Děkuji Vám za zajímavý příspěvek. Mám exercicie pouze v angličtině takže z nic nemám tak velký užitek jako možná Vy. Nikdy je ovšem praktikovat nehodlám, beru je jen jako studium katolické mystiky. Rozhodně to co nyní řeknu nemyslím jako útok, ale já osobně (a je to jen můj osobní názor) bych se necítil dobře při praktikování něčeho, co Ignác z Loyoly napsal poté, co protrpěl několikatýdenní blouznění a přeludy v dominikánském klášteře a prováděl všemožné formy sebetýrání, jakožto spis inspirovaný těmito stavy a určený především jako pomůcka pro povzbuzení novice Jezuitského řádu odhodlaněji pomáhat církvi v likvidaci protestantů. Nevím, mě to prostě připadá divné. Neříkám, že samotné exercicie jsou zlé, jen, že mají pro mne trochu pochybnou historii a účel. Nejsou založeny na vztahu s Bohem ale na sugesci.

Ovšem, mluvím teď o skutečných exerciciích, správně a detailně prováděných podle směrnic jezuitského řádu. Jak říkám, je možné, že nějaké nové exercicie, které jsou nabízeny v Bratrstvu mohou mít jinou povahu, to je právě to, co nevím. Proto se ptám, co mají společného s naší církví a s protestantismem vůbec. Pokud se nějak odlišují, potom by se měly nazívat jinak, lidé by totiž mohli být zmatení protože by to byl jen takový "slabý odvar", už by to nebyly pravé čtyřtýdenní exercicie, při kterých se člověk musí uzavřít v naprosté samotě, s nikým kromě instruktora nepřicházet do styku, obklopit se vizuálně sugestivními tématy a prakticky celý den duchovní cvičení prožívat.