Českobratrská církev evangelická se územně člení na 13 seniorátů. Názvy seniorátů jsou: Pražský, Poděbradský, Jihočeský, Západočeský, Ústecký, Liberecký, Královéhradecký, Chrudimský, Poličský, Horácký, Brněnský, Východomoravský, Moravskoslezský. Její součástí je i Ochranovský seniorát zřízený usnesením 1. zasedání 30. synodu č. 24.
Sídlem seniorátu je farní sbor, v němž působí zvolený senior. Sídlo seniora nese označení:

Seniorátní výbor (název seniorátu) Českobratrské církve evangelické v (sídlo seniora)

Čl. 2. Zřízení farního sboru

Farní sbor může být zřízen synodem tam, kde se členové církve bydlící v obvodu přesně ohraničeném dohodnou o zřízení nového sboru a o jeho sídle a doloží synodu:

že si většina z nich nový sbor přeje
že nový sbor je po stránce finanční zabezpečen

Žádost s doklady se předkládá synodu prostřednictvím seniorátního výboru a konventu. Ty k žádosti připojí svá stanoviska a návrhy. Týká-li se založení sboru i sousedního seniorátu, je nutné také vyjádření příslušného seniorátního výboru a konventu.
Při rozhodování o zřízení nového sboru posoudí synod zejména:

zda zřízení nového sboru je vhodné pro rozvoj duchovního a církevního života
zda jeho zřízením není duchovně ani hospodářsky ohrožen žádný ze sborů, ze kterých budou členové do nového sboru převedeni

Zřízení nového sboru vyhlašuje synodní rada.

Čl. 3. Zřízení a zrušení kazatelského místa

V církevním sboru může synod zřídit nové kazatelské místo, jestliže se práce ve sboru prokazatelně znásobila nebo nové kazatelské místo považuje církev za misijně důležité.
Odůvodněnou žádost o zřízení či zrušení kazatelského místa předkládá synodu správní orgán církevního sboru. Žádost musí být schválena shromážděním příslušného sboru. Postup podání žádosti a její náležitosti stanovují Pravidla zřizování a rušení kazatelských míst.
Ve sboru, jehož kazatelem je náměstek synodního seniora, vzniká na dobu jeho funkčního období ve vyšším správním orgánu další kazatelské místo. Toto kazatelské místo zanikne 6 měsíců poté, co kazatel sboru přestane vykonávat funkci náměstka synodního seniora.
Kazatelské místo zanikne, jestliže uplyne doba, na kterou bylo zřízeno, nebo vyhlášením usnesení synodu o jeho zrušení.

Čl. 4. Změna sídla farního sboru

O změně sídla farního sboru se usnáší sborové shromáždění dvoutřetinovou většinou přítomných členů a schvaluje ji konvent. Seniorátní výbor oznámí tuto změnu synodní radě.

Čl. 5. Změna hranic farních sborů a seniorátů

Obce nebo jejich části se převádějí z jednoho farního sboru do druhého se souhlasem nadpoloviční většiny tam bydlících členů s hlasovacím právem a na základě dojednání staršovstev, které bylo schváleno nadpoloviční většinou členů na sborových shromážděních příslušných farních sborů. Převedení schvaluje konvent a vyhlašuje seniorátní výbor.
Mění-li se při tom hranice seniorátů, rozhoduje o převedení synod po vyjádření příslušných konventů.
O převedení farního sboru do jiného seniorátu se usnáší sborové shromáždění nadpoloviční většinou a po vyjádření příslušných konventů o něm rozhoduje synod.

Čl. 6. Sloučení farních sborů

Sloučit dva nebo několik farních sborů lze v těchto případech:

prokáže-li se, že alespoň jeden z nich není schopen následkem značného poklesu počtu členů nebo následkem poklesu duchovního života samostatně dále trvat
bylo-li nadřízenými církevními orgány posouzeno, že některý ze sborů nemůže dále pro neplnění svých základních funkcí dále samostatně působit
dohodnou-li se tak staršovstva příslušných sborů
nepřevyšují-li závazky žádného ze slučovaných sborů jeho majetek

K sloučení je třeba usnesení přijaté dvoutřetinovou většinou členů sborových shromáždění příslušných sborů. Sborové shromáždění se může o sloučení platně usnést jen tehdy, pokud byli všichni členové s hlasovacím právem o programu jednání předem písemně vyrozuměni. Sbory se musí dohodnout o tom, co se stane s jměním každého z nich (kostel, fara, jiný majetek nemovitý i movitý), kdo je bude spravovat, kde bude sídlo sboru, kde a kdy se budou konat bohoslužebná a katechetická shromáždění a církevní funkce. Písemná dohoda musí být učiněna i s dosavadními kazateli, postup musí být v souladu s Řádem pro kazatele. Dohody se připojí k žádosti (návrhu) o sloučení. Jestliže bude ve sloučeném sboru přechodně nebo nastálo několik kazatelů, musí sborové orgány učinit dohodu i usnesení, v nichž bude zvláštním kazatelským statutem stanoven jejich vzájemný poměr, jejich práce a povinnosti. Jestliže k dohodě nedojde, o sporných věcech rozhodne synod, a to pokud možno zároveň s rozhodnutím o sloučení.
Příslušný konvent může za podmínek odst. 1 navrhnout synodu i sloučení dvou nebo více sborů, které usnesení o svém sloučení samy neučinily.
Konvent navrhne takové sloučení buď přeměnou sboru v kazatelskou stanici některého sousedního sboru, nebo připojením jeho dosavadních členů k jednomu nebo několika sousedním sborům. K dohodě sborů o věcech podle odst. 2 tohoto článku má při přípravě takového sloučení přispět jednání seniorátního výboru. Nedojde-li k dohodě, nahradí ji usnesení konventu.
Vznikne-li v rámci slučování sborů sbor nový, bude na něj převedeno jmění, které bylo v jeho obvodu v době sloučení. Nedojde-li o tom k dohodě, rozhodne o převodu synod.
Žádosti o sloučení sborů se předloží se všemi doklady synodu, a to prostřednictvím seniorátního výboru, k němuž přísluší sbor, v němž má být sídlo sborů sloučených.
Jsou-li na slučování zúčastněny i sbory náležející k jinému seniorátu, musí být o tom jejich seniorátní výbor zpraven nejméně měsíc před zasedáním konventu svého seniorátu, aby o tom mohl tento konvent učinit usnesení. Zprávu podá seniorátní výbor, kterému byla žádost zaslána nebo na jehož návrh se řízení provádí. Ke zprávě musí být přiloženy i doklady žádosti.
Řádně doložená žádost (návrh) a usnesení konventu, případně konventů, se pak předloží synodu k rozhodnutí. Kdyby některý konvent neučinil usnesení, ač byla jeho seniorátnímu výboru včas podána zpráva, rozhodne synod i bez tohoto usnesení.
Sloučení sborů schvaluje synod a vyhlásí je synodní rada.

