Dobrý den, nemám ve zvyku účastnit se debat na tomto fóru, ale tohle mne uhodilo do očí. Nejsem asi úplně fundovaný, ale ignaciánské exercicie jsou mi natolik drahé, že bych rád zareagoval.

Když otevřete úvodní poznámky Ignácovy exerciční knížky, najdete tam v prvním odstavci vysvětlený smysl duchovních cvičení: "aby se člověk zbavil všech neuspořádaných náklonností a aby po jejich odstranění hledal a našel Boží vůli v uspořádání vlastního života" (čl. 1).

Ignác je velmi "protestantský" v jeho důrazu na zodpovědnost každého osobně před Pánem Bohem, na hledání individuální Boží vůle pro život. V tom se vymykal církvi své doby, jakkoli je samozřejmě jejím dítětem jako my všichni. Martin Luther, pokud vím, varoval před záslužnictvím. Jeho teologie naopak čerpá z bohatství německé mystiky jako z jednoho ze zdrojů, které mu otevřely nový vhled do svědectví Písma.

Byla by to samozřejmě debata na dlouho. Když dovolíte, rád bych z Ignáce ocitoval ještě jednu poznámku, která pro každou takovou debatu je zásadní: "…každý dobrý křesťan musí být ochotnější vykládat výrok bližního v dobrém než ve špatném smyslu; a nemůže-li ho dobře vyložit, ať si zjistí, jak tomu výroku druhý rozumí, a rozumí-li mu špatně, tak ať ho s láskou opraví…" (čl. 22)