Vážený bratře, já ale netvrdím, že Boží dobré stvoření je neporušené. O opaku svědčí Písmo a naše zkušenost myslím jednoznačně. Já jen tvrdím, a v tom prostě (s moderní theologií a vědou) nemohu jinak, že projevem padlého stvoření není jeho konečnost, tedy fakt fyzické smrti člověka a všech živých organismů. Na to, proč svět(Adam) sešel na zcestí, byly v dějinách theologie různé odpovědi (svobodná vůle člověka před pádem; ďábel, který člověka svedl), ty však jsou v posledu všechny neuspokojivé. Vždy zůstanete stát před otázkou: proč jen Bůh dopustil (dopouští), aby člověk zhřešil (když přece věděl jak to dopadne atd.). Otázka po původu zla a tedy i po tom, proč Bůh zlo dopouští, je vposledu nezodpověditelná, a každá dobrá theologie se toho zříká (resp. jedná-li se o otázku proč Bůh dopuští zlo, odkazuje ke Kristovu kříži a na něm trpícímu Bohu, ani to však neposkytuje žádné jednoznačné vysvětlení, uplatnitelné automaticky na všechny situace).

Kdybychom se původ zla snažili vysvětlit, skončili bychom jako starověcí gnostikové v nejrůznějších spekulacích (pád duší za trest do existence, dualismus zlého stvořitele, který stvořil i smrt, proti dobrému vykupiteli, který nás z tohoto zcela zlého stvoření vyzvobozuje atd.)

Zkusím k tomu napsat ještě více později. Zdraví J.Š.