ŘÁD PRO KAZATELE

Preambule

Oddíl A. Společná ustanovení o kazatelích

Čl. 1. Povinnosti kazatele

Čl. 2. Práva a nároky kazatele

Čl. 3. Volitelnost kazatele

Čl. 4. Volba kazatele

Čl. 5. Opakovaná volba kazatele

Čl. 6. Ukončení služby kazatele ve sboru

Čl. 7. Administrace a zastupování

Čl. 8. Kazatelé pověření službou v jiných institucích

Čl. 9. Volitelnost kazatelů jiných církví

Oddíl B. Faráři

Čl. 10.Odborná příprava farářů

Čl. 11.Vikariát

Čl. 12.Působnost farářů

Čl. 13.Kazatelský statut

Oddíl C. Jáhnové

Čl. 14.Příprava jáhnů

Čl. 15.Působnost jáhnů

Oddíl D. Ordinovaní presbyteři a předčitatelé

Čl. 16.Společná ustanovení pro ordinované presbytery a předčitatele

Čl. 17.Ordinovaní presbyteři

Čl. 18.Předčitatelé

Čl. 19.Katecheti

Oddíl E. Zkoušky

Čl. 20.Zkušební komise

Čl. 21.Obsah zkoušek

Čl. 22.Prováděcí ustanovení o zkouškách jáhnů a ordinovaných presbyterů

Čl. 23.Kazatelský revers

Oddíl F. Závěrečná ustanovení

Čl. 24.Platnost řádu

Preambule

Oddíl A. Společná ustanovení o kazatelích

Čl. 1. Povinnosti kazatele

1. Církevní sbory povolávají podle svých potřeb a možností na místa zřízená církví faráře a jáhny (dále jen kazatele), svěřují jim kazatelské, katechetické, pastorační, vzdělávací, správní i administrativní úkoly a vyžadují jejich věrné plnění.
2. Církev očekává, že kazatel bude svou službou i svědectvím vlastního života zvěstovat a stvrzovat evangelium Ježíše Krista podle Písem, Bohu ke slávě a lidem ke spasení.
3. Kazatelé a kazatelky jsou na základě svého kazatelského slibu povinni zachovávat mlčenlivost o věcech jim důvěrně svěřených.
4. Církev vyžaduje od kazatele, aby řádně a včas plnil povinnosti, které mu ukládá církevní zřízení a řády, i úkoly, jež mu podle nich ukládají nadřízené církevní orgány.
5. Velikost pracovního úvazku kazatele a přesný rozsah a obsah jeho práce ve sboru stanovuje povolací listina vytvořená v souladu s Pravidly povolávání kazatelů a kazatelek.
6. Církev vyžaduje od kazatelů, aby se zdržovali činnosti, která není v souladu s jejich úřadem nebo je v konání jejich povinností zdržuje nebo ruší.

1. Kazateli přísluší ve správě církve práva, která jsou dána ustanoveními církevního zřízení a řádů.
2. Kazatel má za svou službu nárok na plat podle platového řádu pro kazatele, který stanovuje synod.
3. Kazatel má nárok na byt, který mu poskytuje sbor. O podmínkách užívání bytu uzavře sbor s kazatelem nájemní smlouvu na dobu určitou, na kterou je kazatel sborem povolán. Nájemní smlouva pozbývá platnosti ve chvíli, kdy skončí kazatelovo povolání ve sboru. Nájemní smlouva nabývá platnosti po schválení nadřízeným správním orgánem. (viz též ŘHC čl.2 odst.5 a PPK část C-1 - odkazy JP)
4. Kazatel má právo na úhradu výloh, které mu vznikají v souvislosti s jeho službou sboru. Tyto výlohy hradí sbor po dohodě s kazatelem podle obecně platných právních předpisů.
5. Vyžaduje-li sbor od kazatele trvale plnění úkolů, které nesouvisejí s kazatelským povoláním, má kazatel právo sjednat se sborem plnění těchto povinností a odměnu za ně zvláštní dohodou. Dohoda podléhá schválení nadřízeného církevního orgánu.
6. Kazatel má právo na dobu odpočinku v pracovním týdnu a na dovolenou v rozsahu stanoveném obecně platnými právními předpisy. O podrobnostech dovolených kazatelů rozhoduje synod. Dovolenou uděluje po dohodě kazatele se správním orgánem sboru na kazatelovu žádost příslušný senior.
7. Kazatel má po každých pěti letech služby možnost požádat o udělení tří měsíců studijního volna. Studijní volno uděluje po kladném vyjádření příslušného staršovstva a seniorátního výboru synodní rada.
8. Žádost o udělení studijního volna musí obsahovat studijní plán či pracovní projekt, z něhož je zřejmé, jakým způsobem chce kazatele studijního volna využít a jak hodlá výsledky své práce presentovat. Doba studijního volna bude financována, pokud nebudou získány prostředky z jiných zdrojů, úhradou z personálního fondu do výše základního platu včetně pojistného.

