Tomášek - To přece nikdo nepopírá. Navíc křesťanství bylo různorodé i později a je až dodnes.

Je v tom ale důležitý kvalitativní rozdíl. Zatímco různost raného křesťanství bylo plodem náboženské svobody, pozdější různost, v dobách kdy se etablovala oficiální církev, byla různost plodem mocenských sporů a vzájemné nesnášenlivosti.

Tomášek – Žádný jeden zlý arcibiskup se nekonal, ano existoval proces "dogmatizace", kdy postupně na různých synodách církev definovala své učení, ale určitě to byl proces postupný a měl svoje historické důvody.

A ptáme se – jaké to byly důvody? Odpověď – neustále posilovat své mocenské postavení a potlačovat jakékoli odlišné názory než jaké prosazovala církev, která ve své době představovala jedinou univerzální moc. Jinými slovy potlačení náboženské svobody. Je málo známý boj s herezí? Opravdu se žádný zlý arcibiskup nekonal? A co takový Irenej a jeho snaha potlačit gnosi v rámci církve? Byl to údajně on kdo vybral z mnoha existujících a přijímaných evangelií ta "správná čtyři" a ostatní zavrhl.

Není zde prostor na obšírnější líčení formování církve, jakými prostředky a na jaký úkor se tak dělo. Bylo by asi už trapné donekonečna připomínat jak církev v průběhu dějin zacházela s lidmi kteří smýšleli jinak, po svém, svobodomyslně. Jak potlačovala svobodné poznání. Jak úporně stála (a stojí) na svých dogmatech překonaných a vyvrácených vědou a jen velice ztěžka a neochotně připouštěla změny v obecném nazírání na svět, vesmír… Dodnes se nezbavila pocitu výlučnosti a pocitu vlastnictví té jediné správné pravdy.