kulturní, společensko-vědní, historická či speciálně theologická). Nejčastěji jde o témata, která mladé zajímají, trápí, která se v církvi řeší, nebo která mohou rozšířit znalostní obzor mladých. Nejde přitom vždy o klasické frontální přednášky. Snahou je nabízet programy, které vedou mladé lidi k interakci, nutí k vlastnímu přemýšlení a tvorbě. Zbytek času při společných pobytech je naplněn hrami, zpěvem, k setkáním patří pobožnosti a závěrečné bohoslužby s vysluhováním večeře Páně. Kurzy jsou připravovány pro různé věkové kategorie: od nejmladší mládeže (13-15 let), přes mladší mládež (14-17 let), starší mládež (17-24 let), až po mládež nad 24 let.

Vedle věkově rozlišených kurzů se konají kurzy hudební (Bigbítový kurz) a divadelní (Divadelní pilník) nebo sportovně zaměřené (vodácké putovní tábory). Tradici již také mají duchovní cvičení – exercicie.

Zvláštní zmínku si v této souvislosti zaslouží pobyty s mezinárodní účastí. Dvakrát se konal kurz pro mládež ze sborů, které založili na různých místech Evropy čeští emigranti, kteří museli pro svou víru odejít ze země. Konala se tak setkání pro potomky Čechů z Polska, Ukrajiny, Rumunska a Chorvatska. Vedle toho se již tradičně koná mezinárodní tábor pro mládež z Evropy, ale i ze Spojených států. Tato setkání jsou připravována s partnerskými církvemi v zahraničí a s jejich podporou. Na kurzy tak jezdí mládežníci z Německa, Polska, Maďarska, Rumunska, Chorvatska, Ameriky.

Od roku 1990 se pravidelně koná Sjezd (nejen) evangelické mládeže. Každý rok probíhá v jiném městě republiky a sjíždí se na něj šest až devět set mladých lidí z celé republiky i ze zahraničí. Víkendový program se skládá z mnoha přednášek, dílen, diskusí, sportování, meditování. Program je koncipován alternativně – ve stejnou dobu se nabízí několik různých možností, ze kterých si účastníci vybírají. Součástí každého sjezdu jsou také kulturní programy: koncerty vážné i rockové hudby, výstava fotografií či obrazů a amatérská či profesionální divadla. Sjezd končí nedělními společnými bohoslužbami. Jedná se tak o největší pravidelné setkání v ČCE.

Pro pracovníky s mládeží jsou určeny semináře, které se konají jako ucelený dvouletý cyklus čtyř prodloužených víkendů. Na programu jsou např. role vedoucího, skupinová práce, postavení nás samých, identifikace s církví, osobní zbožnost, různé ideové proudy mezi mladými, problematika závislostí a jejich vliv na skupinu a mnoho dalších. Tato koncepce navazuje na několik jednotlivých seminářů, které proběhly v minulosti. Mezi mládeží mají úspěch a přispívají k zlepšení práce a také k propojování mezi jednotlivými sbory a mládežemi.

Každým rokem se schází také porada zástupců mládeží. Jde o setkání volených zástupců jednotlivých seniorátů, kteří se vzájemně informují o dění v seniorátech, společně vymýšlí, kterým směrem by se měla práce s mládeží ubírat a jednou za dva roky volí výše zmiňovaný Celocírkevní odbor mládeže. Mladí lidé jsou tak vedeni k zodpovědnosti a k presbyterně-synodnímu způsobu rozhodování.

Vedle přípravy a organizace akcí je třeba zmínit publikační činnost. S vynucenými přestávkami během totalitních režimů, vychází měsíčník Bratrstvo – časopis evangelické mládeže, který sami mladí lidé připravují. Jeho součástí se nyní stává příloha Instantní programy. Jde o pomůcku pro pravidelná setkávání mládeže. Téměř každoročně vychází sborník s přednáškami a dalšími záznamy ze Sjezdů mládeže. Mládež hojně využívá nejnovějších informačních technologií. Internetové stránky jsou dnes již základním informačním kanálem pro předávání informací (http://mladez.evangnet.cz/).

Práce s mládeží se daří díky mnoha aktivním dobrovolníkům a kazatelům či kazatelkám církve.

(Filip Keller)