1. O zvolení v některém církevním sboru se může kazatel ucházet pouze s platným dekretem volitelnosti. Dekret volitelnosti za faráře nebo jáhna uděluje synodní rada.
2. O ztrátě volitelnosti jedná synodní rada:
1. rozhodne-li se kazatel trvale opustit kazatelskou službu v církvi;
2. nepřijme-li kazatel jiné kazatelské místo v církvi a do jednoho roku poté, kdy skončilo jeho povolání určitým sborem církve nepožádá o zachování volitelnosti.
3. Ztrátu volitelnosti vysloví synodní rada i po právoplatném rozhodnutí pastýřské rady.
4. Ztrátu volitelnosti vyslovuje synodní rada zvláštním rozhodnutím v každém jednotlivém případě. Ztráta volitelnosti nabývá platnosti doručením písemného rozhodnutí kazateli.
5. Kazateli, který volitelnost ztratil, může synodní rada volitelnost obnovit za podmínek, jež sama určí.

1. Kazatel je ke své službě v církvi povolán na dobu určitou (nejvýše však 10 let) volbou ve shromáždění příslušného sboru podle ustanovení Jednacího a volebního řádu. Volba nabude platnosti po potvrzení synodní radou.
2. Správní orgán příslušného sboru dohodne s kandidátem před volbou návrh povolací listiny, která stanoví dobu, na niž je kazatel povolán, a rozsah i podmínky jeho práce ve sboru. Přílohou povolací listiny mohou být další dohody.
3. Má-li být kazatel povolán k plné nebo částečné službě ve středisku Diakonie ČCE, s nímž příslušný sbor spolupracuje, nebo v Diakonii ČCE, uzavře správní orgán příslušného sboru před volbou s představenstvem střediska Diakonie ČCE nebo s představenstvem Diakonie ČCE písemnou dohodu o podmínkách služby kazatele ve středisku Diakonie ČCE nebo v Diakonii ČCE.
4. Na základě návrhu povolací listiny, případně dohody se střediskem Diakonie ČCE nebo s Diakonií ČCE, požádá správní orgán příslušného sboru prostřednictvím nadřízeného církevního orgánu o vydání pokynu k volbě. Synodní rada vydá pokyn k volbě, pokud povolací listina a další dohody nejsou v rozporu s církevním zřízením a řády a pokud nižší správní orgány nevznesou proti volbě důvodné námitky.
5. Synodní rada volbu kazatele potvrdí, zjistí-li, že volba byla vykonána v souladu s církevním zřízením a řády. V opačném případě prohlásí volbu za neplatnou.
6. Potvrzením volby se kazatel ujímá své funkce a mezi kazatelem a církví, tj. povšechným sborem, vzniká služební vztah, jehož obsah určuje církevní zřízení, řády a povolací listina.
7. Po volbě církevním sborem jsou kazatelé do služby sboru na novém místě uváděni instalací v bohoslužebném shromáždění, zpravidla do 30 dnů po nástupu. Podrobnosti určuje Agenda Českobratrské církve evangelické.
8. Byl-li zvolen někdo, kdo již zastává místo kazatele, smí dosavadní působiště opustit teprve po potvrzení nadřízeného správního orgánu, že tam splnil všechny své povinnosti.
9. O předání úřadu se vyhotoví zápis, který podepíše odcházející a přejímající kazatel, kurátor sboru a zástupce nadřízeného správního orgánu. Opis zápisu se neprodleně zašle synodní radě.
10. Po dobu, na niž je kazatel povolán ke službě v určitém sboru, není volitelný ke službě v jiném sboru. Dispens uděluje synodní rada na žádost kazatele po projednání se správním orgánem příslušného sboru a po souhlasném vyjádření příslušného vyššího správního orgánu.

