Když máte takové zaujetí pro přesná procenta - co kdyby se z církevního vedení někomu upřímně chtělo zjistit, kolik procent lidí ve škole je se současnou situací jednání církevního zřizovatele spokojeno zcela či spokojeno vcelku - a pokud (částečně) nespokojeno, tak co by chtěli (krom otázky změny zřizovatele) za změny? A co by očekávali v případě, že by hypoteticky ke změně zřizovatele ne/došlo?

Možná se přece časem církvi podaří, že se lidé povyměňují, kauza zapadne, možná zbyde značka, možná tam bude chtít pak studovat, pracovat mnoho lidí, možná pramálo. Ale rozhodně zbyde pachuť z toho, jak jsme jakožto představitelé Krista a spravovatelé jeho věcí tady na Zemi (tedy včetně našeho majetku) také schopni jednat zle, nadřazeně, případně nevšímavě. A k tomu si pak přečíst některá prohlášení synodní rady, jež vyzývají věřící k tomu, aby se nehrabali jen za pomíjivým, spolupracovali na vytváření otevřené, laskavé společnosti atd….Ten kontrast - ovšem Boží milost nám pomůže se posilnit, omluvit a dočasně pokračovat ve stejném stylu. Dokud nás Hospodin nezavolá k sobě a nevznese dotaz, co jsme s těmi hřivnami dělali.