S tím naprosto souhlasím - tento farářský vstup je nekonečně příčetnější, než konec této lajny. U předčasné etické destilace mi ještě připadá nebezpečné, že děti samozřejmě kývají na to, že mají být hodné, pomáhat atd. a přitom musí zažívat v životě to, že to ne vždy dokážnou naplnit (už proto, že jsou děti). Tak nějak se v nich pěstuje dvojí morálka - kostelová a pak ta v životě. Spíš bych ale mluvil o tom "podhoubí příběhů" či o "živné půdě" než o mytologii - to je zrádný slovo. Na doplněnou bych jen dodal, že často v těch příbězích chybí eticky komlikované příběhy, ty které nejsou jednoznačné. A pokud ano, nějak se ta mnohoznačnost uhladí. Je to škoda. Ano, více rituálů!! Děti mají nesmírný smysl pro ně. Díky nim dokážou prožít a vstoupit do děje, který je pro ně intelektuálně neproniknutelný. Rituály také dávají životu (nejen besídce) rytmus, který nám, evangelíkům, tak často chybí.