Čl. 7. Zrušení farního sboru

Farní sbor může být synodem zrušen:

bylo-li nadřízenými církevními orgány posouzeno, že pro neplnění svých základních funkcí nemůže dále samostatně působit
není-li dlouhodobě schopen plnit své splatné závazky

Na návrh příslušného seniorátního výboru a konventu rozhodne synod, do kterých sousedních sborů budou převedeni členové zrušeného sboru.
Zrušený sbor vstoupí do likvidace podle obecně platných právních předpisů.

Čl. 8. Sdružení farních sborů

Dva nebo více farních sborů mohou vytvořit sdružení sborů. To se obvykle týká sborů téhož seniorátu. Sbory ve sdružení mají společného kazatele, jeho úvazek je limitován hranicí 1,2.
Sdružení sborů vzniká na základě ujednání příslušných staršovstev, návazného předběžného projednání v dotčených seniorátních výborech, schválení záměru příslušnými sborovými shromážděními a potvrzení vzniku sdružení příslušnými seniorátními výbory.
Sdružení sborů a jeho náležitosti jsou písemně zakotveny v dohodě, kterou podepisují přestavitelé příslušných sborů a představitelé příslušného seniorátu. O každé takové dohodě (jejím uzavření a zrušení) podává příslušný seniorátní výbor zprávu synodní radě.
Na základě uzavřené dohody o sdružení sborů musí být provedena volba společného kazatele ve všech sborech sdružení. Volen může být i farář některého ze sborů sdružení. Kazatel je zvolen pouze tehdy, byl-li zvolen ve všech sborech sdružení.
Pro volbu kazatele ve sdružení sborů platí v plném rozsahu ostatní ustanovení církevních řádů o volbách kazatelů.
Každý ze sborů spojených ve sdružení sjedná se společným kazatelem samostatnou povolací listinu, ve které je uvedena i skutečnost služby v ostatních sborech tvořících sdružení.
Kterýkoli sbor může ze sdružení kdykoli vystoupit, a to s šestiměsíční výpovědní lhůtou. Své rozhodnutí o záměru vystoupit ze sdružení sdělí vystupující sbor dalším sborům sdružení, společnému kazateli a příslušnému seniorátnímu výboru.

Oddíl B. Zastupování církevních sborů (k § 6 CZ)

Čl. 9. Zastupování církevních sborů navenek a podpisování listin

Církevní sbory zastupují navenek představitelé sborů. Příslušný správní orgán může pověřit zastupováním pro jednotlivé případy i jiné své členy.
Listiny, jimiž se sbor zavazuje, i plné moci musí být podepsány představiteli sboru nebo jejich zástupci podle usnesení příslušného správního orgánu a opatřeny úředním razítkem sboru.
Oprávnění k podpisu a pravost podpisu potvrzuje podle potřeby vyšší správní orgán.

Oddíl C. Správní orgány (k § 9 CZ)

Čl. 10. Členství ve správním orgánu

Náhradníci správních orgánů se povolávají na předčasně uprázdněné místo volených členů v pořadí stanoveném při volbě.
Není-li správní orgán ani po povolání náhradníků způsobilý k usnášení, přijímá jeho rezignaci nadřízený správní orgán, a není-li ho, přijímá ji shromáždění a provede pak novou volbu.
Končí-li volební období člena či náhradníka správního orgánu nebo poslance do shromáždění či jeho náhradníka nejpozději do konce kalendářního roku, v němž se koná příslušné volební shromáždění, může být na místo, jež se má v kalendářním roce uprázdnit, provedena nová volba. V tom případě volební období tohoto člena skončí dnem nové volby, nebyl-li při volbě stanoven jiný termín.
Neplní-li volení členové správního orgánu přes opětovné napomenutí trvale své povinnosti, mohou být usnesením dvoutřetinové většiny všech členů správního orgánu se schválením nadřízeného správního orgánu členství ve správním orgánu zbaveni.

Čl. 11. Překážky funkční

Členství v seniorátním výboru a v synodní radě je neslučitelné.
Jestliže za člena synodní rady je zvolen člen nebo náhradník seniorátního výboru a tuto funkci přijme, pozbude funkce v seniorátním výboru.
Jestliže je do synodní rady povolán její náhradník, který je členem nebo náhradníkem seniorátního výboru, a tuto funkci přijme, pozbude funkce v seniorátním výboru.
Jestliže člen synodní rady nebo náhradník, který vykonává funkci člena synodní rady, je zvolen za člena nebo náhradníka seniorátního výboru a tuto funkci přijme, pozbude funkce v synodní radě.
Členy téhož správního orgánu nesmějí být zároveň manžel a manželka, rodiče a děti ani sourozenci. (k tomu viz též čl.22,3 - připojil JP)
Členové správních orgánů se nesmějí zúčastnit rozhodování, které se týká jich samých nebo osob s nimi příbuzných ve smyslu předcházejícího odstavce.

