Když mluvím o Pavlovi jako o farizejovi vzděláním a myšlením, na rozdíl od Vašeho negativního (obecně převzatého ale nepromyšleného, tedy na úrovni pověry) obsahu slova „farizej“ (až nadávky), je obsahem velmi pozitivní.

Naše představa o vztahu Ježíše a farizeů, ovlivněná tisíciletím interpretace, není opodstatněná textem evangelií, zejména vztahu farizeů k Ježíšovi. Rozhodně měli k sobě mnohem blíže, učením a praxí, ve srovnání se saduceji. To, že Ježíš s nimi často diskutuje, svědčí o jejich vroucím očekávání Mesiáše a zájmu o Ježíše jako potenciálního Mesiáše. Zejména ti, kteří jsou pro nastolení Království Boží ozbrojeným bojem proti Římu a jsou ve spojení se zelóty, mají diskrétní informace o Ježíšově působení v Galileji a také jej vyhledávají. Pochopitelně "zkouší jeho pravost". Takovou informovanost nemůžeme očekávat od saduceů nebo tzv. herodiánů, kteří byli z valné většiny pro mírovou kolaboraci s Římem a proti obnovení vlády Davidovců. Ve prospěch těchto farizeů svědčí, že nikdy nedošlo k prozrazení Ježíše, třeba s ním nesouhlasili. I v textech evangelií máme doklady o tom, že farizeové jsou nápomocni [1] Ježíšovi. Prvotní protocírkev, jeruzalémský sbor, sestával ve valné většině z farizejů. A z textů Skutků je zřejmé že i mezi farizeji, kteří stáli mimo sbor, byl ten sbor tolerován, zatímco saduceové byli jeho nesmlouvavými protivníky. Jan Křtitel, stejně jako farizejové, se chtěl znovu přesvědčit že Ježíš je opravdu tím očekávaným Mesiášem a posílá své učedníky aby ho také “zkoušeli” [2] . Na rozdíl od farizejů mezi nimi nenašel téměř nikoho kdo by se po smrti Jana Křtitele přidal. Také není žádné zmínky o tom, že by se nějací učedníci Janovi přidali k jeruzalémskému sboru.

[1] Luk 7:37; Luk 11:37; Luk 13:31; Luk 14:1; Jan 3:1 Farizeové jsou přátelští i k protocírkvi Skut 5:34; Skut 15:5 , srvn. se Saduceji Skut 5:17

[2] Mat 9:14, Luk 7:18 nn.,

Je opravdu velmi překvapivé že nic takového nenacházíte, nebo nechcete najít. Zákon je stanovený Bohem a jeho lid (i Pavel) je zavázán ho dodržovat. Pavel svévolně zrušil povinnost obřízky pro „své sbory“ a tímto Zákonem přísně stanovené co je „čisté a nečisté“ (košer) k požívání. Neuvědomil se ale důsledek že jeho sbory činí kulticky nečistými a nemohou tedy obcovat s Bohem. V celé kapitole Gal 3 mluví o tom, že on a oni jsou zbaveni „nesnesitelnosti“ Zákona. A v Efez 2:15 dokonce prohlašuje že to je Ježíš kdo přišel tento Zákon zrušit, což je v přímém rozporu s Ježíšovým učením. Takže nadále platí to co už jsem napsal: „Tím neguje i samotného Ježíše, který přišel aby "nebylo vypuštěno jediné písmenko ze Zákona"… Ježíš "nepřišel Zákon zrušit, ale naplnit".