d B F C7F C F A B A d 1. Ó hlavo plná trýzně, běd, ran i soužení, d B F C7F C F A B A d ty zřídlo Boží přízně, z níž spása pramení; d C B C F g A7 ó hlavo, ozdobená ctí, slávou s výsosti, C G C F B F C B A7 jak velká stihla změna tě lidskou hříšností.

B F C A B A d 2. Tu tvář, tak ušlechtilou, že hříšník se jí bál, B F C A B A d teď bezohlednou slinou s výsměchem poplival! C F g A7 Jak pohasly tvé oči, jak rty tvé zsinaly – C G C F C A7 proč tě tak krutě mučí, zač tě tak ztrestali?