No, já bych rád také přispěl svou troškou do mlýna…

Já jsem se onehdy o šamanismus dost zajímal (a dríve než jsem uvěřil v Krista) a také jsem prožil určite "šamanistické" zkušenosti. Těžko lze dílo šamanů (obzvlášť těch latinskoamerických a sibiřských) považovat za něco jiného než obcování s démony.

Například to, že "šamanisté věří" že tyto schopnosti způsobuje síla, která po smrti šamana opustí jeho tělo a hledá nového "nositele", který jí buď přijme nebo se z toho zblázní. Čili docela průkazné znaky jakési formy posedlosti zlými duchy-tomu i odpovídají praktiky, kdy například šaman s duchy vyjednává kolik lidí má zemřít (samozřejmě příslušníků nepřátelského kmene) výměnou za ulovené soby, dále používání vraždících kouzel, nemluvě o různých poměrně nechutných praktikách při zasvěcování (např.polykání hlenu apod.) a technikách při navozování transu (alkohol, halucinogeny).

Myslím si, že tyto formy šamanismu jsou poměrně lehce zařaditelné pod to, co Starý zákon nazývá ohavností.

Dle mého názoru je jediná forma "duchovního" léčení, která pochází od Boha, je ta která se děje výslovně ve jménu Ježíše Krista. Otázkou ovšem je, kde končí "duchovní" léčení a kde začíná léčení, které využívá fungující mechanismy, otazníky mám zejména ohledně čínské a indické tradiční medicíny (v.t. akupunktura, akupresura…)