1. Jak úžasná musí ta láska být, co přišla k nám o všem se rozdělit, dát novou vláhu poušti spálené, přiblížit nám nebe tak vzdálené.
2. Svou slávy říš opustils kvůli nám, nemusels jít, a přece chtěl jsi sám; tvář přátelskou jsi nikde neviděl, když proklínán jsi k popravišti šel.
3. Tam místo nás život jsi položil, vrátil se zas, abys ho rozmnožil. Vím, abych já moh věčný život žít, musel můj Pán tou cestou kříže jít.
