Né, já se nechci hádat, nechci Vás ani poučovat, na to nemám vzdělání narozdíl od Vás, ale jestli Vás zajímá, co jsem měl na mysli, můžu poznamenat jen, že si myslím, že už nastal čas přestat vyndavat kostlivce ze skříní a začít něco dělat. Problém je tedy ve smyslu činění nikoliv ve znalostech. Nevšiml jste si, že Vaše inicativy ohledně liturgických (dost možná i harmonizačních) "novinek" už církevní veřejnost poněkud nudí? Nechodím do kostela, abych si podle barvy taláru připomínal, jestli se mám radovat nebo se kát, nechci tam sledovat teatrální projevy, které se naprosto nefunkčně snaží oživit bohoslužby. Poznámky o one man show bohoslužbě mi připají nejapné, už jen proto, že bohoslužba, která není one man je o to více show, což opět v kostele nehledám. Efektní bohoslužby, které hrají na strunku citů jsou nutně laciné, léčba přezaměstnaného člověka tímto způsobem je jen trapné klišé posledních let. Ať už jsou Vaše snahy zapříčiněny zájmem o staré bohoslužebné agendy, nebo jen plujete stržen módou přicházející (a brzy odcházející) ze západu, liturgická obnova v této podobě je ve smyslu oživení bohoslužeb a zaplnění kostelních lavic kontraproduktivní. Nemůžu se ubránit také pocitu, že se ke složitější liturgii přiklánějí faráři, kteří nejsou schopni kvalitně předat evangelium skrze kázání a jednoduchou liturgii stávající a svoji neschopnost či lenost tak lehko zastírají, též ze závisti bojují tímto způsobem o úctu, které se těší katoličtí kněží. Z hlediska účastníka společenství, které touží po slyšení evangelia, jsou pro mě cenné právě prosté bohoslužby ČCE, jimž je tolik vytýkána přednášková forma, protože nejsou zaneseny balastem zbožných a efektních frází, teatrálních gest, extravagancí a trapného a neosobního afektu. Pozn. k mému drzému příspěvku: Zaujal mě především předmět diskuse, který je takřka vyznavačský, tak jsem chtěl zjistit, jak velký fanklub za tím stojí:-)))