Otázky zvenčí

Co jste kdy chtěli vědět o křesťanství a evangelících a báli jste se zeptat...

Odpověď na příspěvek: Re: Ježíšovo narození / Galilejské období 1

Od: Uživatel Evangnetu Jirka S <>
Kdy: 13. 03. 2016 02:38
Předmět: Re: Ježíšovo narození / Galilejské období 1

Petr Šíma napsal(a):
 Pane Jirko,    není až tak příliš dobré prodiskutovávat jednotlivé věci, pokud nemám k  dispozici celkový obraz. Pak můžeme diskutovat od první kapitoly a od  prvního odstavce. Raději čtu celou knihu od počátku do konce několikrát a  pak teprve prostudovávám jednotlivé kapitoly a verše. I Vaše dvě jednotlivé  kapitoly jaksi předpokládají znalost toho, o čem se budete asi zmiňovat  později. Proto přeci jen prosím o zaslání dalších kapitol. V lese se ztratím  nyní, když nevidím na krok dopředu a přeci jen jsem rozumu nepozbyl, abych  se musel dát vést za ručičku. Mám biblický slovník A.Novotného, dokonce i  Nový biblický slovník, ale přesto vše mám rozum a schopnost porozumět tomu,  co chcete sdělit. Čemu bych pak nerozuměl, zeptám se po přečtení celého  díla. Takhle nemohu komplexně rovnocenně reagovat, pokaždé přihodíte trumf,  protože vidíte do karet. Rozumíte mi? Svou víru nechci zakládat na a do  pověry, ale na nalezeném odkopaném pevném skalnatém podloží. Řekněme, že  potřebuji pro sebe učinit geologický rozbor všemi vrstvami zeminy na  podkladě sondy celým Vašim dílem, abych si stanovil v jednotlivých vrstvách  podle rozpojitelnosti zeminy třídu její zatížitelnosti a únosnosti a věděl  čím do země kopnout a nešel na masiv skály s krompáčem.    Petr Šíma  
Petře, přistoupil jsem na Vaší žádost abych Vás seznámil s mou „historickou rehabilitací evangelií“ s tím že budeme postupovat po časové lince jak se události vyvíjeli a budeme je také tak diskutovat, tedy jakýsi rozhovor nad textem. Shodli jsme se že to nebude „soutěž kdo to ví líp“ ale sdílení se navzájem. Ne, nemám žádné „trumfy“ v rukávu, oba používáme tentýž biblický text a Biblický slovník, který i Vy máte k dispozici.To co navrhujete ale není rozhovor, výměna názorů, ale jen můj monolog :-). Protože se nepovažuji za neomylného viděl jsem v tom výhodu pro obě strany. Vy se dozvíte jiný názor a porovnáte ho se svým a stejně tak i já mohu narazit na to, co jsem přehlédl a případně svůj názor (omyl) opravit. V takovémto případě (Vámi navrhované metodě) ale mohu dál zůstávat na svém omylu kterým mohu argumentovat i v dalších poznámkách a můj omyl, který bych si případně opravil, mohu jen dál rozmazávat v dalších statích. V metodě kterou navrhujete jsem prostě v nevýhodě :-). Dobrá, přistoupím na Váš návrh protože chci vystavit mou práci poctivé a čestné kritice, jinému názoru. Ale všechno naráz sem dát nemohu, pokusím se práci rozdělit na dvě přijatelné části. Dám Vám k dispozici celé galilejské období, což je samostatný celek (celkový obraz) období konceptu který Ježíš u Cesareje Filipovy opustil. Až si to přečtete a promyslíte pohovoříme o tom. Nemusíte spěchat. Pak budeme pokračovat. Abych pravdu řekl čekal jsem hodně „hustou“ výměnu názorů ke vztahu Ježíš versus Jan Křtitel ke kterému jsem došel, protože je pravým opakem toho co říká církevní učení a zatím jsem se ani s podobným názorem nesetkal. O vydání Nového biblického slovníku jsem nic nevěděl, ale našel jsem si informace, tedy že je to překlad z angličtiny nejspíš americká záležitost. Anglických biblických slovníků tohoto typu mám několik snad tedy o moc nepřicházím, doufám :-).
Jirka S
PS. Tato WEB je patrně omezena poštem slov v příspěvku a odmítá mi vložit téma vcelku. Musím je tedy rozdělit na více částí.
GALILEA
Počátek Ježíšova působení
Po několika nezdařených pokusech o vedení Svaté války (Theudas a Judas Galilejský) zvítězil názor nastolení království Božího mírovou cestou (viz. “mírová koalice” v roce 6 v epizodě k narození). Také i vystoupení Jana Křtitele je plně v duchu této mírové koncepce a jeho záporný postoj k zelótům z nich udělal nežádoucí a nepopulární hnutí. Zelóti byli v Judsku a Samaří navíc vystaveni přímé římské moci. V Galileji byla situace jiná. Vládl zde Antipas, který se sám cítil ublížen Římem ve svých nárocích na vládu. Jakkoliv nebyl imunní vůči římské správě, přece jen formálně vládl. Zcela logicky se tyto skupiny utíkaly do Galileje. V Galileji, mimo dosah autorit Říma i Kaifáše, působí nezávislá obecenství těchto skupin. Sem se také odebere (utíká či vrátí) Ježíš po razii proti Janu Křtiteli. Zde Ježíš proklamuje evangelium příchodu království Božího ale světsky spravované davidovským králem ( Mar 11:10 ), kterým ovšem bude on sám ( Luk 22:29 n ). Připravuje se na vedení Svaté války a k tomu je zapotřebí získat přívržence kteří jsou ochotni jej následovat.