Oddíl D. Správní komise (k § 10 CZ)

Čl. 12. Jmenování a působnost správní komise

Je-li činnost správního orgánu zastavena nebo je-li správní orgán rozpuštěn, přejímá jeho pravomoc správní komise, kterou z kazatelů a starších ČCE jmenuje nadřízený správní orgán. Členy komise mohou být i členové jiného sboru. Nadřízený správní orgán může členy komise kdykoli odvolat a nahradit jinými osobami.
Jmenování členů správní komise se provádí písemně. Jmenovací listina obsahuje označení představitelů - předsedy a místopředsedy správní komise - kteří zastupují církevní sbor navenek.
Správní komise vykonává všechna práva a povinnosti správního orgánu, místo něhož je jmenována.
Členové správní komise, kteří nejsou členy sboru, pro nějž je správní komise jmenována, se účastní sborového shromáždění s hlasem poradním.

Oddíl E. Církevní dohled a opravné prostředky (k § 18 CZ)

Čl. 13. Církevní dohled

Činnost sborů podléhá dohledu vyšších církevních orgánů. Každý sbor má právo jim instanční cestou předkládat svá přání, návrhy a stížnosti.
Jestliže člen správního orgánu prodlévá s provedením svěřeného úkonu, provede za něho úkon nadřízený správní orgán nebo člen tímto orgánem zmocněný. Před provedením úkonu dá prodlévajícímu příležitost, aby se obhájil, nebo úkon provedl dodatečně ve lhůtě, kterou mu určí.

Čl. 14. Odvolací instance

Odvolání proti rozhodnutí staršovstva nebo usnesení sborového shromáždění se podává seniorátnímu výboru prostřednictvím farního sboru. Odvolání proti volbám ve sborovém shromáždění nebo staršovstvu se podává přímo seniorátnímu výboru.
Odvolání proti rozhodnutí seniorátního výboru nebo usnesení seniorátního shromáždění (konventu) se podává synodní radě prostřednictvím seniorátního výboru. Odvolání proti volbám v seniorátním shromáždění (konventu) se podává synodní radě.
Odvolání proti rozhodnutí synodní rady, které nemá jen správní povahu, se podává synodu prostřednictvím synodní rady.
O podaném odvolání jsou odvolací instance povinny rozhodnout:

správní orgány do šedesáti dnů ode dne, kdy jim bylo odvolání doručeno
synod při nejbližším řádném zasedání.

Čl. 15. Odvolání k synodu

Odvolání k synodu musí být podáno prostřednictvím synodní rady nejpozději třicet kalendářních dnů před zasedáním synodu. Při nedodržení této lhůty projedná odvolání až následující zasedání synodu. Zjistí-li synod, že povaha napadeného rozhodnutí není jen správní, projedná odvolání a rozhodne o něm s konečnou platností.

Čl. 16. Lhůty k odvolání

Den doručení (vyhlášení) se do odvolací lhůty nezapočítává. Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo jiný den pracovního volna, končí lhůta následujícím pracovním dnem.

Čl. 17. Zkoumání odvolání

Při rozhodování o podaných odvoláních a stížnostech zkoumají církevní orgány věc po stránce obsahové i formální.

Oddíl F. Farní sbor a kazatelská stanice (k § 19 CZ)

Čl. 18. Název a sídlo farního sboru

Název farního sboru zní:
Farní sbor Českobratrské církve evangelické v
O změně sídla farního sboru rozhoduje konvent na návrh sborového shromáždění podaný prostřednictvím seniorátního výboru. Změnu sídla farního sboru oznámí seniorátní výbor synodní radě.

Čl. 19. Přestěhování členů

Farní sbory jsou povinny navzájem si oznamovat přestěhování svých členů, jakmile se o něm dovědí.

Čl. 20. Kazatelská stanice a místo duchovenské služby

Kazatelskou stanici zřizuje staršovstvo farního sboru s předchozím souhlasem příslušného seniorátního výboru. Kazatelská stanice nemá právní subjektivitu.
K návrhu na zřízení kazatelské stanice připojí staršovstvo farního sboru návrh statutu kazatelské stanice. Znění statutu schvaluje příslušný seniorátní výbor.
Zřízení kazatelské stanice oznámí seniorátní výbor synodní radě.
Řídí-li podle statutu kazatelské stanice její činnost výbor kazatelské stanice, volí členy výboru členové kazatelské stanice. Statut kazatelské stanice musí v takovém případě přesně vymezovat úkoly výboru kazatelské stanice a jeho vztah ke staršovstvu sboru.
O zrušení kazatelské stanice rozhoduje staršovstvo farního sboru s předchozím souhlasem příslušného seniorátního výboru.
Zrušení kazatelské stanice oznámí seniorátní výbor synodní radě.
Místo duchovenské služby zřizuje staršovstvo sboru.
Zřízení místa duchovenské služby oznámí staršovstvo příslušnému seniorátnímu výboru.

Oddíl G. Sborové shromáždění (k § 20 CZ)

Čl. 21. Působnost sborového shromáždění

Kromě úkolů stanovených Církevním zřízením přísluší sborovému shromáždění zejména:

jednat o životě a stavu farního sboru na základě zprávy předložené staršovstvem, a usnášet se o podaných návrzích
jednat a usnášet se o hospodaření farního sboru podle ŘHC
volit revizory hospodaření a jejich náhradníky
usnášet se o počtu členů staršovstva a jejich náhradníků a předkládat svůj návrh ke schválení příslušnému seniorátnímu výboru
po předchozím vyjádření seniorátního výboru zřizovat a rušit místa sborových pracovníků
prostřednictvím příslušného seniorátního výboru a konventu navrhovat synodu zřízení nebo zrušení kazatelského místa
jednat o změnách hranic sboru, o změně sídla sboru, nebo o sloučení sboru s jiným sborem a překládat návrhy prostřednictvím seniorátního výboru k rozhodnutí příslušným shromážděním
usnášet se o sborových statutech a předkládat je ke schválení seniorátnímu výboru

Oddíl H. Staršovstvo (k § 21 CZ)

