Vážené setry a bratři,
moc si vážím příspěvků Vás všech, ať již jsou jakéhokoliv rázu. Jsem rád, že v našem společenství existuje názorová pluralita. Vážím si toho, že přes určitou odlišnost dovedete být přáteli a účastni společenství jednoho stolu. Také si myslím, že SLOVO je to významné „Proto prosím: SDĚLUJME SI ČASTO NĚCO V CÍRKVI! DEJME SLOVU ŠANCI!“. Farář, jako duchovní pastýř, jako manager sboru by měl uměl umět především naslouchat, být empatický, umět s lidmi v klidu rozmlouvat, diskutovat i o věcech, na které má svůj, jiný a radikální, názor.
Někteří si zde myslíte, že nebylo vhodné toto téma otevírat, že nebylo vhodné na toto téma reagovat, že by bylo lepší strčit hlavu do písku a tvářit se, že je snad vše v pořádku. Já si to nemyslím a porto jsem po jsem se po dlouhém zvažování k tomuto kroku odhodlal. Jsem rád, že někteří pochopili, že nejde o to někoho očernit, ale že to je volání o pomoc…
Bratr Dvořák popsal zajímavý příběh, proč jen je tak podobný tomu bošínskému?
„Vyprávěl mi jeden reformovaný farář z Bernu, jak k nim přišel nový mladý farář, napřed označil vše co a jak tam dělají za blbost, začal zavádět bohoslužebné inovace, po roce přijal místo na jiném sboru a zanechal dosavadní působiště úplně rozkotané: co fungovalo zrušil, co zaváděl, nedotáhl do konce a nikdo se nevyznal v tom, co tím vlastně chtěl říct. Přijde-li farář na nový sbor, měl by se napřed s jeho životem důkladně, alespoň roční spoluúčastí na dosavadním způsobu fungování, seznámit, než se pustí do nějakého inovování.“
Plně se ztotožňuji také s následujícími řádky…
„Pokud je na sboru něco zavedeného, měl by nově přišedší kazatel pořádně promyslet, má-li význam s tím hýbat. Že je někdo fanda do liturgie, nestačí a nevím, proč bratr Drobík se svými sklony přijal místo na tradičním kalvínském sboru? Naopak v ochranovských sborech liturgie funguje a i zde si myslím, že když tam někdo přijde jako farář(ka), neměl by jim kalvínskou strohost vnucovat.
Leta společného soužití, ale také zápasů proti nepřízni okolí, mnoho rozdílů srovnalo. Dnes už skutečně nejsme ani lutherskou ani kalvínskou církví, ani jednotou Českých bratří. Jsme prostě českobratrskými evangelíky, k nimž mimo jiné a až na nějakém posledním místě patří i pluralita v bohoslužebných formách. Proto jsme myslím i schopni přijmout ochranovské do svého prostředí bez nějakých větších úprav, jen že si museli vytvořit staršovstva atd.
A jak mi teď manželka říká - vždy a za všech okolností máme být především církví Kristovou, ať už jako lutheráni, kalvinisté, či cokoliv jiného. A tím by měl být každý konfesionalismus relativizován.“
K příspěvku sestry Kubálkové:
Milá sestro, jsem rád za Váš příspěvek, nechci se ovšem vyjadřovat k obsahu, protože sama jistě víte jaká je pravda…
Vážím si toho, že Vás a Vaše přátelé farář Tomáš Drobík tak oslovil „Do kostela chodím s láskou v srdci a čístou myslí.Bohoslužby faráře Drobíka se mi líbí,stejně tak mým přátelům.“ a budu stejně tak moc rád, když kostel v Bošíně budete společně s přáteli a Vaším synem, především, naplňovat každou neděli. Protože pokud při bohoslužbě v kostele nepláčou děti, tak sbor umírá… Nejsem si ovšem jist realitou. Dle slov bratra Jana Kirschnera se bohoslužby v neděli před nedělí Květnou zúčastnili pouze tři lidé, suma sbírky z této neděle, dle výročního sborového shromáždění, byla 50,- CZK.
Nevím, kolik sborů znáte, kolika bohoslužeb jste se účastnila, ale pokud nebudete některou neděli chtít trávit v Bošíně a bude chtít vyzkoušet alternativu, tak jistě můžete pro srovnání vyzkoušet okolní sbory… mohu doporučit Poděbrady (velice podobné původním bohoslužbám v Bošíně), Libice nad Cidlinou (mají právě nového faráře, který rovněž pracuje na poloviční úvazek a prozatím dojíždí z Prahy), Velenice (administrovaný sbor bratrem farářem Dvořáčkem z Poděbrad), Nymburk a jistě mnoho dalších alternativ.
K příspěvku sestry Mikulaštíkové:
Milá sestro, my v Bošíně máme jiné priority než elektrifikované varhany nebo pískoviště za desítky tisíc před farní budovou. Potřebujeme opravit oplechování kostelní věže, střešních tašek na chrámové lodi včetně porušeného trámoví. Dále pak potřebujeme opravit fasádu kostela, která již ohrožuje lidi v blízkosti. To samé potřebujeme provést na farní budově, kde se z prostředků sboru a
JJ nákladně pouze opravil/zrekonstruoval/postavil nový byt/interiér. Dále bychom pokračovali na hospodářských budovách. Je toho poměrně hodně… Věřte, že bratr farář Drobík nedělá pro sbor nic zadarmo… když sbor neměl na úhradu jeho potřeb (internet, telefon, příspěvek na služby…) odmontoval a dovezl si z fary elektrický kotel v ceně cca 30tis, který prokazatelně zaplatil sbor v Bošíně, jako zápočet svých neuhrazených pohledávek po sboru.
Na závěr bych rád uvedl: ano, jsem vnuk dlouholetého faráře v Bošíně Vlastimila Plcha nejstaršího (jak uvedl bratr farář T. Drobík), dále pak jsem také vnukem dlouholetého faráře Václava Procházky z Javorníka nad Veličkou
http://javornik-nad-velickou.evangnet.cz a pravnukem dlouholetého faráře a také seniora Pavla Nešpora v Nosislavi.
Nepovažoval jsem tuto informaci za podstatnou, ale pro bratra faráře T. Drobíka asi je, proto ji tedy uvádím.
Martin Procházka, člen sboru v Bošíně
