K odst.5:

Někteří však nekonečnou oběť Spasitelovu a Jeho zkoušky znevažují, tvrdíce, že Bůh, který je vševědoucí a všemohoucí , o všem dopředu věděl a proto Spasitelovy zkoušky nebyly zkouškami, neboť v nich nemohl selhat – že vše bylo nalinkováno dopředu a tudíž nutně směřovalo ke svému předem stanovenému konci.

TÍM ALE POPÍRAJÍ MJ. BOŽÍ PRAVDIVOST A SPRAVEDLNOST!!!

Mám za to, že právě v případě Spasitelovy oběti a zkoušek Bůh své vševědoucnosti a všemohoucnosti nepoužil (omezil se) a tím ponechal budoucnost otevřenou, kterou tak vložil zcela na bedra svého Syna.

Podobně i Syn nelpěl na své rovnosti s Otcem a nebeské slávě, (omezil se), byl dočasně postaven níže než andělé, vzal na sebe způsob služebníka a kvůli nám, sám sebe zmařil (Fp. 2:7,8; Žd. 2:7-9).

Aby zkouška byla skutečná, musí obsahovat možnost selhání – viz odst. 6. Svatý Bůh, jako absolutně nadřazená inteligence, stejně jako Boží Syn se rozhodli omezit se v zájmu spravedlnosti z toho důvodu, aby šance byly vyrovnané a Satan, jako podřazená bytost měl reálnou šanci uspět.

Navíc Satan tím, že Bůh svého Syna na kříži opustil, získal obrovskou výhodu!

A Satan (aniž by mu v tom Bůh jakkoli bránil), skutečně využil celý rejstřík svých možností: od pokoušení, intrik. . až po vraždu Spasitele. Pokud je mi známo, tento problém nebyl dosud teologicky řešen ani z kazatelen jsem o něm dosud neuslyšel.

Tímto komentářem se s Evangnetem definitivně loučím. Adminům, uživatelům, náhodným návštěvníkům i sobě přeji to, abychom „nežili už my, ale žil v nás Kristus (Gal. 2:20). BA