Josefe, napsal jsi to dobře a je to "dopis", který chytá za srdce (alespoň na mne tak působil). Myslím, že jsem pochopil co tím chceš říci. Dovol jen malou poznámku: z Tvého příspěvku je cítit určitý "protiútok", snaha "ubránit se". Chci Ti říct, že tato diskuze snad nebyla založena jako útok na lidi jinak žijící, vždyť ne nadarmo Ježíš radí nesoudit nikoho a vyndat si nejprve trám ze svého oka, než začneme pitvat třísku v oku bratra svého. Na druhou stranu máme jako křesťani právo posuzovat a hodnotit (ne odsuzovat!)co je dobré a co ne. Protože jsme lidé slabí a omylní, máme jako hodnotící měřítko Bibli (na tom se snad shodneme). Bez ní se dostaneš do relativizování a omlouvání toho, co Ti zrovna nejde pod nos, co se nehodí "do krámu" atd. Dokladem je vývoj společnosti, kde stále méně věcí je hodnoceno jako nepřípustné, neslušné, nemravné. Je to právě relativizováním a tzv. "tolerancí" ke všemu, co Bible označovánuje jako hřích. Proto možná křesťané varují i před označováním homosexuality jako "normální" a rovnocené heterosexuálnímu vztahu. Dovolím si malé přirovnání (snad Tě neurazím): řekněme, že bych se rozhodl žít v manželství se svou matkou. Psychologicky je to také normální (Oidipus), nikomu bych tím neubližoval, žili bychom možná šťastně a spokojeně, ALE je to nepřijatelné, podle Bible i společnosti (tady s poznámkou "zatím")je to ohavnost. Rozumíš, co tím chci říct? Všechny Tvé argumenty pro život v homosexuálním vztahu bych mohl použít i na vztah výše popsaný a přesto to bude podle Bible hřích. Není tedy dobré, dle mého názoru, snižovat naopak ty, kteří Bibli jako hodnotící měřítko berou - viz Tvé "vy co se oháníte veršíčkama z bible". Jinak Ti přeji (i sobě:)) pokoj a Boží požehnání. Vítek