Nesouhlasím s tezí, že svatby jsou pro církev kšeft. Co se děje v Norku, nevím, ale jenom když slyším to slovo (Norsko), tak je to pro mě synonymum pro Sodomu a Gomoru. Náklady na energie spojené se svatebním obřadem v kostele převyšují dar na tuto událost. Pokud se ovšam dar vůbec uskuteční. Při sňatku praktikujícího farníka je to ok, ale většina svateb (ale hlavně jřtů a pohřbů) jsou lidem, kteří do kostela nepáchnou a najednou si vzpomněli, že by chtěli svatbu/pohřeb v kostele. Tak dají třeba 1000 Kč jako dar, nebo 2000, nebo tři stovky, jak kdo. Ovšem ty bohoslužby vyjdou třeba na 3000 - takže sbor doplácí - a to cizím lidem, kteří, kdyby si tu svatbu udělali na zámečku, tak zaplatí daleko víc. K tomu zaměstnají faráře na půl dne, který se mezi tím mohl věnovat třeba návštěvám starých lidí ze sboru. Náš bratr farář jednou řekl, že bysme měli zavést taxu, kterou budeme vybírat, abysme neprodělávali na de fakto cizích lidech. Praktikujícícm členům sboru samozřejmě svatba, pohřeb, křtiny, zdarma (či ten dobrovolný dar). No zatím se to tak nedělá.