Čl. 22. Členství ve staršovstvu

V každém farním sboru musí být zřízeno staršovstvo.
Členy staršovstva jsou kazatelé ustanovení ve sboru volbou nebo rozhodnutím církevních správních orgánů a členové staršovstva zvolení sborovým shromážděním.
Dispens od překážky příbuzenství stanovené v čl. 11 odst. 5 tohoto řádu může ve výjimečných případech udělit seniorátní výbor na základě odůvodněné žádosti a to zásadně před volbou.
Počet volených starších a přiměřený počet náhradníků je úměrný velikosti sboru. Nejmenší přípustný počet starších je šest a největší dvacet čtyři. Starší jsou voleni na šest let. Jejich funkční období začíná dnem volby, nebyl-li při volbě stanoven jiný počátek funkčního období.
Zvolené členy staršovstva a jejich náhradníky ustanovuje po každé volbě pověřený člen seniorátního výboru v bohoslužebném shromáždění příslušného farního sboru. Čas a místo shromáždění stanoví seniorátní výbor v dohodě se staršovstvem příslušného farního sboru.
Staršovstvo může povolat za své členy seniorátní kazatele, kazatele povšechného sboru a kazatele pověřené službou v jiných institucích (viz čl. 8 ŘK)
Staršovstvo může povolat za svého člena i člena církve, který se přistěhoval z jiného sboru, kde byl členem staršovstva. Funkční období takto povolaného člena staršovstva končí při nejbližší volbě staršovstva.
Volí-li sborové shromáždění na základě svého usnesení schváleného seniorátním výborem každé tři roky polovinu staršovstva, jsou náhradníci staršovstva voleni pouze na dobu tří let.
Když se místo staršího uprázdní (úmrtím nebo jinak), nastoupí za něho náhradník do konce funkčního období staršovstva. Náhradníci nastupují v pořadí stanoveném při volbě. Jsou-li ve sboru členové staršovstva voleni podle určitých obvodů či obcí, nastupuje náhradník z příslušného obvodu.
Rezignaci staršího přijímá staršovstvo, rezignaci staršovstva přijímá seniorátní výbor.

Čl. 23. Funkcionáři staršovstva

Staršovstvo ze svých členů nejprve zvolí kurátora. Poté zvolí za svého předsedu kazatele nebo kurátora, druhý z nich je bez volby místopředsedou staršovstva. Dále zvolí náměstka kurátora a zapisovatele. Ze svých členů případně z dalších členů sboru ustanoví pokladníka, účetního a podle potřeby i další funkcionáře a jejich zástupce. Není-li ustanovený funkcionář členem staršovstva, odpovídá staršovstvu za svou činnost. Funkcionáře staršovstvo volí a ustanovuje po každé volbě členů staršovstva, případně podle potřeby.
Kurátorem nemůže být zvolen kazatel ani zaměstnanec sboru. Pokladníkem nebo účetním nemůže být ustanoven kazatel ustanovený ve sboru. Pokladníkem nemůže být ustanoven žádný člen kazatelovy rodiny.
Ve sboru, kde byl ustanoven administrátor nebo zvolen nový kazatel, provede staršovstvo novou volbu svého předsedy. Po každé volbě oznámí staršovstvo jméno svého předsedy a místopředsedy seniorátnímu výboru.
Předseda staršovstva odpovídá za provádění usnesení staršovstva.
Staršovstvo pověřuje své členy i jiné členy sboru činnostmi a jednotlivými úkoly ve sboru nebo je jmenuje do poradních odborů.
Jména zvolených starších a náhradníků, jakož i funkcionářů staršovstva se sboru oznámí při nejbližších nedělních službách Božích a do 14 dnů písemně s uvedením adres i seniorátnímu výboru.

Čl. 24. Působnost staršovstva

Kromě úkolů stanovených Církevním zřízením přísluší staršovstvu zejména:

osobním příkladem a společnou službou pečovat o křesťanský život ve sboru
pravidelně a řádně pořádat bohoslužebná, katechetická a vzdělávací shromáždění pro dospělé, mládež i děti (nedělní a sváteční bohoslužby pro dospělé a pro děti, biblické hodiny, náboženské vyučování, konfirmační cvičení a konfirmační slavnost, a další pravidelná i mimořádná shromáždění, setkání, cvičení, kursy, pobyty a tábory zaměřené k prohloubení znalosti Bible, k utvrzení ve víře, k budování společenství sboru a k odpovědnému a řádnému jednání ve všedním životě) a usnášet se o jejich pořadu a čase konání
starat se o cvičení církevní hudby a zpěvu a jejich užívání ve sboru
podle potřeby se starat o vyučování náboženství ve školách na území sboru
pečovat o ekumenické vztahy a misijní činnost v obvodu sboru
navštěvovat členy sboru, zvláště nemocné, osamělé a jinak potřebné
pomáhat modlitbami, napomínáním, radou a potěšováním rodinám i jednotlivcům, kteří se ocitli v pokušení, v nebezpečí mravního zbloudění či rozvratu
pastýřskou službou usilovat, aby spory mezi členy sboru byly urovnány vzájemným odpuštěním
přijímat do církve nové členy a vylučovat z ní
vést kartotéku členů sboru, seznam členů s hlasovacím právem, zařizovat volby, svolávat sborové shromáždění a provádět jeho usnesení i usnesení a rozhodnutí vyšších církevních orgánů
volit ze svého středu na čtyřleté funkční období poslance konventu, a to ve sborech do 300 členů jednoho, do 800 členů dva, do 1500 členů tři, přes 1500 členů čtyři a stejný počet náhradníků, nejméně však dva
předkládat seniorátnímu výboru a konventu odůvodněné návrhy, týkající se církevního života, církevního zřízení a řádů

předkládat kazatelům i ostatním členům staršovstva přání nebo stížnosti, týkající se jejich činnosti ve sboru a způsobu života, a kdyby to nemělo úspěch, činit oznámení vyšším správním orgánům a příslušným pastýřským radám
ustanovovat a propouštět diakonky a diakony, učitele náboženství, varhaníky, sborové sestry, kostelníky i jiné zaměstnance a pracovníky sboru, určovat jejich mzdy a odměny a udělovat jim dovolenou
usnášet kazatelské statuty upravující postavení kazatelů, kteří jsou ustanoveni ve sboru
starat se o hospodaření sboru a správu jeho majetku podle ŘHC
starat se o archiv farního sboru, o vedení sborové kroniky a o sborovou knihovnu
jednat a usnášet se o všech sborových záležitostech, které nejsou Církevním zřízením a řády svěřeny výhradně sborovému shromáždění nebo kazateli
podávat příslušnému seniorátnímu výboru na požádání zprávu o všech záležitostech, které se týkají sboru, a dát mu nahlédnout do sborových spisů

Čl. 25. Bezplatnost funkcí a náhrada výdajů členů staršovstva

Za členství ve staršovstvu nenáleží starším žádná odměna.
Starší mají nárok na náhradu cestovních výdajů při cestách vykonávaných z pověření staršovstva.

