1. Spolek evangelických kazatelů tvoří (jaký div!) evangeličtí kazatelé. Jedná se o občanské sdružení, které není součástí žádných církevní struktury a jeho vyjádření není církevním, nýbrž pouze a ryze spolkovým.
2. českobratrská církev se k tématice homosexuálních vztahů vyjádřila synodním materálem, který jsme dostali do sborů. Není mi jasné, jak výmluvněji se má "celá" církev vyjádřit nežli prostřednictvím svých zástupců na synodu. Na propírané téma už vyjádření máme a nikoli odmítavé. (Onen kritizovaný kazatelský spolek se k tomuto vyjádření pouze přihlásil.)
3. není pravdou, že se jedině
ČCE nepřipojila k prohlášení odmítajícímu registrované partnerství. Přinejmenším starokatolíci a čechoslováci v tom jedou s námi. Není to žádná ostuda, obzvlášť když prohlášení zavánělo pokrytectvím. Křesťané vysvětlovali veřejnosti svůj protest ohrožením klasické rodiny, avšak vnitrocírkevní debaty (včetně této na
Evangnetu)ukazují, že hlavní příčinou protestu nejsou obavy o tradiční manželství, nýbrž vnímání homosexuální praxe jako hříchu neboli ohavnosti před Hospodinem. Než takové mlžící prohlášení, tož to radši žádné. Zajímavé je, že se stejnou razancí křesťané nevystupují proti nevěře, rozvodům, alkolismu, workoholismu a dašlím věcem, které ohrožují manžellství více než homosexuální páry.
4. jsem rád, že
SPEK zaujal jasné stanovisko. Nepovažuji je za laciné nadbíhání necírkevníkům, nýbrž za poctivé hledání vlastní pozice ve složité problematice. Jsem přesvědčen, že se tento pokus děl a děje v bázni Boží. Je mrzuté, pokud se následkem tohoto jasného postoje kostelní lavice povyprázdní, ovšem nikdo z nás nebude souzen za prázdné kostelní lavice, nýbrž za svůj život a to, jak vážně a radostně vzal životodárnou pravdu evangelia.
