Když jsem před nemnohými lety náhodou potkal Jana Čapka, bylo mi řečeno, že prý nejsem teolog. Nechápu proč mi to bylo řečeno. Ale sice jsem měl zprvu pocit, že bych se měl asi urazit, ale zanedlouho jsem zajásal: Samozřejmě že nejsem ohřívač Bartha a Bonhoeffera, jejichž mozkové kvality nemám proč schazovat, ale jejichž řeč převařovat nebudu ani za nic. Když si dogmatikové činí někdy nárok na teologii jako takovou, ať si ji nechají. A Janu Čapkovi zůstávám trvale povděčen.