Pak je ovšem alba spíše věcí atmosféry(?). Domnívám se, že protiklad pohanského a křesťanského náboženství je protiklad subjektivita/objektivita. Křesťanství JE náboženství, jako každé jiné; s tím rozdílem, že má na rozdíl od ostatních PRAVDU. Na co si pohané jen hrají, v čem chtějí alespoň na okažik navodit zdání smyslu a naplnění, to se při křesťanské bohoslužbě opravdu děje. Křesťanské symboly mají odkazovat na spásné děje, objektivní dění před Bohem, kterým je Bohoslužba nebo alespoň na objektivní úkoly údů v rámci církve. Pokud jde o vážnost situace, pak by, omluvte jízlivost, šlo třeba pustit nějakou famfáru z Wágnera, než se přistoupí ke čtení z Písma.