Veškerá jeho slova, říkáme kázání, jsou zaměřena na království Boží. Kdy přijde, kdo jeho příchodem získá, co je třeba pro to udělat, řekli bychom instruktáž, školení. Všechna synoptická evangelia výslovně uvádějí Galileu jako místo kázání ( Mat 13:1-52; Mar 4:1-34; Luk 8:1-21 ). Tzv. Kázání horské u Matouše a Lukáše je sbírkou z Ježíšových výroků, "halacha" čili jinak ztracená Logia, kterou oba evangelisté v dobrém úmyslu umístnili na začátek jeho činnosti. Nevěděli kde a za jakých okolností Ježíš výroky pronesl, Matouš se rozhodl pro symbol povýšení a jsou tedy pronesena s hory, zatímco Lukáš výslovně uvádí rovinu. Oba ovšem uvádějí masovou účast prakticky ze všech koutů země a přítomnost všech nemocných těch časů, kulisy typické pro ne-historičnost epizody. Historicky nejspolehlivější Marek samozřejmě žádnou takovou událost nezná.
Působení v Galileji
Podle Matoušova a Markova evangelia Ježíš působí v Galileji až po uvěznění Jana Křtitele 30, Lukáš a Jan uvádějí, že Jan Křtitel působil dále, z textů je možno vystopovat rivalitu 31, nezávislost na sobě (nespojenectví). Zajímavý je rozpor v tom, že Jan výslovně uvádí, že Ježíš sám křtil, zatímco později považuje za nutné ujistit, že Ježíš nekřtil 32. Nebylo by neobvyklé, kdyby Ježíš používal stejného iniciačního obřadu zasvěcení, křest nebyl patentem Jana Křtitele, byla to praktika Hilelovy školy. Možná, že právě proto, aby nebyl identifikován s Janem Křtitelem, Ježíš od této praktiky upustil. Ke křtění jsou vyzýváni apoštolové až po vzkříšení 33, je zajímavé, že tuto výzvu nemá Lukáš, přestože v jeho Skutcích je křest běžnou praktikou, ovšem křest přijetí Ježíše jako Mesiáše.
Podle synoptiků Ježíš působil veřejně jen jeden rok, zatímco Janovo evangelium uvádí tři roky. Pak by byl údaj o Ježíšově začátcích "oficiální" činnosti časově správný, tedy po uvěznění Jana. Ovšem není bez pravděpodobnosti, že opustil sféru autority komunity, zdržoval se v Galileji v úzkém kruhu liberálních nacionalistů, a v Janově evangeliu navštěvuje po tyto dva roky Jeruzalém inkognito 34 či ve smyslu "soukromé návštěvy" 35. V Janově evangeliu ( Jan 7:1-13 ) můžeme vystopovat ironii a sarkasmus jakému byl Ježíš vystaven i ze strany jeho vlastních bratří. Po likvidaci a uvěznění Jana Křtitele se tedy Ježíš "vrací" poučen o zkušenost, že je lépe držet se "ve stínu". Proto se nevrací "domů" do Nazaretu, pokud to byl jeho domov, kde by byl snadným terčem, žije inkognito (budu používat v konspiraci, tj. v utajení) po domovech přívrženců. Nemůžeme přehlédnout strategickou výhodu míst po kterých se Ježíš pohybuje. Hranice tří území s rozdílnou správou je ideálním místem pro konspirační činnost. Jste-li ohrožen v Kafarnaum Galileje, je to jen pár kroků po souši i po vodě do Betsaidy či Gergezy v Itureji, nebo do Dekapolis. A jste-li na loďce uprostřed Galilejského jezera, není snadné zjistit kdo jste a co tam vlastně děláte. Kromě toho se v případě nebezpečí můžete rozhodnout, na kterou stranu a kam se utečete. A z evangelií velmi dobře víme jak Ježíš denně těchto výhod využíval. V Galileji Ježíš jistě nepobíhal zmateně z místa na místo bez programu, ale věděl velmi dobře co dělá a proč to dělá. Kdyby mu šlo o kázání davům či vyléčení co nejvíce nemocných, pak by v Judsku a Jeruzalémě určitě měl mnohem víc chápavých posluchačů a nemocných potřebujících pomoc. Ježíš ale potřebuje spojence a ochranu před prozrazením. Ani Antipas, který by okamžitě zakročil proti potenciálnímu “vzdorokráli” na svém území, ani Římané, a ani Židé a jejich představitelé nebyli naivní a všichni měli své špehy, donašeče a informátory prakticky všude.
[31] Luk 7:18-19 nn; Jan 3:22-24 nn; zejména Jan 4:1-3 n
[32] srvn Jan 3:22 a Jan 4:2
[34] Jan 2:24-25 a Jan 7:10 n: nebo je tento časový rozdíl jen dalším potvrzením rozdílného kalendáře lunárního a solárního, jak bylo řečeno v kap o narození (Mágové u Heroda): u autora Janova evangelia a synoptiků

Přidat příspěvek:


















Ověřovací kód