První polovinu vašeho příspěvku nedovedu uchopit, kdo je parazit, kdo není křesťan a Svědek Jehovův - snad to není důležité. Pokud jde o další, zůstává otázkou, jestli protestantský důraz na Písmo chápete správně. Písmo není v církvi (nejsme-li nějakými evangelikály apod. americkými dogmatiky), aspoň ne pastýři církve, rozuměno jako nějaké zákony perské a médské, jako nějaký exaktní jízdní řád spásy. Víme, že zapsané biblické texty předcházela nějaká zvěst, nějaké tříbení zvěsti, různé konflikty věroučné i dějinné. Zapsané Písmo je koncový produkt nějakých životních dějů raného křesťanství. S těmi 1K a údajné tradici, kterou uznáváme, asi míříte na 1K 11,23, v širším smyslu i na počátek 15. kapitoly a na všechna možná Pavlova ujištění, co převzal od Pána a co je a není zvykem u ostatních církví - ale tím se přece neříká nic jiného, než že napsané Písmo něco existenciálně předchází. A ne že toto "něco" je vykonstruovaná pozdější katolická tradice o Petrovi jako prvním římském papeži (historicky Petr skoro určitě nikdy do Říma nedorazil a tento úřad samozřejmě v žádném smyslu ještě dlouhá staletí neexistoval, věřit zároveň v nějakou věroučnou nadřazenost Říma nad neřímem je s ohledem na historii mnoha prvních staletí křesťanství historicky naivní), o apoštolské posloupnosti apod. Všechny tyto legitimizační mýty vznikly ex post jako etiologický výklad římských papežských nároků a s empirií raného křesťanství nemají nic společného.