To je ovšem vaše verze, vážený Davide Geislere. V prvé řadě zdůrazňuji, že se následujícími řádky nestavím ani na stranu neonacistů, ani na vaší. Myslím ale, že je třeba si celou věc uvědomit ve věcné rovině. V Krupce se žádná bohoslužba nekonala, nýbrž bohoslužebné křesťanské shromáždění bylo zneužito občanskou iniciativou "V Ústí (neo)nacisty nechceme". Takže: náboženské společnosti k pořádání veřejných shromáždění či bohoslužeb žádné povolení nepotřebují, to je známá věc. Potřebují ho ale všechny ostatní subjekty pokud chtějí na veřejném prostranství uspořádat jakékoli srocení lidu. V tomto případě byla pořadatelem výše zmíněná iniciativa "V Ústí (neo)nacisty nechceme" a ta potřebné povolení neměla. Údajně shromáždění nahlásila, budu rád když mě sdělíte, kde si to mohu ověřit. prozatím se mě to nepodařilo. Akce neonacistů byla, bohužel, řádně ohlášená (otázkou je, zda neonacisty nechce jenom iniciativa v Ústí), a tak se pořádání bohoslužby v místě pochodu stalo objektivně vnímanou překážkou v průběhu řádně ohlášené akce. Je to možná smutné, ale je to tak. Proto v zájmu pravdy (ať je momentálně v tomto jakákoli), pohlížejte na celou záležitost ve všech souvislostech. Další souvislostí této akce je, že pochod neonacistů vedl částí města hustě obydlené Romy. Proč asi? Pochod se, pokud to nevíte, konal cca rok po otřesném případu, který se stal právě v Krupce, resp. v Bohosudově, tedy přilehlé části Krupky. Tehdy asi dvanáctiletý chlapec který bydlel v Duchcově chtěl navštívit svoji matku v Krupce. Protože neměl peníze na vlak, vydal se do Krupky pěšky po kolejích. V Bohosudově nedaleko nádraží ho chytili dva Romové a chtěli po něm peníze. Protože jim žádné nemohl dát, odvlekli ho stranou a dopustili se na něm extrémního brutálního násilí. Pokud jste tehdy tento případ sledoval v televizi a viděl jste zmučené tělo chlapce, víte o čem mluvím. Po všem možném neskutečném mučení a opakovaném znásilňování ho vhodili do jakéhosi rybníčku a ponechali svému osudu. Chlapec se snad zázrakem probral a doplazil se nahý na nedaleké nádraží kde ho našli lidé a přivolali rychlou záchrannou pomoc. Následná diagnóza zněla: těžký otřes mozku, natržená slezina, mnohačetné hluboké a rozsáhlé zhmožděniny po kopání a úderech železnou tyčí a podle vyjádření lékařů celoživotní psychické trauma. Neumím teď přesně definovat průběh trestního řízení s těmi Romy, ale mám dojem že v poslední fázi se jednalo o zmírnění rozsudku či něco podobného. A to byl myslím onen spouštěcí moment té kontroverzní akce. I když jsem v úvodu předeslal jistou nestrannost, přiznám se, že tak to úplně není. Určitě bych se raději postavil na stranu těch, kteří v naší zemi nechtějí neonacismus, ale zároveň i na stranu těch, kteří zde nechtějí Romy takovéhoto ražení.