Milý Aleši, dovolím si toto oslovení, neboť jsme si v minulosti tykali,  studovali jsme ve stejné době na ETF (Ty jsi byl ve vyšším ročníku), ale  nakonec jsem místo černého taláru zvolila bílý plášť :-) Pana Janču vnímám  jako jedince, který (ačkoli by on sám tuto skutečnost dost možná nikdy  nepřipustil), zoufale volá o pomoc. Jakožto psychiatr pracuji s poměrně  problematickými jedinci, většinu mé klientely tvoří drogově závislí a lidé s  opakovanými konflikty se zákonem. Pan Janča mi svými projevy tyto mé  pacienty hodně připomíná. Většinou jsou to nešťastníci, kteří nevědí, co  sami se sebou, a protože nemají kolem sebe dostatečně vstřícné a chápající  prostředí, nenaučili se říkat o pomoc adekvátním způsobem. Proto provokují a  snaží se na sebe přitáhnout pozornost tímto poněkud nešťastným způsobem v  podvědomém očekávání, že si jich někdo všimne a nabídne pomocnou ruku. Ale  protože okolí jim na jejich projevy chování zpravidla odpoví stejným  způsobem, prohlubují se u nich patologické vzorce chování a vzniká bludný  kruh. Útočit na pana Janču nemá smysl, je to, jak správně píšeš, voda na  jeho mlýn. Doporučuji proto vstřícný postup s notnou mírou empatie. Třeba  potom konečně pochopí, že svým stylem jednání v konečném důsledku ubližuje  jenom sám sobě. Přeji krásný adventní čas.