Prostřílet se na západ, nakrást na to peníze, zabít přitom každého, kdo se postaví do cesty? To je odboj? Podříznout bezbranému svázanému chlapovi krk je odboj? Doufám, že není mnoho takových "evangelických křesťanů" jako byl pan Paumer.

máte pravdu, ze společnosti všeobecně se vytratila, odvaha, chrabrost a odhodlání za něco bojovat a něčemu věřit. Lepší v klidu doma sedět a čekat, že se něco stane a někdo něco udělá. Přemýšlím, co znamená slovo protestant.

Jenom škoda, že těch komančů nevodělali víc.

Nový šéf Ústavu pro studium totalitních režimů, Daniel Herman (bývalý mluvčí České biskupské konference) na otázku serveru IDnes.cz "Jak se díváte na odbojovou skupinu bratří Mašínů vy jako věřící člověk ctící přikázání nezabiješ?" odpovídá takto:

"Postoje bratří Mašínů i celé odbojové skupiny si vážím. Na to, co dělali, je totiž třeba se dívat v kontextu doby. Optiku roku 2010 nejde uplatňovat na události 50. let. Přikázání nezabiješ platí. Ale zároveň má každý právo na sebeobranu. I když to samozřejmě není správné, ale lidé se zabíjeli i za 2. světové války. Tato otázka je ale aktuální i nyní. Podívejte se na Koreu, Afghánistán, Írán. Pokud někdo bojuje proti zločinnému režimu, tak není zločinec."

Já s tímto pohledem nemohu souhlasit. Pro mě osobně není ono "Nezabiješ" přikázáním zákona, které lze za určitých podmínek relativizovat. "Nezabiješ" je pro mě zaslíbením, které se i mě naplnilo v Kristu. Takto chápu smysl Kristova evangelia, takto chápu smysl "kázání na hoře" a takto chápu smysl Kristových slov v Matoušově evangeliu (Matouš 26:52).

Určitá část mé generace má asi (v očích konzervativní - a nejen křesťanské - pravice) jednu "malou vadu". Vnímá svět (a také křesťanskou víru i praxi) optikou, kterou zásadně proměnila šedesátá léta. Čili černobílé ideologické myšlení 50. let (ať už stalinistické či mccarthyovské) je jí cizí. Je jí cizí také "resuscitace" tohoto myšlení na začátku 21. století.

Oč cizeji působí takové černobílé myšlení v křesťanské církvi…

Má to jednu vadu: v hebrejském originálu není „nezabiješ“ (to by bylo h-r-g, הרג), ale „nezavraždíš“ (r-ṣ-ḥ,רצח). Čili toto přikázání se (přinejmenším v kontextu Hebrejské bible) nevztahuje na institucionalizované zabíjení (válka, poprava), ani na zabití čehokoliv jiného, než lidí. Více detailů jistě poskytne hebrejská konkordance, či pořádný slovník…

P.T.

Přesně tak. Třeba z názorů prezentovaných Romanem Jochem jsem upřímně zděšen. Ať si říká, co chce (i když jeho neokonzervatismus je podle mě vstupní branou k neofašismu), ale ať tím nekompromituje křesťanství, když se k němu velkoústnatě hlásí. Obávám se však, že v křesťanském prostředí (zvláště v tom fundamentalistickém) nejsou takové názory ojedinělé (když třeba Konzervativní strana plná známých jmen vyjádřila Romanu Jochovi podporu). Ale podobným postojům nahrává i vypjatý černobílý antikomunismus, který po negativních zkušenostech s bývalým režimem i v naší církvi je sice pochopitelný, ale není moc křesťanský ve smyslu být spíš holubicí než jestřábem.

Ano, ohromná škoda. Škoda, že nevybili většinu republiky. IS (ironie, sarkasmus). Tento komentář bych čekal na trošku jiné stránce. Třeba idnes.cz. Ale vždyť nám, jako křesťanům by mělo jít o to, abychom druhým řekli o Kristu. Pokud je někdo zavražděn, těžko mu mohu říct o Kristu. A už jenom díky tomuto argumentu je mi lehce nevolno z přítomnosti příspěvku vyzývajícího k zabíjení.

Tolerance, odpuštění a láska k bližnímu na jedné straně a "neoddělali víc komančů" na straně druhé.I takoví jsou křesťané.Skupina bratří Mašínů měla se skutečným odbojem pramálo společného.I hrdinové musí někdy krást a zabíjet.Ale zloděj a vrah nerovná se hrdina.Byl bych opatrnější v používání toho slova.