1. Služba kazatele v církevním sboru končí povoláním do jiného sboru, podáním rezignace na povolání kazatele v církvi, nebo odvoláním ze služby.
2. Rezignaci podává kazatel správnímu orgánu příslušného sboru. Ten ji postoupí úřední cestou synodní radě, která s kazatelem ukončí pracovní poměr.
3. Rezignaci podává kazatel zejména tehdy, hodlá-li odejít na odpočinek nebo odejít z církevní služby.
4. Ze služby ve sboru může být kazatel odvolán synodní radou na základě právoplatného opatření pastýřské rady, na základě výpovědi ze zaměstnaneckého poměru v církvi nebo na základě rozhodnutí synodu o zrušení sboru.
5. Služba kazatele v církevním sboru končí, přijal-li jiné plnočasové zaměstnání. Od tohoto ustanovení může synodní rada ČCE udělit dispens v případě, že kazatel přijme plnočasové zaměstnání v zařízení církevní služby ČCE (viz CZ § 4 odst. 1)

1. Kazatele, kteří působí v jiných institucích, ve smyslu kazatelského reversu může synodní rada touto službou pověřit. V tom případě zůstává jejich ordinace v platnosti.
2. Seniorátní kazatel je jednak ordinovaný kazatel volený konventem ve smyslu § 12 odst. 2 a dále farář nebo jáhen, který nevykonává funkci správce sboru, protože působí v institucích seniorátního charakteru ve smyslu kazatelského reversu (např. pracuje v kanceláři seniorátu, vyučuje na církevních školách seniorátního významu, pracuje ve vězeňské duchovenské službě, v nemocnicích, domovech odpočinku).
3. Kazatel povšechného sboru je jednak ordinovaný kazatel, volený synodem na základě vlastní žádosti a doporučení synodní rady ve smyslu čl. 12/3 a dále farář nebo jáhen, který nevykonává funkci správce sboru, protože působí v jiných institucích celocírkevního charakteru ve smyslu kazatelského reversu (např. pracuje v kanceláři synodní rady, je učitelem bohosloví na ETF UK, na církevních středních a vyšších odborných školách, v ústředí Diakonie, ve vězeňské duchovenské péči, v armádě, ve sdělovacích prostředcích.

1. Kazatelům jiných evangelických církví, kteří do církve přistoupili, nebo jimž bylo propůjčeno členství, může synodní rada udělit volitelnost za faráře nebo jáhna, splňují-li požadavky tohoto řádu. Ordinace udělená v jiné evangelické církvi se pak uznává i pro českobratrskou církev evangelickou.
2. Kazatelé a duchovní jiných křesťanských církví, než evangelických, mohou dosáhnout volitelnosti za jáhna, splňují-li požadavky tohoto řádu a přesvědčí-li se synodní rada z dosažitelných svědectví i z osobního rozhovoru s nimi o opravdovosti jejich rozhodnutí vstoupit do českobratrské církve evangelické a sloužit jí.
3. Ke zjištění všeobecného i odborného bohosloveckého vzdělání těchto kazatelů může synodní rada požadovat složení zkoušek podle oddílu E tohoto řádu.

Oddíl B. Faráři

1. Absolventi bohoslovecké fakulty, kteří se chtějí stát faráři v církvi, jsou povinni absolvovat prakticko-teologický vikariát, který trvá jeden rok. Náplň vikariátu stanovují Pravidla vikariátu přijatá synodem.
2. Povinnost absolvovat vikariát se vztahuje i na kazatele a duchovní z jiných církví, kteří se chtějí stát faráři Českobratrské církve evangelické.
3. Vikář je zaměstnancem církve na dobu vikariátu. Místo konání vikariátu určuje synodní rada na návrh komise pro vikariát.
4. Vikariát je ukončen rozhodnutím synodní rady o způsobilosti absolventa pro službu faráře v církvi, a to na základě vyjádření komise pro hodnocení absolventů vikariátu.
5. Úspěšnému absolventovi vikariátu vydá synodní rada dekret volitelnosti za faráře za předpokladu, že absolvent podepíše kazatelský revers, jímž se zavazuje věrně konat kazatelskou službu. Znění reversu stanoví synod.
6. Absolventovi vikariátu, který byl řádně povolán za faráře některého církevního sboru, se uděluje ordinace ke službě slova a svátostí způsobem stanoveným v Agendě českobratrské církve evangelické. V odůvodněných případech může synodní rada neúspěšnému absolventovi prodloužit dobu vikariátu nejdéle o další rok.
7. Předpokladem pro přijetí do vikariátu je písemná žádost studenta (absolventa) bohosloví zapsaného do seznamu kandidátů služby církve z řad studentů teologie, podaná synodní radě. Není-li student v seznamu kandidátů zapsán, musí synodní radě se svou přihláškou předložit i doporučení staršovstva a seniorátního výboru.
8. Podmínkou pro přijetí do vikariátu je písemná žádost absolventa bohosloveckého studia o sjednání pracovního poměru na dobu vikariátu tj. na dobu jednoho roku. Vikář se tím stane zaměstnancem církve na dobu jednoho roku.

