Aktuálně v ČCE

Co hýbe s ČCE...

Odpověď na příspěvek: Re: Presbyterní zřízení

Od: Kazatel ČCE Adam Balcar <>
Kdy: 25. 11. 2009 11:57
Předmět: Re: Presbyterní zřízení

Ano, o tohle mi přesně šlo. Jen mám pořád dojem, že mezi presbytery a ostatními členy by se mělo přece jen jasněji rozlišovat. Presbyteři jsou skutečně jakousi vrchností, oni ten sbor vedou a řídí, spravují ty pomyslné klíče církve. Nesou o řád vyšší odpovědnost než řadoví členové. A tak tím, že si sbor presbytery volí, tak jím také slibuje určitou poslušnost a každopádně loajalitu. Jedná se vlastně o vazalskou přísahu poslušnosti a vyjádření upřímné oddanosti. Budeme vás poslouchat - budeme se Vámi nechávat zaměstnávat a přijímat vaši pastýřskou péči.. Kdo se v této podřízenosti osvědčí, může se časem taky stát presbyterem. Je samozřejmě jasné, že autorita presbytera se nemůže vynucovat uměle. Ale myslím, že je každopádně už na čase potřeba zastavit to nenápadné sunutí se role presbytera sboru do role poskoka a otroka. Namnoze tomu často tak bývá, že presbyter je ten, kdo se nemá na co důležitějšího vymluvit, kvůli čemu by nemohl tu práci, úkol, oběť vzít. Presbyteři jsou často za čeledíny chaotického a rozmarného lidového sboru, za čeledíny samolibých a pohodlných lidí. Pokud je sbor skutečně malý, tak chápu, když třeba kurátor uklidí kostel. Ale sbor, kde je víc než třicet členů, tak si myslím, že nemůže chtít od kurátora, aby jenom uklízel a dělal údržbáře. Naopak tam už má kurátor pravomoc k tomu, aby zaměstnal třeba někoho mladšího úklidem a ten mladší si musí vyšetřit čas a uklidit. A pokud neuklidí, tak ho dřív nebo později čeká vyloučení, ať se nám to líbí nebo ne. Jinak ty naše sbory nemůžou fungovat. Kurátor (presbyterium) musí samozřejmě rozdělovat břemena spravedlivě. A musí prokouknout, kdo se jen vymlouvá a kdo si své problémy skutečně nezavinil sám. Přesně jak píšeš, aby nebyli starší jediní, kteří něco dělají… Dále je třeba jasně říci, kde je hranice mezi kompetencemi duchovního a třeba právě tím kurátorem jako spíše starostou a předsedou presbyteria a skrze něj i celého sboru. Aby farář nebyl jen loutkou kurátora a zároveň aby zase kurátor nebyl jen třeba pomocníčkem a nebo jen podpisujícím ocáskem faráře. Nebo přesně jak říkáš, aby se třeba farář pod narcisistním dojmem vlastní nepostradatelnosti nebo s komplexem mesiášství nepletl do věcí, které mu nepříslušejí. Mělo by se jasně říci, v jakém smyslu je faráž nadřazeným pastýřem jednotlivých duší a dušiček a v jakém je podřízen presbyteriu jakožto celku světské moci, celku, který vytvááří podmínky a nějak taky zprostředkovává a spoluutváří náplň práce duchovního. Atd…

Přidat příspěvek:


















Ověřovací kód