Má argumentace se týkala prohlášení organizátorů pochodu, které jsem označil za mizerně provedené.

Mně štve, že se za dobrou věc bojuje špatnými prostředky. "Atmosféra ve společnosti, ale též daňový systém bohužel nezvýhodňují ty, kteří zodpovědně plní náročnou úlohu výchovy nových generací. Ba právě naopak, odměňuje paradoxně jednotlivce, kteří si vyberou pohodlný a ničím a nikým nevázaný životní styl, v němž žijí tak, jako by svět patřil pouze právě aktuálně žijící generaci. Naši volbu radostného předávání bohatství lidské lásky, která nepočítá, ale dává sama sebe, nikomu nevnucujeme."

To je lež, jako věž. Jak jsou daňově zvýhodněni bezdětní? Nejsou. Jsou znevýhodněni. Opravdu se má pochodovat na podporu lži. Či se má pochodovat za zrušení daňového zvýhodnění rodin s dětmi? - Tak prohlášení vyznívá. O jaké jiné majetkové nerovnosti organizované státem by se jinak mluvilo?

A když už jsme u těch jednotlivců, "kteří si vyberou pohodlný a ničím a nikým nevázaný životní styl, v němž žijí tak, jako by svět patřil pouze právě aktuálně žijící generaci." Tak nějak viděli Ježíšovi odpůrci Krista, který nezaložil rodinu, místo toho vandroval krajem s kamarády (které vytrhl od jejich rodin) a vykládal lidem o tom, že je blízko Boží království. Ve stejném stylu pokračoval i apoštol Pavel. Zase tedy vidím v prohlášení zkrat - "nemáš děti = nezodpovědně si užíváš". Co když nezaložení rodiny má úplně jiné důvody, nežli poživačnost. To bezcitné paušalizování se mi příčí.

Proč se za mne nemodlíte, to si musíte vyříkat se svým Spasitelem sám. Mne můj Spasitel učil modlit se za druhé.

Na mne LGBT permanentně neútočí, ani na mou rodinu, ani na náš sbor. Ani v církvi nikdo nehalasí: "Dejte nám sňatky. Přiznejte nám adopce." Ani v současném legislativním procesu není nic na tomto poli v pohybu. Takže opět postulujete něco, co není skutečností. V rámci nadkonfesní společnosti si ale stále musíme klást otázku, jakým právem jim v tom bráníme, když víra není společně sdílenou hodnotou? Odkud bereme kritéria pro naše společné rozhodování?

Jako útok na svou duši beru, když ze mne děláte křesťana v uvozovkách. Tímto způsobem se obvykle zpochybňuje určitá skutečnost. Jestliže zpochybňujete mou přináležitost ke Kristu a tím i mou spásu, vidím v tom projev nenávisti, nikoli lásky.

Nejlepší na tom všem ale je, že mne nakonec stejně nebudete soudit Vy, držitelé pravdy, nýbrž milosrdný Bůh. Stejně jako všechny ostatní.