Oddíl C. Jáhnové

1. Jáhnem se může stát ten, kdo úspěšně absolvoval studium na Vyšší odborné škole biblické v Hradci Králové. Takový uchazeč je povinen vykonat jáhenskou praxi. Je-li způsobilý pro službu jáhna v ČCE a podepíše-li kazatelský revers, jímž se zavazuje věrně konat kazatelskou službu, vydá mu synodní rada dekret volitelnosti za jáhna. Byl-li uchazeč řádně povolán za jáhna v některém církevním sboru, je mu udělena ordinace ke službě slova a svátostí způsobem stanoveným v Agendě českobratrské církve evangelické.
2. Ve výjimečných případech se může stát jáhnem ordinovaný presbyter, který se osvědčil a byl k této službě doporučen příslušným seniorátním výborem. Takový uchazeč je povinen vykonat jáhenskou praxi. Je-li způsobilý pro službu jáhna v ČCE a podepíše-li kazatelský revers, jímž se zavazuje věrně konat kazatelskou službu, vydá mu synodní rada dekret volitelnosti za jáhna.
3. Za okolností hodných zvláštního zřetele může synodní rada na žádost staršovstva a příslušného seniorátního výboru rozhodnout, že k jáhenské službě pozve i jiného schopného, důvěryhodného a osvědčeného člena církve. Takový uchazeč je povinen absolvovat přípravu podle plánu stanoveného čl. 17 odst. 3 písm A) tohoto řádu a podrobit se zkoušce podle čl. 21 odst. 2-4 tohoto řádu. Po úspěšném složení zkoušky je povinen vykonat jáhenskou praxi. Je-li způsobilý pro službu jáhna v ČCE a podepíše-li kazatelský revers, jímž se zavazuje věrně konat kazatelskou službu, vydá mu synodní rada dekret volitelnosti za jáhna. Byl-li uchazeč řádně povolán za jáhna v některém církevním sboru, je mu udělena ordinace ke službě slova a svátostí způsobem stanoveným v Agendě českobratrské církve evangelické.
4. Jáhenská praxe trvá jeden rok. Náplň praxe stanovují Pravidla jáhenské praxe, která usnáší synod.
5. Způsobilost uchazečů pro službu jáhna v ČCE posuzuje po absolvování jáhenské praxe komise zřízená podle čl. 20 odst. 1b tohoto řádu.
6. Volitelnost za jáhna mohou získat pouze ti, kdo mají nejméně střední vzdělání ukončené maturitou, a dosáhli věku 21 let.
7. Jáhnovi, který přijme volbu v některém církevním sboru, umožní církev vysokoškolské studium bohosloví při zaměstnání za podmínek, které zaměstnavatelé obvykle poskytují svým zaměstnancům při distančním studiu.
8. Ukončí-li jáhen působící v některém církevním sboru úspěšně vysokoškolské studium bohosloví, obdrží dekret volitelnosti za faráře bez povinnosti absolvovat vikariát, rozhodne-li synodní rada na základě vyjádření příslušných nižších církevních správních orgánů, že je způsobilý pro službu faráře v církvi.

