Aktuálně v ČCE

Co hýbe s ČCE...

Odpověď na příspěvek: Re: Presbyterní zřízení

Od: Uživatel Evangnetu Jakub Dvořák <>
Kdy: 25. 11. 2009 16:09
Předmět: Re: Presbyterní zřízení

Myslel jsem, že jsi jenom středověký tmář, ale ty jdeš až hluboko do doby bronzové! Ale vážně. Celkem máš pravdu, jen bych tak neostřil ty dělící čáry vazal-imperátor. Není nutné cítit se přímo vazalem na to, abych bral někoho vážně a prokazoval mu respekt, především respekt k jeho odpovědnosti. Ale Ježíš říká, že kdo je mezi námi prvním, má být služebníkem všech. Papež se také skromě prezentuje jako primus inter pares. Proč nebrat kurátora a presbytery jako poskoky a čeledíny sboru? Jsou pak i blíž Kristu samému. Ale to neznamená, že bych se vůči čeledínovi měl chovat vzpupně, pucovat si o něj boty. Hlavně ale by si měli sami presbyteři být vědomi své cti, náležitě si ji užívat, ale také té odpovědnosti. Bohužel jsme vyvinuli "etiku" typu: "neber se vážně!" Ale pak člověk nebere ani vážně služby, které byly jeho ostatkům svěřeny! Důsledky jsou patrné: zatímco jedni se funkcím vyhýbají jako čert kříži, jiní si je nakládají jako kombajn, jistě ne s tím, že je budou opravdu vykonávat. Vždyť to už by se brali moc vážně. Díky tomu jsou v ČCE všichni hrozně zaměstnaní, každý maká jak čert, ale nikdo nedělá nic. To zjistíš, když od někoho potřebuješ konkrtní službu. Nestíhá, má toho moc.
Myslím že na všech úrovních je třeba zoufale se nedostávajícího vzájemného respektu. Farář i presbyterstvo jsou partneři na stejném díle, každý s jiným pověřením, vzájemně si služící, ale též se vzájemně kontrolující. Vytkne-li mi něco presbyter, určitě před ním poslušně nesmeknu. Ale budu jeho výtku brát vážně a poctivě se nad ní zamyslím, i kdybych nakonec dospěl k přesvědčení o její neoprávněnosti. Nejsem presbyter a necítím se být vazalem presbyterů, ale vážím si jejich služby a věřím, že nesou větší břemeno odpovědnosti. Stejně by to mělo fungovat i ve vztazích farář-presbyterstvo-sbor.

Přidat příspěvek:


















Ověřovací kód