Právě jsem narazil na zajímavou a podnětnou úvahu W. Dirkse ZEĎ NEBO MOST? (in K. Rahner a B. Welte, NOVOU ODVAHU K CTNOSTI, ISBN 80-7021-173-3):

… Právě on (člověk ve své bídě), stejně jaku veškeré nevěřící lidstvo, musí v tom, co křesťany od něho a od všech nevěřících odlišuje, spatřuje zeď: ti křesťané učí něco jemu cizího, vybízejí k něčemu nepřijatelnému a své tajemství obklopují hradbami. Ale ten, kdo žije uvnitř hradeb, by měl pochopit, že ho právě to cizí, právě ta nepřijatelná darovaná pravda naléhavě odkazuje na toho nebo na ty, kdo jsou venku za zdí, že tato zeď vůbec neodděluje, nýbrž spojuje. Tato zeď ve skutečnosti představuje most.

Jsme s to my proměnit hradby reformačních tradic v mosty? A také ke komu? Vždyť ony nás chrání nejen proti jinověrcům, ale i proti jiným bratřím a sestrýám v Kristu! Pokud tento tradicionalismus zvládne víc než jenom pomáhat a chránit stádečko uskřinuté uvnitř, tak ukažte, co umíte …