Čl. 26. Neúčast na zasedáních staršovstva

Starší, který se přes opětovné napomenutí a bez odůvodněné omluvy neúčastní zasedání staršovstva, může být své funkce zbaven usnesením dvoutřetinové většiny všech členů staršovstva po schválení seniorátním výborem.

Oddíl I. Seniorátní shromáždění (konvent) (k § 23 CZ)

Čl. 27. Členství v konventu

Farní sbor vysílá na zasedání konventu poslance zvolené staršovstvem podle čl. 24 odst. 1 písm. k tohoto řádu a jednoho poslance virilního.
Virilním poslancem podle předchozího odstavce je kazatel samostatně spravující příslušný farní sbor; nemůže-li se tento účastnit zasedání konventu, nebo je-li zvolen členem seniorátního výboru, nebo je-li farní sbor uprázdněn, stává se virilním poslancem konventu kurátor sboru. Nemůže-li se kurátor zastupující kazatele samostatně spravujícího sbor účastnit zasedání konventu, nebo stane-li se členem seniorátního výboru, staršovstvo vyšle na zasedání konventu některého z náhradníků.
Nemůže-li se některý zvolený poslanec účastnit zasedání konventu, nebo stane-li se poslancem virilním podle § 23 odst. 1 písm. d) Církevního zřízení nebo podle předchozího odstavce, staršov-stvo vyšle na příslušné zasedání konventu některého z náhradníků.
Zanikne-li mandát poslance nebo náhradníka během volebního období konventu, zvolí staršovstvo do konce volebního období konventu poslance nebo náhradníka nového.
Nedostačují-li náhradníci zvolení podle čl. 24 odst. 1 písm. k, nebo nemohou-li se zasedání konventu účastnit, zvolí staršovstvo pro příslušné zasedání konventu náhradníky další.
Ostatní virilní poslanci konventu podle § 23 Církevního zřízení (členové seniorátního výboru, ostatní kazatelé seniorátu v činné službě, jimž konvent přizná členství) se nepovažují za poslance vysílané farním sborem a nemohou-li se účastnit zasedání konventu, na jejich místo náhradníci nenastupují.

Čl. 28. Předsednictvo konventu

Konvent ve svém prvním zasedání volí ze svých členů na čtyřleté funkční období předsedu konventu, tři místopředsedy konventu a jejich náhradníky.
Předsednictvo konventu tvoří dva kazatelé a dva starší farních sborů seniorátu.
Předsednictvo konventu ve spolupráci se seniorátním výborem připravuje zasedání konventu.
Předsednictvo konventu přezkoumává platnost mandátů poslanců konventu a vyslání náhradníků.
Členové předsednictva konventu mají nárok na náhradu cestovních výdajů při cestách na zasedání předsednictva a při cestách vykonávaných na základě pověření předsednictvem konventu nebo seniorátním výborem.

Čl. 29. Působnost konventu

Kromě úkolů stanovených Církevním zřízením přísluší konventu zejména:

na základě zprávy seniorátního výboru jednat o stavu, činnosti a potřebách seniorátu, farních sborů seniorátu a o činnosti seniorátního výboru
předkládat synodu stanoviska ke zřízení nebo sloučení farních sborů seniorátu
usnášet se o změnách sídel a změnách hranic farních sborů seniorátu
navrhovat synodu změny hranic seniorátu
navrhovat synodu zřízení míst seniorátních kazatelů
volit seniorátní kazatele na místa zřízená synodem
jednat a usnášet se o předlohách zaslaných synodní radou, o návrzích farních sborů, seniorátního výboru a členů konventu
jednat o stížnostech na seniorátní výbor
jednat a usnášet se o hospodaření seniorátu podle ŘHC
volit revizory hospodaření seniorátu a jejich náhradníky
volit na čtyřleté období poslance na synod

volit z kazatelů a starších farních sborů seniorátu na šestileté období dva členy a dva náhradníky seniorátního představenstva Jeronýmovy jednoty
volit z kazatelů a starších farních sborů seniorátu na čtyřleté období poslance seniorátního shromáždění Jeronýmovy jednoty a jejich náhradníky

Oddíl J. Seniorátní výbor a senior (k § 24 CZ)

Čl. 30. Ustanovení seniora, seniorátního kurátora a členů seniorátního výboru

Zvoleného seniora, seniorátního kurátora a další zvolené členy seniorátního výboru ustanovuje po každé volbě synodní senior nebo některý z členů synodní rady při bohoslužebném shromáždění v některém z farních sborů seniorátu. O čase a místě shromáždění rozhoduje seniorátní výbor po dohodě se synodní radou. Způsob ustanovení je upraven Agendou Českobratrské církve evangelické.

Čl. 31. Členství v seniorátním výboru a povolávání náhradníků

Členové seniorátního výboru jsou voleni na šest let. Jejich funkční období začíná dnem volby, nebyl-li při volbě stanoven jiný počátek funkčního období.
Uprázdní-li se místo seniora nebo seniorátního kurátora, vykonávají jejich funkce jejich náměstci. Seniorátní výbor se doplní povoláním náhradníků v pořadí určeném při volbě a pracuje v tomto složení do nejbližšího zasedání konventu, který provede volbu na uprázdněné místo.