Oddíl D. Ordinovaní presbyteři a předčitatelé

1. Ordinovaným presbyterem se může stát člen staršovstva, kterému byla svěřena možnost vypracovávat vlastní kázání, modlitby a liturgické pořady bohoslužebných a katechetických shromáždění, vést tato shromáždění a vysluhovat svátosti.
2. K ordinaci může staršovstvo navrhnout toho svého člena, o němž je přesvědčeno, že je pro tuto službu způsobilý svou osobní zbožností, dobrou pověstí, důvěrou, které se těší ve sboru, a schopností vést shromáždění důstojným způsobem. Návrh se předkládá synodní radě s doporučením seniorátního výboru. Uchazeč je povinen podrobit se zkouškám podle oddílu E tohoto řádu.
3. A) Pro přípravu ke zkouškám platí tento plán přípravy
1. Za přípravu uchazečů odpovídá příslušný seniorátní výbor.
2. Seniorátní výbor organizuje nejméně jedenkrát během svého volebního období kurz pro přípravu budoucích ordinovaných presbyterů.
3. Vedením tohoto kurzu pověří seniorátní výbor jednoho z kazatelů.
4. Osnovu kurzu tvoří Řád pro kazatele čl. 21 odst. 2 [ŘK 20,2].
5. Obsah jednotlivých setkání, téma, přednášející atd. určí vedoucí kurzu. Doporučuje se obracet se na kazatele příslušného seniorátu.
6. Kurz trvá dva až tři roky a má 24 vzdělávacích setkání.
7. Data a místa setkání se určí na rok dopředu a účastníci jsou s nimi seznámeni.
8. Účastníci se účastní kurzu od zahájení do skončení.
9. Vedoucí kurzu vede záznam o programu jednotlivých setkání a o účasti.
10. Seniorátní výbor vystaví absolventům kurzu osvědčení o úspěšném ukončení.
B) Za řádnou přípravu ke zkouškám může být považováno i úspěšně absolvované studium na VOŠ biblické v Hradci Králové. Uchazeč předloží ke své žádosti kopii osvědčení o absolvování této školy. Pak se na něj nevztahuje ustanovení písm. A).
4. Uchazeči, který zkoušky úspěšně absolvoval, vydá synodní rada osvědčení způsobilosti ke službě ordinovaného presbytera.
5. Presbyterovi, který získal toto osvědčení, je ve sboru, jehož je členem, udělena ordinace ke službě slova a svátostí způsobem stanoveným v Agendě českobratrské církve evangelické.
6. Mimořádně může synodní rada na návrh staršovstva doporučený seniorátním výborem nebo na návrh seniorátního výboru pověřit kázáním a vedením bohoslužeb ve sboru způsobilého člena sboru bez podmínky členství ve staršovstvu.
7. Ordinovaný presbyter může konat ve vlastním sboru pouze tu službu, o niž ho výslovně požádá staršovstvo sboru.
8. V jiném sboru může ordinovaný presbyter sloužit jen na základě pozvání příslušného staršovstva. V naléhavých případech pozve ordinovaného presbytera ke službě příslušný představitel sboru a své rozhodnutí s odůvodněním dodatečně oznámí staršovstvu.
9. O výchovu a vzdělávání ordinovaných presbyterů po jejich ordinaci pečuje synodní rada, která vede jejich evidenci.

Oddíl E. Zkoušky

1. Způsob hodnocení absolventů vikariátu i způsob jejich posuzování stanovují Pravidla vikariátu přijatá synodem.
2. Cílem zkoušek jáhnů a ordinovaných presbyterů je zjistit jejich znalosti a schopnosti v těchto oborech:
1. Bible, její dobové pozadí, literární historie, teologie a výklad.
2. Věrouka a etika a jejich uplatnění ve sborové práci a ve společnosti.
3. Nauka o kázání, vyučování a pastoraci a způsobilost uchazeče ke kázání, vyučování a osobní pastýřské péči.
4. České i všeobecné církevní dějiny a jejich působení na život církve a společnosti.
5. Nauka o církvi, organizace a správa církve, její zřízení a řády a obecně platné právní předpisy vztahující se k činnosti církve.
6. Ostatní církve a ekumenismus.
3. Před ústní zkouškou předkládají uchazeči vyjmenovaní v odst.2 písemné vypracování pořadu služeb Božích s vlastním kázáním, modlitbami a výběrem písní. Texty kázání zadává zkušební komise.
4. Před zkouškou uchazečů o službu jáhnů může zkušební komise uložit i vypracování písemné práce na téma spadající do některého z oborů vyjmenovaných v odst.2.

Oddíl F. Závěrečná ustanovení