Musím přiznat, že jsem věc dodatečně nedomyslel. Pokud jde o logo církve (na razítkách, dopisních papírech, v prezentaci na veřejnosti), pak asi specifikum naší církve kniha a kalich (+chléb) skutečně vyjadřují nejlépe - "církev je všude tam, kde se káže slovo boží a svátosti jsou řádně vysluhovány". Kříž v logu by byl matoucí, i když zase bychom jím dali najevo, že patří i nám - především nám, nejdůsledněji christocentrické církvi u nás. Takže jsem na vážkách. Nechtěl bych totiž, aby nám katolíci kříž vyfoukli, aby si ho mohli za našeho nečinného přihlížení výsadně nárokovat - nakonec theologia crucis je bytostně evangelická záležitost. A proto tam, kde nejde o specifické vymezení církve, tedy vevnitř v kostele, na kostelní věži a vůbec v náboženských projevech, bych kříže užíval především - stojí v centru našeho náboženství, především prázdný kříž jako symbol vzkříšení. Bible a kalich jsou naproti tomu vyobrazeními věcí služebných (alespoň podle theologie jednoty bratrské, která řadí Písmo a svátosti mezi služené věci v protikladu ke Vzkříšenému, který je jedinou podstatou církve). Vidím dvě varianty - nemít v kostele nebo na věži nic a nebo katecheticko-pastoračně vyjít vstříc lidské nesoustředěnosti a chabé představivosti a užít kříže jako pomůcky k soustředění a pochopení. Je totiž lepší dívat se při kázání na kříž, který s jeho obsahem koresponduje, než bloudit očima po skvrnách na stropě a nebo po drobcích ve farářových vousech. Vyobrazení kalicha v kostele je trochu symbol symbolu - kalich svátosti už sám odkazuje jinam - tedy je to trochu odkaz na odkaz. Zvláště, když pravý kalich je na bohoslužbách k vidění třeba jen 4x do roka.