Čl. 32. Funkcionáři seniorátu

Seniorátní výbor zvolí nejprve za svého předsedu seniora nebo seniorátního kurátora, druhý z nich je bez volby místopředsedou seniorátního výboru.
Usnesení seniorátního výboru vykonává jeho předseda, případně další člen, který k tomu byl výslovně pověřen.
Seniorátní výbor zvolí ze svých členů a náhradníků zapisovatele a ustanoví z nich nebo z dalších členů církve v seniorátě seniorátního pokladníka a účetního a podle potřeby i další funkcionáře a jejich zástupce. Není-li ustanovený funkcionář členem seniorátního výboru, odpovídá seniorátnímu výboru za svou činnost. Funkcionáře seniorátní výbor volí a ustanovuje po každé volbě členů seniorátního výboru, případně podle potřeby.
Seniorátním pokladníkem nebo účetním nemůže být ustanoven senior.

Čl. 33. Působnost seniorátního výboru

V rámci úkolu stanoveného Církevním zřízením přísluší seniorátnímu výboru zejména:

dohlížet na činnost farních sborů seniorátu a jejich hospodaření, konat v nich vizitace podle Řádu vizitací sborů a ukládat opatření
dohlížet na působení kazatelů, starších a jiných církevních pracovníků v seniorátě, pečovat o jejich výchovu a vzdělávání, podporovat je v jejich působení
vyzývat orgány a pracovníky farních sborů seniorátu k plnění povinností uložených Církevním zřízením a řády nebo usneseními a rozhodnutími církevních orgánů a zůstane-li výzva bez výsledků, činit opatření podle čl. 13 odst. 2 tohoto řádu, případně navrhnout řízení podle Řádu pastýřské služby
v naléhavých případech zastavit činnost staršovstva nebo je rozpustit a ustanovit náhradní správní orgán farního sboru podle čl. 12 tohoto řádu
rozhodovat o odvoláních proti usnesením, rozhodnutím a volbám orgánů farních sborů
na návrh předsednictva konventu svolávat zasedání konventu a spolu s předsednictvem konventu je připravovat
předkládat konventu zprávu o stavu, činnosti a potřebách seniorátu
vykonávat usnesení konventu a synodu, provádět rozhodnutí synodní rady a pokyny ÚCK, jež se týkají seniorátu
starat se o hospodaření seniorátu a správu jeho majetku podle Řádu hospodaření církve
starat se o archiv seniorátu
posílat synodní radě na vědomí zápisy ze svých zasedání a ze zasedání konventu, protokoly o vizitacích a o předání a převzetí správy farních sborů seniorátu
schvalovat sborové a kazatelské statuty a posílat je na vědomí synodní radě
schvalovat návrhy staršovstev na zřízení kazatelských stanic a jejich statuty
schvalovat usnesení sborových shromáždění o počtu starších a náhradníků
vyjadřovat se k žádostem, návrhům a odvoláním podávaným instanční cestou synodní radě
vyjadřovat se k žádostem studentů bohosloví o zápis do seznamu kandidátů služby v církvi dle ŘSB čl.2
podávat synodní radě na požádání zprávu o všech záležitostech, které se týkají farních sborů a seniorátu, a dát jí nahlédnout do svých spisů
na výzvu synodní rady jednat se staršovstvy farních sborů o nápravě nedostatků v hospodaření podle Pravidel hospodářské pomoci

Seniorátní výbor může v případě potřeby jednat s pomocí komunikačních prostředků a usnášet se písemně. Takto učiněná usnesení musí být potvrzena v příštím zasedání seniorátního výboru a zaznamenána v zápise z jednání.
Náhradníci seniorátního výboru mohou být zváni do zasedání seniorátního výboru s hlasem poradním a v případě potřeby zastupovat nepřítomné členy seniorátního výboru. K zastupování je povolává předsedající.

Čl. 34. Seniorátní poradní odbory a komise

Seniorátní výbor zřizuje seniorátní poradní odbory a komise, jmenuje a odvolává jejich předsedy a členy, řídí jejich práci, ukládá jim úkoly a přijímá jejich podněty pro svou činnost i pro práci farních sborů v seniorátě.

Čl. 35. Působnost seniora

Kromě úkolů stanovených Církevním zřízením přísluší seniorovi:

uvádět kazatele v úřad a instalovat je, udělovat jim dovolenou a oznamovat to synodní radě
starat se o administraci uprázdněných sborů a po projednání se staršovstvem uprázdněného sboru a seniorátním výborem ustanovovat administrátory
starat se o řádné předání a převzetí správy farních sborů v seniorátě
starat se o řádné vedení kanceláře seniorátu

Čl. 36. Bezplatnost funkcí a náhrada výdajů členů seniorátního výboru a funkcionářů seniorátu

Za členství v seniorátním výboru nenáleží členům seniorátního výboru žádná odměna.
Členové seniorátního výboru, jeho náhradníci a funkcionáři seniorátu mají nárok na náhradu cestovních výdajů při cestách vykonávaných na základě ustanovení Církevního zřízení a řádů nebo na základě pověření seniorátního výboru.

Oddíl K. Shromáždění povšechného sboru (synod) (k §§ 26 a 27 CZ)

Čl. 37. Členství v synodu

Seniorát vysílá na zasedání synodu poslance zvolené konventem podle čl. 29 odst. 1 písm. k tohoto řádu a dva poslance virilní.
Virilními poslanci podle předchozího odstavce jsou senior a seniorátní kurátor. Nemůže-li se senior nebo seniorátní kurátor účastnit zasedání synodu, zastupuje ho na zasedání synodu jeden z jeho náměstků. Nemůže-li se ani jeden z příslušných náměstků účastnit zasedání synodu jako zástupce seniora nebo seniorátního kurátora, vyšle seniorátní výbor na příslušné zasedání synodu na jeho místo některého z náhradníků poslanců synodu.
Nemůže-li se některý zvolený poslanec účastnit zasedání synodu, nebo stane-li se členem virilním podle § 26 odst. 1 písm. b) a c) Církevního zřízení nebo podle předchozího odstavce, vyšle za něj seniorátní výbor na příslušné zasedání synodu jednoho z náhradníků.
Zanikne-li mandát poslance nebo náhradníka během volebního období synodu, zvolí konvent do konce volebního období synodu poslance nebo náhradníka nového.
Na místo poslance synodu z řad kazatelů se povolává náhradník z řad kazatelů, na místo poslance synodu z řad starších se povolává náhradník z řad starších.
Platnost mandátů poslanců synodu a vyslání náhradníků přezkoumává mandátová komise jmenovaná předsednictvem synodu.

