Děkuji Romanu Mazurovi za příspěvek psaný v mírném a věcném tónu, což nebývá u tohoto tématu dnes časté.

Přesto jako odpůrce navrhované podoby zákona mám čtyři ale:

1. Nejde o to, aby řešení bylo ideální a dokonale spravedlivé, ale ústavně konformní. To navrhovaný zákon nesplňuje.

2. Dobrá alternativa existuje, a to jsou daňové asignace. Tato možnost byla odmítnuta z důvodů, které nepokládám za správné.

3. Nesouhlasím s tvrzením, že "větší část zabaveného římskokatolického majetku (který má být restituován, příp. finančně nahrazen) je podobně zcela průhledně a čistě nabytá". Formálně právně možná ano, ale zcela se pomíjí historicko-politický kontext, kdy toto nabývání bylo z větší části důsledkem sepjetí světské a duchovní moci a feudálního systému. Nepopírám, že římskokatolické církvi darovali dobrovolně své majetky také obyčejní katolíci, ale mnohem větším majetkem disponovala šlechta jako nositel tehdejší světské moci a jako hlavní mecenáš církve. Nemluvě o povinně odváděných desátcích církvi.

4. Souhlasím, že nemáme morální či křesťanské právo vyžadovat na katolících zřeknutí se jim zabaveného majetku. Ale sami se podílu na tomto majetku zříct můžeme.