Jedním z největších zel českého veřejného prostoru (a internetového prostoru) je plevelení tohoto prostoru všemožnými úvahami, otázkami, tématy a problémy, které rozhodně nejde věcně řešit - a dozajista je nejde řešit těmi, kdo tyto problémy ventilují. Otázka vztahu protestantských církví a katolické církve patří mezi ně. Všichni víme, že ať už si o tématu myslíme co chceme, nic prakticky-organizačního z toho nevyplyne a nemůže vyplynout. Cíkev katolická a třeba ČCE rozhodně nebudou nijak fúzovat, ani teď ani za tři sta let, žádné pojmenovávání podobností nebo uzlových historických bodů nemůže nikoho ovlivnit (zejména na katolické straně) - s výjimkou nějakých teologických kolokvií ekumenických teologů. Nebo si o tom můžou přátelsky poštěbetat třeba Duka s Ženatým někde u chlebíčků, pak se jimi docpou a každý si půjde po svých. Učit se od katolické církve není téma, učit se mám(e) všude, kde se naskytnou jakékoliv podněty, takže samozřejmě taky u katolické církve a stejně tak u islámu a židovství a ateismu a v marxismu a všude možně.