Čl. 38. Zasedání synodu

Zasedání synodu svolává synodní rada na návrh předsednictva synodu nejméně 30 kalendářních dnů před jeho zahájením dopisem zaslaným všem členům synodu.
Volby členů a náhradníků synodní rady připravuje mandátová komise jmenovaná předsednictvem synodu.
Končí-li volební období synodního seniora nebo je-li církev bez synodního seniora, vykoná synod jeho volbu na počátku svého zasedání.

Čl. 39. Působnost synodu

Kromě úkolů stanovených Církevním zřízením přísluší synodu zejména:

na základě zprávy synodní rady a na základě dalších podkladů jednat o stavu, činnosti a potřebách církve, o činnosti jejích orgánů a zvláštních zařízení církevní služby,
schvalovat agendu a církevní zpěvníky, osnovy a učebnice náboženství,
usnášet se o zřízení, sloučení nebo zrušení farních sborů,
usnášet se o zřízení seniorátů a o změnách jejich hranic,
rozhodovat o zřízení nebo zrušení Diakonie ČCE,
zřizovat a rušit kazatelská místa v církevních sborech všech stupňů,
volit kazatele povšechného sboru na místa zřízená synodem,
rozhodovat o stížnostech na synodní radu,
jednat a usnášet se o hospodaření povšechného sboru podle ŘHC,
usnášet se o celocírkevních reparticích a odvodech sborů do Personálního fondu,
jednat a usnášet se o návrzích konventů, synodní rady a členů synodu,
volit z kazatelů a starších farních sborů na šestileté období čtyři členy a čtyři náhradníky ústředního představenstva Jeronýmovy jednoty,
volit z kazatelů a starších farních sborů na čtyřleté období poslance ústředního shromáždění Jeronýmovy jednoty a jejich náhradníky,
volit na čtyřleté období osm členů a čtyři náhradníky dozorčí rady Diakonie ČCE a odvolávat je,
volit na čtyřleté období čtyři revizory hospodaření povšechného sboru a jejich náhradníky,
schvalovat majetkoprávní úkony Diakonie ČCE v rozsahu stanoveném ŘDP,
jednat a usnášet se o všech otázkách souvisejících se životem církve, jejích orgánů a členů a s činností Diakonie ČCE,
usnášet celocírkevní řády, které provádějí Církevní zřízení a jsou závazné pro celou církev. Jsou to zejména tyto řády:

Řád členství v církvi (ŘČC)
Řád sborového života (ŘSŽ)
Řád o správě církve (ŘSC)
Jednací a volební řád (JVŘ)
Řád pro kazatele (ŘK)
Řád pastýřské služby (ŘPS)
Řád výchovy a vzdělávání v církvi (ŘVVC)
Řád diakonické práce (ŘDP)
Řád hospodaření církve (ŘHC)
Řád vizitací sborů (ŘVS)
Řád pro studenty bohosloví (ŘSB)

Církevnímu zřízení

Čl. 40. Předsednictvo synodu

Synod ve svém prvním zasedání volí ze svých členů na čtyřleté funkční období předsedu synodu, pět místopředsedů synodu a jejich náhradníky.
Předsednictvo synodu tvoří tři kazatelé a tři starší farních sborů církve.
Členství v předsednictvu synodu je neslučitelné s členstvím v synodní radě.

Čl. 41. Bezplatnost funkcí a náhrada výdajů členů předsednictva synodu

Za členství v předsednictvu synodu nenáleží jeho členům žádná odměna
Členové předsednictva synodu mají nárok na náhradu cestovních výdajů při cestách na zasedání předsednictva a při cestách vykonávaných na základě pověření předsednictvem synodu nebo synodní radou.

Oddíl L. Synodní rada a synodní senior (k §§ 28 a 29 CZ)

Čl. 42. Ustanovení synodního seniora, synodního kurátora a dalších členů synodní rady

Zvoleného synodního seniora, synodního kurátora a další zvolené členy synodní rady ustanovuje po každé volbě předseda nebo některý z místopředsedů synodu při bohoslužebném shromáždění, které je zvláštním zasedáním synodu. Čas a místo shromáždění usnáší synod. Způsob ustanovení je upraven Agendou Českobratrské církve evangelické.
Jméno synodního seniora, synodního kurátora a všech členů synodní rady i jejich náhradníků oznámí ústřední církevní kancelář všem sborům.

Čl. 43. Členství v synodní radě a povolávání náhradníků

Členové synodní rady jsou voleni na šest let. Jejich funkční období začíná dnem volby, nebyl-li při volbě stanoven jiný počátek funkčního období.
Uprázdní-li se místo synodního seniora nebo synodního kurátora, vykonávají jejich funkce jejich náměstci. Synodní rada se doplní povoláním náhradníků v pořadí určeném při volbě a pracuje v tomto složení do nejbližšího zasedání synodu, který provede volbu na uprázdněné místo.
Stane-li se synodní rada neschopnou usnášení, svolá předsednictvo synodu neprodleně zasedání synodu, který synodní radu doplní nebo zvolí.

Čl. 44. Funkcionáři synodní rady

Synodní rada zvolí nejprve za svého předsedu synodního seniora nebo synodního kurátora, druhý z nich je bez volby místopředsedou synodní rady.
Usnesení synodní rady vykonává její předseda, případně další člen, který k tomu byl výslovně pověřen.

