Jo, to je taková zapšklá interpretace humanismu od staré ortodoxie. Ale je zajímavé, že humanismus se zrodil právě na půdě křesťanství a nikde jinde. Člověk není konkurencí pro Boha (možná jen církve žárlí na vědomí autonomie dospělého lidství), ale cílem křesťanství, alespoň původně, bylo dospělé lidství. Dokonce i Pavel Korinťanům píše, aby se nenechali stále od někoho vodit za ručičku a za nos, zatímco církve lidem stále říkají: nedůvěřujte svému rozumu, dojte se vodit od nás.

Zeptám-li se Vás, co je pro Vás spasení, mnoho lidí si pořád myslí, že jde o to, jestli si budu po smrti vznášet na obláčcích nebo péct v pekle (obraz světa je už ale jiný, než v době Danteho) a kdo si za mě odpyká mé hříchy. Jenomže o to nikde v NZ nejde. Nakonec cílem víry je dokonalé a dospělé, samostatné, autonomní lidství, tedy humanita, humanita Kristova - Ef 4:13-16. Ano, mírou všeho je lidství, ne naše lidství, nýbrž Kristovo. Být Vámi, kladl bych si před přípravou homílií otázku, zda Vás Vaše víra skutečně činí lidštějšími?