Nejdřív bych chtěl říct, říct jsem prostý člověk, živící se manuální prací a nejvyšší vzdělání, kterého jsem dosáhl, je výuční list. Takže nehledejte ve mě intelektuála.

Každý rok chodívali jeho rodiče o velikonočních svátcích do Jeruzaléma. 42Také když mu bylo dvanáct let, šli tam, jak bylo o svátcích obyčejem. 43A když v těch dnech všechno vykonali a vraceli se domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, aniž to jeho rodiče věděli. 44Protože se domnívali, že je někde s ostatními poutníky, ušli den cesty a pak jej hledali mezi svými příbuznými a známými. 45Když ho nenalezli, vrátili se a hledali ho v Jeruzalémě. 46Po třech dnech jej nalezli v chrámě, jak sedí mezi učiteli, naslouchá a dává jim otázky. 47Všichni, kteří ho slyšeli, divili se rozumnosti jeho odpovědí. 48Když ho rodiče spatřili, užasli a jeho matka mu řekla: „Synu, co jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec a já jsme tě s úzkostí hledali.“ 49On jim řekl: „Jak to, že jste mě hledali? Což jste nevěděli, že musím být tam, kde jde o věc mého Otce?“

Na text se dá dívat z několika hledisek, „běžný“ křesťan asi vidí, že Kristus jako Boží syn má takové věci dovoleno a má pocit, že je vina tak trochu na straně rodičů, protože si nevšimli, že nemají obyčejné dítě. Určitě by se našel někdo, kdo by řekl, že Ježíš zasloužil ohnout přes koleno, protože si tři dny nevzpomněl na strachující se rodiče. Nabízím ještě jeden pohled, Ježíš prostě následoval svou přirozenost. Co je to přirozenost? Co myslel Lao-c když řekl, že jeho cesta je postavená na přirozenosti? Dlouho jsem nad tím uvažoval, určitě neměl na mysli to, co jako přirozenost vidí většina lidí, snůšků pocitů, emocí a vlivu sociálního prostředí. Lao-C vycházel z logiky I-tingu. Tři jangové čáry symbolizují Tvoření, nebe, otce, pevnost. Jednou jsem četl komentář k hexagamu Tvoření v I-tingu a druhý den jsem v kostele zjistil, že v kázání slyším to samé, jen se nepoužívá termín Tvoření, ale Stvořitel. Naopak tři jinové čáry symbolizují Přijímání, zemi, matku, měkkost. Taoistická filozofie Lao-c, je charakteristická upřednostňováním jinového principu. To znamená, jsem měkký, přijímám, nejednám z vlastní vůle, ale z vůle Tvoření. Jdu tam kam mě povolá „Otec.“ Nemyslím, po nějaké úvaze, ale intuitivně. Přišli mi nějaké myšlenky, řekl jsem si, že když mi je Bůh seslal, asi chce, abych je někde vyslovil, tak jsem se sem zaregistroval a vložil je. Neměl jsem žádný záměr. Že to celé stojí na vodě? Spiritualita bude vždy „chůze po vodě“ (to je taky z Bible).