Čl. 45. Působnost synodní rady

Kromě úkolů stanovených Církevním zřízením přísluší synodní radě zejména:

jednat jménem církve a veřejně ji zastupovat
dohlížet na činnost církevních sborů a jejich hospodaření, konat v nich vizitace podle Řádu vizitací sborů a ukládat opatření
dohlížet na působení kazatelů, starších a jiných církevních pracovníků, pečovat o jejich výchovu a vzdělávání, účastnit se při jejich zkouškách a podporovat je v jejich působení
vyzývat orgány a pracovníky církevních sborů k plnění povinností uložených Církevním zřízením a řády nebo usneseními a rozhodnutími církevních orgánů a zůstane-li výzva bez výsledků, činit opatření podle čl.13 odst. 2 tohoto řádu, případně navrhnout řízení podle Řádu pastýřské služby
jednat podle Pravidel hospodářské pomoci s církevními sbory, které při svém hospodaření porušují uložené povinnosti nebo neplní řádně a včas své závazky
ustanovit náhradní správní orgán seniorátu podle čl. 12 tohoto řádu, není-li seniorátní výbor schopen jednat a rozhodovat
starat se o archiv církve a její knihovnu
starat se o sepisování současných dějin církve
vydávat publikace potřebné pro život a práci církve
vydávat kazatelům osvědčení o způsobilosti k ordinované službě faráře, jáhna, nebo ordinovaného presbytera v církvi
vydávat církevním sborům pokyny k volbě kazatelů
zkoumat a potvrzovat volby kazatelů a členů a náhradníků seniorátních výborů
navrhovat synodu zřízení míst kazatelů povšechného sboru a navrhovat kandidáty na tato místa
přijímat rezignaci kazatelů ustanovených v církevních sborech a členů synodní rady
odvolávat kazatele církevních sborů ze služby podle ŘK čl. 6 odst. 4
udělovat dovolenou seniorům
stanovit organizační řád Ústřední církevní kanceláře a další právní předpisy upravující její činnost, přijímat a propouštět její zaměstnance
uzavírat a rozvazovat zaměstnanecký poměr s pastoračními pracovníky
starat se o hospodaření církve a správu jejího majetku podle ŘHC
poskytovat podle usnesení synodu platy kazatelům ustanoveným v církevních sborech a zaměstnancům povšechného sboru
vyhlašovat podle usnesení synodu a na základě vlastního rozhodnutí celocírkevní sbírky
rozhodovat o odvoláních proti rozhodnutím a volbám
na návrh předsednictva synodu svolávat zasedání synodu
předkládat synodu zprávu o stavu, činnosti a potřebách církve, podklady k jednání i návrhy usnesení a vykonávat usnesení synodu
jmenovat svého zástupce v dozorčí radě Diakonie ČCE a vykonávat činnost jí nadřízeného správního orgánu
jmenovat a odvolávat ředitele Diakonie ČCE
schvalovat majetkoprávní úkony Diakonie ČCE a jejích středisek v rozsahu stanoveném ŘDP

Čl. 46. Poradní odbory a komise

Synodní rada zřizuje celocírkevní poradní odbory a komise, jmenuje a odvolává jejich předsedy a členy, řídí jejich práci, ukládá jim úkoly a přijímá jejich podněty pro svou činnost i pro práci celé církve.

Čl. 47. Náhrada výdajů členů synodní rady, jejích poradních odborů a komisí.

Za členství v poradních odborech a komisích synodní rady nenáleží jejich členům žádná odměna.
Členové synodní rady a členové jejích poradních odborů a komisí mají nárok na náhradu cestovních výdajů při cestách vykonávaných na základě ustanovení Církevního zřízení a řádů nebo na základě pověření synodní rady.

Čl. 48. Sídlo a působnost synodního seniora

Sídlem synodního seniora je Praha.
Synodní senior má po dobu funkce nárok na byt v Praze, který mu poskytuje povšechný sbor.
Kromě úkolů stanovených Církevním zřízením přísluší synodnímu seniorovi:

navštěvovat sbory, seznamovat se s jejich životem a utvrzovat je povzbuzováním a napomínáním ve víře, lásce a naději
dohlížet na řádné sepisování současných dějin církve

Oddíl M. Ústřední církevní kancelář (k § 30 CZ)

Čl. 49. Činnost Ústřední církevní kanceláře

Ústřední církevní kancelář pracuje podle organizačního řádu Ústřední církevní kanceláře.
Organizační řád Ústřední církevní kanceláře stanovuje synodní rada a informuje o něm synod.

Čl. 50. Vedoucí tajemník Ústřední církevní kanceláře

Vedoucího tajemníka Ústřední církevní kanceláře ustanovuje synod na návrh synodní rady.
Vedoucí tajemník Ústřední církevní kanceláře řídí činnost Ústřední církevní kanceláře a odpovídá za ni synodní radě.
Vedoucí tajemník Ústřední církevní kanceláře se účastní všech zasedání synodní rady.

Oddíl N. Přechodná a závěrečná ustanovení

Čl. 51. Náhrada ztraceného výdělku členů synodní rady

Do doby přijetí platového řádu církve náleží laickým členům synodní rady náhrada za ztracený výdělek podle usnesení 27. synodu č. 37 z roku 1991.

Čl. 52. Platnost řádu

1.zasedání 31.synodu ČCE dne 24.5.2003 usneslo a synodní rada ČCE vyhlásila dne 18.6.2003 změny Řádu o správě církve usneseného 4.zasedáním 30.synodu dne 25.5.2002, doplněného mimořádným zasedáním 30.synodu ČCE dne 7.9.2002 (doplněk vyhlášený synodní radou 18.9.2002).

Tento text s posledními změnami nahrazuje dřívější texty Řádu o správě církve vydané před 18.6.2003.

Zpět na obsah

Tento řád je ve znění platném po 1. zasedání 33. synodu ČCE.

Odkazy psané kurzívou připojil JP a nejsou součástí oficiálního znění řádu.

Ke stažení: verze pro tisk ve formátu PDF